Atmosférický tlak

Atmosférický tlak je síla, kterou na každý čtvereční metr povrchu působí váha vzduchového sloupce nad ním. Vzduch je lehký, ale sloupec sahá desítky kilometrů vysoko, takže na hladině moře tlačí na každý čtvereční centimetr zhruba jako kilogramové závaží. V meteorologii se tlak udává v hektopascalech (hPa), jeden hektopascal je sto pascalů a odpovídá starší jednotce milibar. Mezinárodně dohodnutý normální tlak na hladině moře je 1013,25 hPa. Skutečný tlak kolem této hodnoty kolísá podle toho, jak se nad místem přesouvají tlakové níže a výše.

Tlak a nadmořská výška

S rostoucí výškou tlak ubývá, protože nad místem zbývá méně vzduchu. Blízko země je to zhruba 1 hPa na každých 8 m, ve výšce 5,5 km už je tlak jen poloviční. Stanice v různých výškách by proto měly úplně odlišné hodnoty jen kvůli své poloze: na horské stanici v 1 000 m ukazuje tlakoměr běžně kolem 900 hPa. Aby se daly porovnat, přepočítává se naměřený tlak na hladinu moře, jako by stanice stála v nulové výšce. Teprve tento přepočtený tlak se kreslí do map a z něj se konstruují izobary.

• tlak na stanici: skutečně naměřená hodnota v místě a výšce stanice,
• tlak přepočtený na hladinu moře: hodnota pro porovnání mezi stanicemi a pro mapy,
• tendence tlaku: změna za poslední tři hodiny, důležitá pro odhad vývoje.

Tlak a počasí

Samotná hodnota tlaku o počasí mnoho neřekne, důležitější je rozdíl proti okolí a jeho vývoj. Klesající tlak obvykle ohlašuje přibližující se níži nebo frontu, a tedy oblačnost, srážky a zesílení větru. Stoupající tlak po přechodu fronty znamená vyjasnění a uklidnění. Proto mají staré domácí barometry na stupnici nápisy jako déšť nebo pěkně, i když platí jen přibližně. Vítr vzniká právě z tlakových rozdílů: vzduch proudí z vyššího tlaku do nižšího a čím větší rozdíl na krátkou vzdálenost, tím silněji fouká.

Přepočtený tlak se v Česku běžně pohybuje mezi 990 a 1035 hPa. Nejvyšší hodnoty přinášejí zimní výše se studeným a těžkým vzduchem nad Ruskem a Skandinávií, nejnižší hluboké níže od Atlantiku. Lidé citliví na změny počasí reagují spíš na rychlé změny tlaku a teploty než na jeho samotnou výši.

Jak se tlak měří

Klasickým přístrojem je rtuťový tlakoměr, ve kterém tlak vzduchu drží sloupec rtuti vysoký kolem 760 mm. Dnes ho na meteorologických stanicích nahradila elektronická čidla s přesností na desetiny hektopascalu. Tlakoměr nepotřebuje stín ani budku, stačí mu stálá teplota uvnitř budovy. U domácích a amatérských stanic je nejčastější chybou špatně zadaná nadmořská výška, která posune přepočtený tlak o jednotky hektopascalů. Měření ze stanic ČHMÚ ukazuje stránka stanic.