Jezera a jejich promíchávání

Voda v hlubokém jezeře je v létě rozvrstvená: nahoře teplá, u dna studená, mezi nimi skočná vrstva s prudkým poklesem teploty. Na jaře a na podzim se celé jezero promíchá, protože voda je nejtěžší při 4 °C.

Kdo se v létě potopí v přehradě nebo zatopeném lomu, narazí pár metrů pod hladinou na studenou vodu. Jezero není jedna vana se stejnou teplotou, ale několik vrstev nad sebou. Jejich uspořádání se během roku mění a řídí ho jediná zvláštnost: voda je nejhustší při 4 °C. Stejné zákonitosti platí pro přírodní jezera, přehrady i hlubší rybníky a zatopené lomy.

Proč 4 °C

Většina látek je tím hustší, čím je chladnější. Voda se tak chová jen do 4 °C. Při dalším ochlazování se molekuly začnou řadit do volnější stavby a voda se rozpíná, takže je lehčí. Led má hustotu ještě o desetinu menší. Důsledky jsou zásadní: nejtěžší voda o teplotě 4 °C klesá ke dnu, led plave na hladině a jezera zamrzají shora, ne odspodu.

Čtyři období jezera

Jezero v létě a v zimě léto zima teplá voda, 22 °C skočná vrstva studená voda, 5 °C led pod ledem kolem 1 °C u dna 4 °C
Teploty jsou příklad. V létě leží lehká teplá voda nahoře, v zimě je nahoře naopak nejchladnější voda a led. U dna hlubokého jezera se teplota během roku skoro nemění.
  • jaro: led roztaje, hladina se ohřeje na 4 °C a celé jezero má stejnou teplotu. Vítr ho promíchá až ke dnu,
  • léto: hladina se ohřívá, teplá voda je lehčí a zůstává nahoře. Vznikají tři vrstvy: teplá svrchní, skočná vrstva a studená hluboká. Vítr už promíchá jen tu svrchní,
  • podzim: hladina chladne, voda těžkne a klesá. Skočná vrstva se zanořuje a nakonec zmizí. Jezero se promíchá podruhé,
  • zima: hladina vychladne pod 4 °C, studenější voda zůstane nahoře a zamrzne. Pod ledem je vrstvení obrácené, nejtepleji je u dna.

Mělké rybníky a nádrže se takto nerozvrství, protože je vítr promíchá až ke dnu kdykoli. Proto se v létě prohřejí celé a v zimě mohou promrznout hluboko.

Proč na míchání záleží

Kyslík se do vody dostává na hladině, živiny se uvolňují u dna. Promíchání je jediná chvíle, kdy se obojí rozvede po celém jezeře. V létě je hluboká vrstva od hladiny odříznutá a kyslík v ní postupně ubývá, v jezerech bohatých na živiny až na nulu. Ryby se pak drží nad skočnou vrstvou. V teplé a klidné svrchní vrstvě se zároveň daří sinicím. S teplejšími léty a kratšími zimami se období rozvrstvení prodlužuje a některá jezera se v mírných zimách nepromíchají úplně.

Jezero a počasí v okolí

  • teplota: voda se ohřívá a chladne pomalu. Na jaře a v létě okolí ochlazuje, na podzim a v zimě ohřívá a oddaluje první mrazy,
  • vítr: u velkých jezer vane přes den vítr od vody na břeh a v noci obráceně, viz bríza,
  • mlha: na podzim se nad teplou vodou ve studeném vzduchu tvoří mlha z vypařování,
  • srážky: když přes velké nezamrzlé jezero proudí mrazivý vzduch, nabere vlhkost a na závětrném břehu vydatně sněží,
  • led: zamrzání a tání popisuje pojem led na řekách a rybnících.

Časté otázky

Proč je voda v přehradě u hladiny teplá a o pár metrů níž ledová?

V létě se ohřívá jen svrchní vrstva. Teplá voda je lehčí a zůstává nahoře, vítr ji promíchá jen do hloubky několika metrů. Pod touto vrstvou teplota prudce klesá, to je skočná vrstva.

Proč se po větrném dni voda u pláže ochladí?

Vítr odžene teplou povrchovou vodu k protějšímu břehu. Na návětrném břehu ji nahradí studená voda z hloubky. Teplota u pláže tak může během dne klesnout o několik stupňů.

Proč jezero nezamrzne až ke dnu?

Voda je nejtěžší při 4 °C. Když se hladina ochladí pod tuto teplotu, je lehčí a zůstává nahoře, kde zamrzne. Led plave a izoluje, takže u dna se drží voda kolem 4 °C.

Co je skočná vrstva?

Skočná vrstva, odborně termoklina, je vrstva vody v jezeře nebo moři, ve které teplota s hloubkou prudce klesá. V létě leží několik metrů pod hladinou a odděluje teplou vodu nahoře od studené u dna.

Proč je voda nejtěžší při 4 °C?

Je to zvláštnost molekuly vody. Při ochlazování se voda smršťuje jen do 4 °C, potom se začne znovu rozpínat. Led je ještě lehčí, a proto plave.

Kdy se jezero promíchává?

Na podzim, když hladina vychladne na teplotu vody u dna, a na jaře po roztání ledu. V obou případech má celé jezero stejnou teplotu a vítr ho promíchá až ke dnu.

Proč je promíchávání důležité?

Přivádí kyslík z hladiny ke dnu a vynáší živiny ze dna k hladině. Bez něj by voda u dna zůstala bez kyslíku.

Jak jezero ovlivňuje počasí v okolí?

Tlumí výkyvy teploty: na jaře a v létě okolí ochlazuje, na podzim ohřívá. Zvyšuje vlhkost, podporuje mlhy a u velkých jezer vyvolává brízu.

Související pojmy

Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.