Meteorologické pojmy

Co znamenají výrazy, které používáme v předpovědi a ve výstrahách. Vysvětleno bez zbytečné odbornosti, ale bez zjednodušování do nesmyslu. Celkem 39 pojmů.

Teplota

Ledový den Den, kdy teplota ani odpoledne nevystoupila nad nulu. Letní den Den s nejvyšší teplotou 25 °C nebo vyšší. Mrazový den Den, kdy nejnižší teplota klesla pod nulu, i když přes den mohlo být nad nulou. Pocitová teplota Teplota, jakou člověk skutečně vnímá. Kromě naměřené hodnoty do ní vstupuje vítr, vlhkost a sluneční záření. Přízemní mráz Mráz při zemi, i když teplota v meteorologické budce dva metry nad zemí zůstala nad nulou. Teplotní inverze Stav, kdy je nahoře tepleji než dole. Studený vzduch se drží v kotlinách a údolích a nemá kam uniknout. Tropická noc Noc, kdy teplota neklesla pod 20 °C. Tropický den Den, kdy nejvyšší teplota vzduchu dosáhla 30 °C nebo více.

Srážky

Mrznoucí déšť Déšť, který padá jako kapalná voda, ale při dopadu na podchlazený povrch okamžitě namrzá. Pravděpodobnost srážek Šance, že na daném místě spadne měřitelné množství srážek, tedy aspoň 0,1 mm. Přeháňka Krátkodobé srážky z konvektivní oblačnosti, které rychle začnou a rychle skončí. Sněhová pokrývka Výška souvislé vrstvy sněhu na zemi, měřená v celých centimetrech. Srážkový úhrn Množství spadlé vody vyjádřené jako výška vrstvy v milimetrech. Jeden milimetr odpovídá litru vody na metr čtvereční.

Vítr

Bóra Nárazovitý studený vítr padající z hor k moři, typický pro východní pobřeží Jadranu. Fén Teplý suchý vítr, který sestupuje z hor a při klesání se otepluje. Nárazy větru Krátkodobá zesílení větru výrazně nad průměrnou rychlost. V předpovědi se uvádějí zvlášť, protože právě ony působí škody.

Obloha a dohlednost

Dohlednost Největší vzdálenost, na kterou lze rozeznat výrazný objekt proti obloze. Mlha a kouřmo Mlha snižuje dohlednost pod jeden kilometr, kouřmo je slabší zákal s dohledností nad kilometr. Stupně oblačnosti Jasno, skoro jasno, polojasno, oblačno, zataženo. Škála popisuje, jakou část oblohy pokrývají mraky.

Bouřky a nebezpečné jevy

Bouřka Jev spojený s elektrickými výboji mezi mrakem a zemí nebo uvnitř mraku. Doprovází ji hrom, obvykle i přeháňky a nárazovitý vítr. Húlava Náhlý prudký náraz větru na čele bouřky, často spojený s viditelným valounovým oblakem. Kroupy Kusy ledu, které vznikají opakovaným výstupem a pádem zárodku uvnitř bouřkového mraku. Supercela Nejsilnější typ bouřky s rotujícím výstupným proudem, který ji drží při životě i několik hodin. Tornádo Silně rotující vzdušný vír pod základnou bouřky, který se dotýká země.

Měření a modely

Ansámblová předpověď Sada desítek výpočtů téhož modelu s mírně odlišnými počátečními podmínkami. Ukazuje rozsah možného vývoje. Meteorologická stanice Místo se standardizovaným vybavením, kde se v pevných intervalech měří teplota, vlhkost, tlak, vítr a srážky. Meteorologický radar Přístroj, který vysílá mikrovlnné pulzy a z odražené energie počítá, kde a jak intenzivně prší. Numerický model Program, který rozdělí atmosféru na trojrozměrnou síť a fyzikálními rovnicemi počítá, jak se stav vyvine v čase. Radarová odrazivost (dBZ) Míra toho, kolik energie se odrazilo zpět k radaru. Čím vyšší číslo, tím intenzivnější srážky. Reanalýza Dopočítaný obraz minulého počasí, který spojuje archivní měření s moderním modelem. Shoda modelů Míra toho, jak podobný výsledek dávají nezávislé výpočty. Vysoká shoda znamená spolehlivější předpověď.

Výstrahy a povodně

SIVS Systém integrované výstražné služby ČHMÚ. Vydává výstrahy před nebezpečnými jevy a rozděluje je podle závažnosti. Stupně povodňové aktivity Tři stupně, kterými se popisuje situace na vodním toku. První je bdělost, druhý pohotovost, třetí ohrožení. Vodní stav a průtok Vodní stav je výška hladiny v centimetrech nad nulou vodočtu. Průtok udává, kolik vody proteče profilem za sekundu.

Klima a ovzduší

Klimatický normál Průměrná hodnota veličiny za dlouhé období, obvykle třicet let. Slouží jako měřítko, co je pro dané místo obvyklé. Městský tepelný ostrov Jev, kdy je ve městě tepleji než v okolní krajině, nejvýrazněji v noci. PM10 a PM2,5 Prachové částice menší než deset, respektive dva a půl mikrometru. Menší částice pronikají hlouběji do plic. Přízemní ozon Dráždivý plyn, který u země vzniká fotochemickou reakcí za horkých slunečných dnů. UV index Bezrozměrné číslo popisující intenzitu ultrafialového záření. Čím vyšší, tím rychleji dojde ke spálení kůže.