Izobara

Izobara je čára, která na mapě spojuje místa se stejným tlakem vzduchu. Kreslí se z tlaku přepočteného na hladinu moře, aby nerozhodovala nadmořská výška stanic, viz atmosférický tlak. Izobary se kreslí v pravidelném kroku, na synoptické mapě tohoto webu po 4 hPa, a izobara 1012 hPa je silnější. Funguje to stejně jako vrstevnice na turistické mapě: místo výšky terénu ukazují výšku tlaku. Uzavřené izobary kolem jednoho místa vyznačují tlakovou níži nebo výši.

Izobary a vítr

Z izobar se dá vyčíst vítr. Vzduch proudí z vyššího tlaku do nižšího, a čím větší je rozdíl na krátkou vzdálenost, tím silněji fouká. Husté izobary proto znamenají silný vítr, řídké slabý nebo bezvětří. Kvůli rotaci Země ale vzduch neproudí přímo k nižšímu tlaku, stáčí se doprava a ve výšce kolem 1 km fouká téměř rovnoběžně s izobarami. U země ho zpomaluje tření o povrch, takže se stočí méně a izobary kříží pod úhlem zhruba 20 až 40 stupňů směrem do níže.

• husté izobary: velký tlakový rozdíl, silný vítr a nárazy,
• řídké izobary: malý rozdíl, slabý vítr, v zimě sklon k mlhám a inverzím,
• ohyb izobar do tvaru V: brázda nízkého tlaku, často s frontou,
• vyklenutí izobar: hřeben vysokého tlaku, klidnější počasí.

Platí i staré pravidlo Buys-Ballotovo: když vítr fouká do zad, leží tlaková níže na severní polokouli vlevo a mírně vpředu. Podle tvaru izobar se dá odhadnout i směr větru v místě. Když izobary nad Českem probíhají od západu na východ a níže leží na severu, fouká západní vítr.

Izobary na synoptické mapě

Na synoptické mapě tohoto webu se izobary počítají automaticky z tlakového pole modelu ECMWF a mají popisky s hodnotou tlaku, na dlouhých čarách víckrát. Kreslí se po 4 hPa, takže sousední čáry se liší třeba o 1008, 1012 a 1016 hPa. Izobary se nikdy nekříží, protože jedno místo nemůže mít dva různé tlaky. Spolu s frontami a značkami N a V z nich vzniká obraz, ze kterého se dá vyčíst proudění vzduchu nad celou Evropou.