Z jižní Moravy jste v Alpách za tři hodiny. To je hlavní důvod, proč je Rakousko pro Čechy nejsnáz dostupné velehory a proč se sem jezdí i na prodloužený víkend, na který by jinde v Alpách nemělo smysl vyrážet.
Země je z velké části hornatá, dvě třetiny plochy leží nad 500 m a nejvyšší Grossglockner má 3 798 m. To dělá počasí, které se liší podle toho, na které straně hlavního alpského hřebene se právě nacházíte. Severní strana, tedy Tyrolsko, Salcbursko a Horní Rakousko, dostává srážky od západu a je zelenější. Jižní strana, Korutany a Štýrsko, leží v závětří a má víc slunečných dnů, což je i důvod, proč jsou korutanská jezera teplejší, než by nadmořská výška napovídala.
Léto v horách je krátké a jasné. Vysoko položené trasy se otevírají obvykle koncem června, když roztaje sníh v sedlech, a chaty mají provoz do konce září. Odpolední bouřky jsou v červenci a srpnu pravidelné, takže se náročné výstupy plánují na ráno, stejně jako u nás.
Zima je delší a jistější než v českých horách. Ledovcová střediska v Tyrolsku otevírají už na podzim a nižší areály jedou od prosince do dubna. Rozdíl proti Česku není jen v množství sněhu, ale hlavně v převýšení, které si člověk musí umět rozvrhnout.
Jezera jsou rakouská zvláštnost. Wörthersee, Millstätter See nebo Wolfgangsee mají v létě 22 až 26 stupňů, vodu tak čistou, že je pitná, a k tomu hory přímo nad hladinou. Kdo hledá koupání bez cesty k moři, tady je nejblíž.