Azorská výše, islandská níže a sibiřská výše
Azorská výše, islandská níže a sibiřská výše jsou stálé nebo sezonní tlakové útvary, které se na mapách objevují na stejných místech. Jejich síla a poloha určuje, odkud do Evropy proudí vzduch.
Tlakové níže a výše na denních mapách putují, vznikají a zanikají. Když se ale mapy zprůměrují za celý měsíc nebo sezonu, zůstane na nich několik útvarů, které jsou stále na stejném místě. Říká se jim akční centra atmosféry, protože ovládají proudění nad velkou částí polokoule. Některé jsou celoroční, jiné se objevují jen v zimě nebo jen v létě. Počasí v Evropě řídí hlavně tři.
Azorská výše
Azorská výše je součást pásu vysokého tlaku, který obepíná Zemi kolem 30. rovnoběžky. Vzduch, který u rovníku vystoupil, tu klesá, otepluje se a vysušuje. Je to výše teplá, sahá do velkých výšek a vydrží po celý rok. V zimě leží jižněji a je slabší, v létě zesílí a posune se k severu, takže ovládne Středomoří. Proto je tam léto suché a slunečné.
Z jejího jižního okraje vanou pasáty, po severním okraji proudí západní větry mírných šířek. Pro střední Evropu je důležitý její výběžek. Když se protáhne k severovýchodu, přináší několik dní ustáleného počasí. Když se z něj oddělí samostatná výše nad střední nebo severní Evropou, může se počasí zastavit na týdny, viz blokující anticyklóna.
Islandská níže
Mezi Grónskem, Islandem a Skotskem se setkává studený vzduch z Arktidy s teplým vzduchem nad Severoatlantickým proudem. Na tomto rozhraní se rodí a prohlubují atlantické tlakové níže a postupují k severovýchodu. Islandská níže je statistickým otiskem těchto níží. Nejhlubší je v zimě, kdy je teplotní rozdíl největší, v létě je mělká a posunutá k severu.
Od ní přicházejí do Evropy fronty s deštěm a větrem. Čím je hlubší a čím silnější je zároveň azorská výše, tím silnější západní proudění mezi nimi vane a tím mírnější a deštivější je evropská zima. Právě toto společné kolísání obou útvarů popisuje severoatlantická oscilace.
Sibiřská výše
Sibiřská výše je sezonní. Tvoří se na podzim nad vychlazeným vnitrozemím Asie, kde dlouhé noci a sněhová pokrývka ochladí přízemní vzduch hluboko pod bod mrazu. Studený vzduch je hustý a těžký, tlak při zemi je proto mimořádně vysoký, vůbec nejvyšší na Zemi. Na rozdíl od azorské výše je to útvar mělký: studený vzduch sahá jen do výšky dvou až tří kilometrů a nad ním už je tlak nízký. Na jaře výše zaniká.
Do Evropy zasahuje výběžkem přes Rusko. Když se spojí s výší nad Skandinávií, proudí po jejím jižním okraji do střední Evropy suchý mrazivý pevninský vzduch od východu. Tak vznikají nejtužší mrazy, často bez sněžení a za jasné oblohy.
Další útvary
- tepelné níže v létě: nad rozpálenou jižní Asií, Saharou a Pyrenejským poloostrovem. Asijská je hybnou silou monzunu a spolu s azorskou výší určuje letní proudění nad východním Středomořím,
- středomořské níže: od podzimu do jara se tvoří nad Janovským zálivem, Jadranem a Egejským mořem a přinášejí tam zimní deště,
- aleutská níže a havajská výše: tichomořské obdoby islandské níže a azorské výše,
- polární výše: mělké studené výše nad Arktidou a Grónskem.
Jak spolu vytvářejí počasí v Česku
Střední Evropa leží na dosah všech tří hlavních útvarů a žádnému nepatří trvale. Podle toho, který právě převládá, se mění ráz počasí:
- převládá islandská níže: západní proudění, rychle se střídající fronty, v zimě mírno a deštivo, v létě chladněji a proměnlivě,
- zasahuje azorská výše: ustálené počasí, v létě slunečno a teplo až horko, v zimě inverze,
- zasahuje sibiřská výše: v zimě suchý mráz od východu,
- níže nad Středomořím: proudění od jihu až východu, vydatné srážky, v zimě sněžení.
Na synoptické mapě se tyto útvary dají najít skoro každý den: výše jihozápadně od Pyrenejského poloostrova, řada níží mezi Islandem a Norskem a v zimě rozsáhlá výše nad Ruskem.
Časté otázky
Je islandská níže jedna stálá tlaková níže?
Ne. Je to oblast, kudy tlakové níže nejčastěji procházejí a kde bývají nejhlubší. Na mapě jednoho dne tam níže být nemusí, v průměru za měsíc tam ale vychází nejnižší tlak nad severním Atlantikem.
Co znamená výběžek azorské výše?
Když azorská výše zesílí, protáhne se hřeben vyššího tlaku přes Francii a Německo do střední Evropy. Přináší ustálené slunečné počasí, v létě teplé, a odklání tlakové níže severněji.
Proč sibiřská výše v létě zmizí?
Vzniká nad kontinentem silně vychlazeným dlouhou zimní nocí a sněhem, kde je vzduch studený a hustý. V létě se stejná pevnina naopak silně ohřeje, vzduch nad ní řídne a místo výše se vytvoří rozsáhlá oblast nízkého tlaku.
Co je azorská výše?
Azorská výše je stálá oblast vysokého tlaku vzduchu nad Atlantikem v okolí Azorských ostrovů. Existuje celý rok a nejsilnější je v létě, kdy její výběžek přináší do střední Evropy slunečné a teplé počasí.
Co je islandská níže?
Islandská níže je oblast nízkého tlaku vzduchu nad severním Atlantikem poblíž Islandu. Existuje celý rok a nejhlubší je v zimě. Tlakové níže, které se v ní tvoří, přinášejí do Evropy oblačnost, déšť a vítr od západu.
Co je sibiřská výše?
Sibiřská výše je rozsáhlá oblast vysokého tlaku, která se v zimě tvoří nad vychlazenou pevninou Asie. Když její výběžek zasáhne do Evropy, přináší suchý mrazivý vzduch od východu. V létě zaniká.
Co jsou akční centra atmosféry?
Akční centra atmosféry jsou tlakové níže a výše, které se na průměrných mapách drží stále na stejném místě. Ovládají proudění nad velkou částí polokoule. Pro Evropu jsou hlavní azorská výše, islandská níže a sibiřská výše.
Jaké počasí přináší azorská výše do Česka?
Ustálené a slunečné, v létě teplé až horké. Výběžek výše odklání tlakové níže a fronty severněji, takže srážek je málo.
Související pojmy
Kategorie: Tlak a fronty. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.