Malta je nejmenší stát Evropské unie a zároveň jeden z nejhustěji osídlených států světa. Celé souostroví má rozlohu jen o něco větší než Praha a žije na něm přes půl milionu lidí. Tvoří ho tři obydlené ostrovy: hlavní Malta, klidnější Gozo a maličké Comino, kde trvale bydlí jen hrstka lidí. Leží uprostřed Středozemního moře mezi Sicílií a Tuniskem, sto kilometrů od Evropy a tři sta od Afriky, a právě z té polohy plyne všechno ostatní.
Podnebí je jedno z nejsušších a nejslunečnějších v Evropě. Ročně tu spadne kolem pěti set milimetrů srážek, skoro výhradně od října do března, a v létě neprší celé týdny. Ostrovy jsou nízké, nejvyšší bod měří necelé tři sta metrů, takže tu nejsou hory, které by zadržely vodu, a proto na Maltě nenajdete jedinou stálou řeku ani jezero. Krajina je vápencová, holá a v létě spálená do žluta, se suchými zídkami dělícími pole.
Moře je kolem ostrovů výjimečně čisté, protože do něj neústí žádný tok a dno je skalnaté. Sezona je díky poloze dlouhá, koupat se dá od června do konce října a v září má voda kolem šestadvaceti stupňů. Léto je horké, s teplotami mezi jednatřiceti a čtyřiatřiceti stupni, ale skoro pořád fouká vítr, který horko dělá snesitelnějším. Zima je mírná, v lednu kolem šestnácti stupňů ve dne, zato větrná a s prudkými přeháňkami.
Písečných pláží je málo a v sezoně na nich bývá plno. Největší je Mellieha Bay a Golden Bay na severozápadě, jinak se ostrov koupe ze skal a betonových plošin, na které vedou žebříky. Modrá laguna u Comina má nejsvětlejší vodu v okolí, ale v hlavní sezoně tam kotví desítky lodí najednou, takže se vyplatí připlout brzy ráno.
Historii má Malta hustší, než odpovídá její velikosti. Megalitické chrámy Ġgantija a Ħaġar Qim jsou starší než egyptské pyramidy i Stonehenge a patří mezi nejstarší volně stojící stavby světa. Valletta je celá na seznamu UNESCO, byla postavená jako pevnost johanitů po velkém obležení v roce 1565 a její katedrála svatého Jana ukrývá Caravaggiovo Stětí svatého Jana Křtitele. Mdina je tiché opevněné město bez aut, které bylo hlavním městem před Vallettou.
Prakticky je Malta v Evropské unii, v Schengenu i v eurozóně. Jezdí se vlevo a zásuvky jsou britské, obojí pozůstatek britské správy, která skončila v roce 1964. Angličtina je vedle maltštiny úředním jazykem, takže se domluvíte všude. Z Prahy se létá kolem dvou a půl hodiny. Ostrovy jsou malé, ale doprava po nich je pomalá, mezi Vallettou a severním cípem se autem jede skoro hodinu. Na Gozo vozí trajekt z Ċirkewwy a plavba trvá pětadvacet minut.