Bóra

Bóra je nárazovitý studený vítr, který padá z hor na pobřeží. Typická je pro východní pobřeží Jadranu, kde se mezi vnitrozemím Balkánu a mořem zvedají pohoří Velebit a Dinárské hory. Vzniká, když se za horským hřbetem nahromadí studený vzduch a přepadne přes hřeben dolů k moři. Při klesání se sice otepluje stejně jako fén, byl ale tak studený, že dole zůstává pořád chladnější než vzduch, který nahrazuje. Proto je bóra studený vítr, ne teplý.

Kdy bóra vzniká

Bóra fouká, když je nad vnitrozemím Balkánu vyšší tlak a studený vzduch a nad Jadranem nižší tlak. Typicky jde o situaci, kdy nad střední Evropou leží tlaková výše a nad Středomořím níže. Studený vzduch pak přetéká přes hřebeny a padá po strmých svazích k pobřeží. Nejsilnější je v zimě, kdy je rozdíl teplot mezi vnitrozemím a mořem největší, objevit se ale může v kterékoli roční době. V létě bývá slabší a kratší, takzvaná letní bóra trvá obvykle jen den nebo dva. Situaci, která bóru přináší, ukazuje synoptická mapa.

Síla a nárazy

Bóra je pověstná nárazovitostí. Fouká v poryvech, mezi kterými se na chvíli utiší, a nárazy v úžinách pod Velebitem patří k nejsilnějším v Evropě. Dokáže rozbouřit moře během hodiny a odnést vodu z hladiny v podobě mořské tříště, které se říká „dým“. Kvůli ní se na chorvatském pobřeží pravidelně uzavírají mosty, hlavně most na ostrov Pag, Krčký most a most u Maslenice, a omezuje se doprava na dálnici i trajekty.

Bóra a dovolená

Pro plánování dovolené je podstatné, že severovýchodní a jihozápadní strana ostrovů mají za bóry úplně jiné podmínky. Na návětrné straně je moře rozbouřené a vítr studený, v závětří ostrova může být klidno. Bóra také čistí vzduch a přináší jasnou oblohu s výbornou viditelností, takže po ní bývá krásně, jen voda je chladnější. Jejím protějškem je jugo, teplý a vlhký jižní vítr, který přináší oblačnost, déšť a dlouhé vlny. Počasí v jednotlivých oblastech je v přehledu destinací.