Pranostiky

34 lidových pranostik ověřených na denních měřeních stanic ČHMÚ od roku 1961. U každé je, co přesně tvrdí, jak jsme ji počítali a jak to vyšlo v jednotlivých městech.

Nejbližší pranostika, 28. října „Šimona a Judy - zima je všudy.“

Na Šimona a Judu má být všude zima. V nížinách 28. října ráno mrzne jen zhruba v každém pátém roce, na horách zhruba v každém druhém.

Spíš ne Jak jsme to ověřili

Platí 7× Spíš platí 3× Částečně 2× Jen na horách 1× Spíš ne 7× Neplatí 14×

Leden

1. ledna Částečně „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Jak na Nový rok, tak po celý rok: teplý Nový rok má předznamenat teplý rok. Po teplém Novém roce bývá rok teplejší o něco častěji, souvislost je ale slabá. 6. ledna Spíš platí „Na Tři krále mrzne stále.“ Na Tři krále mrzne stále: 6. ledna má mrznout. V nížinách tou dobou ráno mrzne zhruba ve třech letech ze čtyř, celý den pod nulou zůstane asi v každém třetím. 20. ledna Platí „O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty.“ O Fabiánu a Šebestiánu má být největší zima. Pranostika sedí, 20. leden leží uprostřed nejchladnějšího období roku, které v nížinách trvá zhruba od Tří králů do konce ledna. leden Spíš ne „Suchý leden, mokrý červen.“ Suchý leden má přinést mokrý červen. Po suchém lednu bývá červen deštivější jen o málo častěji než po mokrém a rozdíl nepřesahuje to, co se dá čekat náhodou.

Únor

2. února Platí „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.“ Na Hromnice o hodinu více: 2. února má být den o hodinu delší než o Vánocích. Platí, proti nejkratšímu dni přibude do Hromnic víc než hodina světla. 24. února Spíš platí „Svatý Matěj láme led, nemá-li co, udělá ho.“ Svatý Matěj láme led, nemá-li co, udělá ho: po mírném konci února má přijít mráz. Mrazivá rána na přelomu února a března přicházejí skoro vždy, po mírném týdnu jen o něco méně často. únor Neplatí „Teplý únor - studené jaro.“ Teplý únor má předznamenat studené jaro. Měření ukazují spíš opak, po teplém únoru bývá jaro teplejší než obvykle o něco častěji než po studeném.

Březen

březen až květen Platí „Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyletíme v háj.“ Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem, máj vyletíme v háj. Platí, v březnu je průměrná teplota pod hranicí topení skoro každý den, v dubnu většinu dní a v květnu jen menšinu. 10. března Částečně „Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.“ Mrzne-li 10. března, má přijít ještě čtyřicet mrazivých rán. Po mrazivém dni jich opravdu bývá víc, v nížinách ale zdaleka ne čtyřicet.

Duben

24. a 25. dubna Spíš ne „Jiří a Marek - mrazem nás zalek.“ Jiří a Marek mají 24. a 25. dubna přinést mráz. V nížinách tou dobou mrzne jen asi jedno ráno z osmi a mrazů od začátku dubna plynule ubývá. duben Neplatí „Na mokrý duben - suchý červen.“ Po mokrém dubnu má přijít suchý červen. Měření ČHMÚ žádnou takovou souvislost neukazují, suchý červen přichází po mokrém i po suchém dubnu stejně často.

Květen

12. až 15. května Spíš ne „Pankrác, Servác, Bonifác - zmrzlí muži, a po nich studená Žofie.“ Zmrzlí muži slibují mráz 12. až 15. května. Měření ČHMÚ ukazují, že v nížinách tou dobou mrzne málokdy a že mrazů od začátku do konce května ubývá. květen Neplatí „Suchý květen - mokrý červen.“ Po suchém květnu má přijít mokrý červen. Měření ČHMÚ to nepotvrzují, deštivý červen přichází po suchém i po mokrém květnu zhruba stejně často.

Červen

8. června Neplatí „Medardova kápě - čtyřicet dní kape.“ Medardova kápě tvrdí, že když 8. června prší, bude pršet dalších čtyřicet dní. Podle měření ČHMÚ po deštivém Medardovi nebývá deštivých dní víc než po suchém. 24. června Spíš ne „Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé.“ Prší-li 24. června, má pršet tři dny. Po deštivém dni opravdu prší o něco častěji, ze tří následujících dní ale v průměru jen jeden nebo jeden a půl. červen Neplatí „Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.“ Teplý červen má předznamenat teplé září. Měření ČHMÚ žádnou souvislost neukazují, po teplém i po chladném červnu bývá září teplé stejně často. 29. června Neplatí „O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.“ Prší-li na Petra a Pavla, má pršet třicet dní. Podle měření ČHMÚ bývá po deštivém 29. červnu deštivých dní stejně jako po suchém.

Červenec

13. července Neplatí „Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.“ Prší-li na svatou Markétu, má pršet čtrnáct dní. Po deštivém 13. červenci bývá deštivých dní jen nepatrně víc než po suchém. 18. července Spíš ne „O svatém Kamilu slunce má největší sílu.“ O svatém Kamilu má slunce největší sílu. Nejteplejší odpoledne roku ale přicházejí až koncem července a začátkem srpna, 18. července je v průměru o něco chladnější. 25. července Neplatí „Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.“ Horký svatý Jakub má předznamenat studené Vánoce. Měření ČHMÚ to nepotvrzují, studené Vánoce přicházejí po horkém i po chladném 25. červenci stejně často. 26. července Neplatí „Svatá Anna - chladna z rána.“ Svatá Anna má 26. července přinést chladná rána. Měření ČHMÚ ukazují, že konec července a začátek srpna mívá naopak nejteplejší noci roku a rána se ochlazují až v polovině srpna.

Srpen

29. srpna Platí „Stětí svatého Jana, přestávají již parna.“ Stětím svatého Jana 29. srpna mají končit parna. Platí, tropických dní ke konci srpna rychle ubývá a v září už jsou v nížinách vzácné.

Září

15. září Platí „Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.“ Od 15. září má teplota klesat rychleji. Platí, ve druhé polovině září se průměrná denní teplota snižuje zhruba dvakrát rychleji než v první. 28. září Platí „Přijde Václav - kamna připrav.“ Na svatého Václava se má začít topit. Platí, koncem září bývá průměrná denní teplota pod hranicí topného období už ve většině let.

Říjen

16. října Neplatí „Déšť na Havla, déšť na Vánoce.“ Prší-li na svatého Havla, má pršet i o Vánocích. Měření ČHMÚ souvislost neukazují, o Vánocích prší po deštivém i po suchém 16. říjnu zhruba stejně často. 28. října Spíš ne „Šimona a Judy - zima je všudy.“ Na Šimona a Judu má být všude zima. V nížinách 28. října ráno mrzne jen zhruba v každém pátém roce, na horách zhruba v každém druhém. říjen Neplatí „Teplý říjen - studený listopad.“ Po teplém říjnu má přijít studený listopad. Měření ČHMÚ to nepotvrzují, studený listopad přichází po teplém i po studeném říjnu zhruba stejně často.

Listopad

11. listopadu Jen na horách „Svatý Martin přijíždí na bílém koni.“ Svatý Martin má 11. listopadu přivézt první sníh. V nížinách ráno na Martina sníh leží jen výjimečně, na horách zhruba ve dvou letech z pěti. 25. listopadu Neplatí „Kateřina na ledě - Vánoce na blátě.“ Kateřina na ledě, Vánoce na blátě: mráz 25. listopadu má předznamenat Vánoce bez sněhu. Měření ČHMÚ žádnou takovou souvislost neukazují. 30. listopadu Spíš platí „Když na svatého Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.“ Leží-li na Ondřeje sníh, má zima dlouho vydržet. Po zasněženém 30. listopadu bývá v dalších sto dnech opravdu víc dní se sněhem než po holém.

Prosinec

4. prosince Spíš ne „O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.“ Na svatou Barboru má ležet sníh. V nížinách 4. prosince ráno sníh leží jen zhruba v každém čtvrtém roce, na horách většinou ano. 13. prosince Platí „Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá: od 13. prosince se slunce začíná vracet, den ale ještě neroste. Platí, kolem Lucie zapadá slunce nejdřív v roce, den se krátí až do 21. prosince. 24. prosince Neplatí „Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.“ Zelené Vánoce, bílé Velikonoce: Vánoce bez sněhu mají vést ke sněhu o Velikonocích. V nížinách na Velikonoce sníh skoro nikdy neleží, ať byly Vánoce jakékoli. prosinec Neplatí „Studený prosinec - brzké jaro.“ Po studeném prosinci má přijít brzké jaro. Měření ČHMÚ to nepotvrzují, teplý březen přichází po studeném prosinci spíš méně často než po teplém.