Pasáty

Pasáty jsou stálé větry, které v tropech a subtropech vanou po celý rok od východu směrem k rovníku. Na Kanárských ostrovech a Madeiře určují, která strana ostrova je zelená a která suchá.

Ve většině Evropy se vítr mění ze dne na den podle toho, jak se střídají tlakové níže a výše. V tropech a subtropech je tomu jinak. Po obou stranách rovníku tam vane vítr, který drží směr i sílu celé týdny: na severní polokouli od severovýchodu, na jižní od jihovýchodu. Jsou to pasáty, nejstálejší větry na Zemi. Pro plachetnice byly po staletí spolehlivou cestou přes oceán, pro dnešní cestovatele jsou hlavním důvodem, proč je počasí na Kanárských ostrovech, Madeiře nebo v Karibiku tak vyrovnané.

Proč vanou

Pasáty jsou spodní větví velkého okruhu proudění mezi rovníkem a subtropy. U rovníku se vzduch silně ohřívá, stoupá a ve výšce odtéká k pólům. Kolem 30. rovnoběžky klesá zpět k zemi a vytváří pás stálých tlakových výší, v Atlantiku je to azorská výše. Od ní se vzduch při zemi vrací k rovníku, kde je tlak nižší. Rotace Země ho přitom stáčí k západu, takže místo severního větru vane severovýchodní. Protože se rozložení tlaku během roku mění jen málo, je stálý i vítr.

Klesající vzduch v subtropické výši se otepluje a vysušuje. Nad chladnější a vlhkou vrstvou u hladiny oceánu tak leží teplý suchý vzduch a mezi nimi vzniká teplotní inverze, obvykle ve výšce 1 až 2 km. Této pasátové inverzi nedokážou oblaka prorůst. Proto jsou v oblasti pasátů jen nízké kupy a slohové kupy a skoro neprší, i když je vzduch u hladiny vlhký.

Pasát a hornaté ostrovy

Na otevřeném oceánu přináší pasát stálé počasí s roztroušenou nízkou oblačností. Vysoký ostrov mu ale stojí v cestě a rozdělí ho na dva světy:

  • návětrná strana: vlhký vzduch stoupá po svazích, pod inverzí se hromadí oblaka a mlha a stromy z nich vyčesávají vodu. Severní a severovýchodní svahy jsou proto zelené, s vavřínovými a borovými lesy,
  • moře mraků: vrstva oblaků přimknutá ke svahům mezi 800 a 1 500 m, shora ostře ohraničená inverzí,
  • nad inverzí: suchý, průzračný vzduch a téměř stále jasná obloha, proto na vrcholech těchto ostrovů stojí astronomické observatoře,
  • závětrná strana: vzduch klesá, oblaka se rozpouštějí, je sucho a slunečno. Je to srážkový stín v čisté podobě a leží v něm většina letovisek.

Nízké ostrovy bez hor oblaka nezachytí. Pasát přes ně jen přefoukne, proto jsou suché po celé ploše, větrné a téměř bez zeleně. Rozdíl mezi hornatým a plochým ostrovem v téže oblasti je dobře vidět na Kanárských ostrovech.

Pasát a hornatý ostrov moře mraků inverze jasno pasát návětrná strana, zeleno závětří, sucho
Vlhký pasát stoupá po návětrném svahu, výš ho ale nepustí teplotní inverze. Pod ní se mezi 800 a 1 500 m drží vrstva oblaků, moře mraků. Nad ní je vzduch suchý a obloha jasná, na závětrné straně ostrova slunečno a sucho.

Pasát během roku

V létě se subtropická tlaková výše posouvá k severu a sílí. Pasát pak na Kanárských ostrovech a Madeiře vane nejpravidelněji a nejsilněji, moře mraků leží níž a je hustší. Na návětrném pobřeží bývá v červenci zataženo i celé dny, zatímco jih má jasno. V zimě výše slábne a ustupuje k jihu. Pasát přerušují tlakové níže od Atlantiku, které přinášejí většinu ročních srážek, a občas východní proudění z Afriky se saharským prachem.

Pasát ochlazuje i moře. Stálý vítr podél afrického pobřeží odhání povrchovou vodu od břehu a zvedá studenou vodu z hloubky, kterou pak mořský proud unáší k jihozápadu. Teplota moře u Kanárských ostrovů je proto nižší, než by odpovídalo zeměpisné šířce, a během roku se mění jen o několik stupňů.

Časté otázky

Proč je sever Kanárských ostrovů zelený a jih suchý?

Pasát přináší vlhký vzduch od severovýchodu. Na horách ostrova je nucen stoupat, tvoří se oblaka a vlhkost zůstane na návětrné straně. Jih leží v závětří, kde vzduch klesá a je suchý a slunečný.

Co je moře mraků?

Souvislá vrstva oblaků, kterou pasát tlačí na návětrné svahy ostrovů ve výšce asi 800 až 1 500 m. Výš ji nepustí teplotní inverze. Z hor nad ní to vypadá jako bílá hladina, ze které vyčnívají vrcholy.

Fouká pasát i v zimě?

Ano, ale méně pravidelně. V létě vane na Kanárských ostrovech skoro každý den, v zimě ho častěji přeruší tlakové níže od Atlantiku nebo východní vítr od Afriky.

Co je pasát?

Pasát je stálý vítr, který v tropech a subtropech vane po celý rok od východu směrem k rovníku. Na severní polokouli fouká od severovýchodu, na jižní od jihovýchodu, obvykle rychlostí 15 až 30 km/h.

Proč pasáty vanou?

Kolem 30. rovnoběžky je pás vysokého tlaku, u rovníku pás nízkého tlaku. Vzduch mezi nimi proudí k rovníku a otáčení Země ho stáčí k západu.

Proč je sever Tenerife zatažený a jih slunečný?

Pasát vane od severovýchodu. Na severních svazích vlhký vzduch stoupá a tvoří oblaka, na jižní, závětrné straně klesá, oblaka se rozpouštějí a je sucho a slunečno.

V jaké výšce je moře mraků?

Mezi 800 a 1 500 m nad mořem. Shora ho ostře ohraničuje teplotní inverze, nad kterou je suchý vzduch a téměř stále jasná obloha.

Kdy pasáty foukají nejvíc?

Vanou většinu dní v roce. Na Kanárských ostrovech jsou nejstálejší a nejsilnější v létě, v zimě je častěji přeruší tlakové níže od Atlantiku.

Související pojmy

Kategorie: Vítr. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.