Meteorologické pojmy

Co znamenají výrazy, které používáme v předpovědi a ve výstrahách. Vysvětleno bez zbytečné odbornosti, ale bez zjednodušování do nesmyslu. Celkem 69 pojmů.

Teplota a vlhkost

Ledový den Ledový den je den, kdy nejvyšší teplota vzduchu zůstala pod 0 °C. Mrzne tedy nepřetržitě, ve dne i v noci. Letní den Letní den je den, kdy nejvyšší teplota vzduchu dosáhla 25 °C nebo víc. Mrazový den Mrazový den je den, kdy nejnižší teplota vzduchu klesla pod 0 °C, i když přes den mohlo být nad nulou. Námraza a jinovatka Námraza je ledová usazenina, která narůstá zmrznutím přechlazených kapek mlhy nebo oblaku na předmětech. Jinovatka je její křehký jehličkovitý druh, vzniká pod -8 °C. Pocitová teplota Pocitová teplota je teplota, jakou člověk skutečně vnímá. Kromě naměřené hodnoty do ní vstupuje vítr a vlhkost vzduchu. Přízemní mráz Přízemní mráz je mráz těsně u země, měřený 5 cm nad povrchem, i když teplota ve 2 m zůstala nad nulou. Relativní vlhkost Relativní vlhkost je poměr mezi množstvím vodní páry ve vzduchu a největším množstvím, které vzduch při dané teplotě udrží. Udává se v procentech. Rosa Rosa jsou kapky vody, které se za jasných klidných nocí srážejí na trávě a předmětech ochlazených pod rosný bod okolního vzduchu. Rosný bod Rosný bod je teplota, na kterou by se vzduch musel ochladit, aby v něm vodní pára začala kondenzovat. Čím je vyšší, tím víc vlhkosti vzduch obsahuje. Teplotní inverze Teplotní inverze je stav, kdy je teplota vzduchu s výškou vyšší, ne nižší. Studený vzduch se drží v kotlinách a údolích a nemá kam uniknout. Tropická noc Tropická noc je noc, kdy teplota vzduchu neklesla pod 20 °C. Tropický den Tropický den je den, kdy nejvyšší teplota vzduchu dosáhla 30 °C nebo víc. Vlna veder Vlna veder je období aspoň tří po sobě jdoucích dnů s maximem 30 °C a víc, často s tropickými nocemi, kdy se krajina ani lidé nestihnou zotavit.

Srážky

Ledovka a náledí Ledovka je souvislá vrstva ledu z přechlazených kapek mrznoucího deště nebo mrholení, náledí je led na zemi z vody nebo sněhu, které zmrzly až po dopadu. Mrholení Mrholení jsou drobné kapky vody o průměru pod 0,5 mm, které padají hustě a pomalu z nízké vrstevnaté oblačnosti nebo z mlhy. Mrznoucí déšť Mrznoucí déšť je déšť, který padá jako kapalná voda, ale při dopadu na podchlazený povrch okamžitě namrzá a vytváří ledovku. Pravděpodobnost srážek Pravděpodobnost srážek je šance, že na daném místě spadne měřitelné množství srážek, tedy aspoň 0,1 mm. Přeháňka Přeháňka je krátkodobá srážka z kupovité oblačnosti, která rychle začne, rychle skončí a zasáhne jen menší území. Sněhová hranice a nový sníh Sněhová hranice je nadmořská výška, nad kterou srážky padají jako sníh, nový sníh je výška sněhu, který napadl za posledních 24 hodin. Sněhová pokrývka Sněhová pokrývka je výška souvislé vrstvy sněhu na zemi, měřená v celých centimetrech každé ráno v 7 hodin. Srážkový úhrn Srážkový úhrn je množství spadlé vody vyjádřené jako výška vrstvy v milimetrech. Jeden milimetr odpovídá litru vody na metr čtvereční.

Vítr

Bóra Bóra je nárazovitý studený vítr, který padá z hor k moři. Typická je pro východní pobřeží Jadranu, hlavně v Chorvatsku. Fén Fén je teplý a suchý vítr, který sestupuje po závětrné straně hor a při klesání se otepluje. Nárazy větru Nárazy větru jsou krátkodobá zesílení větru výrazně nad průměrnou rychlost. V předpovědi se uvádějí zvlášť, protože právě ony působí škody. Směr a rychlost větru Směr větru udává, odkud vítr vane, rychlost se měří jako desetiminutový průměr v 10 m nad zemí a udává se v km/h nebo m/s. Větrná růžice Větrná růžice je kruhový graf, který ukazuje, jak často na daném místě vane vítr z jednotlivých směrů a jak silný.

Tlak a fronty

Advekce Advekce je přenos vlastností vzduchu, hlavně teploty a vlhkosti, prouděním z jedné oblasti do druhé. Přísun studeného nebo teplého vzduchu mění počasí. Atmosférická fronta Atmosférická fronta je rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami s rozdílnou teplotou a vlhkostí. Při jejím přechodu se mění počasí. Atmosférický tlak Atmosférický tlak je tlak, kterým působí váha vzduchového sloupce nad daným místem. Udává se v hektopascalech a přepočítává se na hladinu moře. Izobara Izobara je čára na mapě, která spojuje místa se stejným tlakem vzduchu přepočteným na hladinu moře. Synoptická mapa Synoptická mapa je mapa rozložení tlaku vzduchu v jednom okamžiku. Ukazuje tlakové níže a výše a atmosférické fronty, které určují počasí na dny dopředu. Tlaková níže a výše Tlaková níže je oblast nižšího tlaku vzduchu, která přináší oblačnost a srážky, tlaková výše oblast vyššího tlaku s klidnějším počasím.

Obloha a dohlednost

Dohlednost Dohlednost je největší vzdálenost, na kterou lze za dne rozeznat výrazný tmavý objekt proti obloze. Druhy oblaků Druhy oblaků se dělí podle tvaru a výšky do deseti základních skupin, od vysokých řas přes vrstevnaté slohy po bouřkové cumulonimby. Mlha a kouřmo Mlha je oblak při zemi, který snižuje dohlednost pod 1 km. Slabší zákal s dohledností 1 až 10 km se nazývá kouřmo. Sluneční svit Sluneční svit je doba, po kterou slunce svítí tak silně, že předměty vrhají zřetelný stín. Udává se v hodinách za den, měsíc nebo rok. Stupně oblačnosti Stupně oblačnosti jsou škála od jasna po zataženo, která popisuje, jakou část oblohy pokrývají mraky.

Bouřky a nebezpečné jevy

Blesk Blesk je mohutný elektrický výboj v bouřkovém oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Trvá zlomky sekundy a ohřeje vzduch v kanálu na desítky tisíc stupňů. Bouřka Bouřka je jev spojený s elektrickými výboji v mohutném kupovitém mraku, který doprovází hrom, přívalový déšť, nárazy větru a někdy kroupy. Húlava Húlava je náhlý prudký náraz větru na čele bouřky, který vzniká rozléváním studeného vzduchu z jejího sestupného proudu. Kroupy Kroupy jsou kusy ledu o průměru od 5 mm, které narostou opakovaným pohybem zárodku v silném výstupném proudu bouřky. Nebezpečí lesního požáru Nebezpečí lesního požáru vyjadřuje, jak snadno by se oheň v krajině rozhořel a šířil. Počítá se z teploty, vlhkosti, větru a srážek za poslední dny. Supercela Supercela je nejsilnější typ bouřky s rotujícím výstupným proudem (mezocyklónou), který ji drží při životě i několik hodin. Tornádo Tornádo je silně rotující vzdušný vír, který visí ze základny bouřky a dotýká se země.

Měření a modely

Ansámblová předpověď Ansámblová předpověď je sada desítek výpočtů téhož modelu s mírně posunutými počátečními podmínkami. Ukazuje rozsah možného vývoje počasí. METAR METAR je pravidelná zpráva o počasí z letiště ve zkráceném kódu. Obsahuje vítr, dohlednost, oblačnost, teplotu, rosný bod a tlak. Meteorologická stanice Meteorologická stanice je místo se standardizovaným vybavením, kde se v pevných intervalech měří teplota, vlhkost, tlak, vítr a srážky. Meteorologický radar Meteorologický radar je přístroj, který vysílá mikrovlnné pulzy a z odražené energie počítá, kde a jak intenzivně prší. Numerický model Numerický model je program, který rozdělí atmosféru na trojrozměrnou síť a fyzikálními rovnicemi počítá, jak se její stav vyvine v čase. Radarová extrapolace Radarová extrapolace je odhad, kam se srážky z radaru posunou v příštích desítkách minut, podle jejich pohybu na posledních snímcích. Radarová odrazivost (dBZ) Radarová odrazivost je míra toho, kolik energie se od srážek odrazilo zpět k radaru. Udává se v dBZ a čím vyšší číslo, tím intenzivnější srážky. Reanalýza Reanalýza je dopočítaný obraz minulého počasí, který vznikne spojením archivních měření s jednotným moderním modelem. Shoda modelů Shoda modelů je míra toho, jak podobný výsledek dávají nezávislé předpovědní modely. Vysoká shoda znamená spolehlivější předpověď.

Výstrahy a povodně

Blesková povodeň Blesková povodeň je náhlé rozvodnění malého toku po přívalovém dešti, kdy voda stoupne během desítek minut a zasáhne i místa daleko od řek. SIVS SIVS je systém integrované výstražné služby, ve kterém ČHMÚ vydává výstrahy před nebezpečnými jevy ve třech stupních podle závažnosti. Smogová situace a regulace Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy koncentrace některé ze sledovaných látek překročí prahovou hodnotu a ČHMÚ ji vyhlásí v rámci smogového varovného systému. Stupně povodňové aktivity Stupně povodňové aktivity jsou tři úrovně povodňového nebezpečí na toku: bdělost, pohotovost a ohrožení. Vodní stav a průtok Vodní stav je výška hladiny v centimetrech nad nulou vodočtu, průtok je objem vody, který proteče profilem za sekundu.

Klima a ovzduší

Index kvality ovzduší Index kvality ovzduší je hodnocení, které ČHMÚ každou hodinu počítá z koncentrací několika látek. Celkový stupeň určí ta nejhorší z nich. Klimatický graf Klimatický graf ukazuje v jednom obrázku průběh průměrných teplot a srážek během roku, takže je na první pohled vidět, jaké podnebí místo má. Klimatický normál Klimatický normál je průměrná hodnota veličiny za dlouhé, obvykle třicetileté období. Slouží jako měřítko, co je pro dané místo a roční období obvyklé. Městský tepelný ostrov Městský tepelný ostrov je jev, kdy je ve městě tepleji než v okolní krajině. Nejvýraznější je za jasných klidných nocí. Odchylka od normálu Odchylka od normálu je rozdíl mezi naměřenou nebo předpovězenou hodnotou a dlouhodobým průměrem pro stejné místo a období. Ukazuje, jak neobvyklé počasí je. Oxid dusičitý (NO₂) Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká hlavně při spalování v motorech aut. Nejvyšší koncentrace bývají u rušných silnic. PM10 a PM2,5 PM10 a PM2,5 jsou prachové částice menší než 10, respektive 2,5 mikrometru. Čím menší částice, tím hlouběji pronikají do plic. Přízemní ozon Přízemní ozon je dráždivý plyn, který vzniká u země fotochemickou reakcí za horkých slunečných dnů. Na rozdíl od ozonové vrstvy ve stratosféře škodí. Sucho Sucho je dlouhodobý nedostatek vody v krajině oproti obvyklému stavu. Začíná nedostatkem srážek a postupně se projeví v půdě, řekách a podzemní vodě. Teplota moře Teplota moře je teplota povrchové vrstvy mořské vody. Pro koupání bývá příjemná od 22 °C, nejvyšší je v Evropě obvykle v srpnu a září. UV index UV index je mezinárodní stupnice intenzity ultrafialového záření. Čím vyšší hodnota, tím rychleji se nechráněná kůže spálí.