Výpar a evapotranspirace
Výpar je přechod vody z povrchu do vzduchu, evapotranspirace zahrnuje i vodu, kterou vydávají rostliny. Udává se v milimetrech stejně jako srážky a rozhoduje, kolik vody v krajině zůstane.
O srážkách se mluví denně, o výparu skoro nikdy, přitom jde o stejně velkou položku. Z vody, která v Česku naprší, se asi 70 % vrátí do vzduchu a jen necelá třetina odteče řekami. Výpar je neviditelný a nedá se změřit tak snadno jako déšť ve srážkoměru. Bez něj ale nejde pochopit, proč po deštivém týdnu může být v půdě sucho a proč stejné srážky znamenají v dubnu dostatek vody a v červenci nedostatek.
Tři cesty vody do vzduchu
- výpar z volné hladiny a z povrchu půdy: fyzikální děj, při kterém molekuly vody opouštějí kapalinu,
- transpirace: rostliny čerpají vodu kořeny a vydávají ji průduchy v listech. Je to jejich způsob chlazení a zároveň cena za příjem oxidu uhličitého,
- výpar zachycené vody: déšť a rosa, které ulpí na listech a jehličí a vypaří se, aniž by dopadly na zem. V lese jde o desítky procent srážek.
Protože se jednotlivé cesty v krajině nedají oddělit, mluví se o evapotranspiraci, tedy o celkovém výparu z území. Udává se v milimetrech jako srážky, takže se obě veličiny dají přímo odečíst: jeden milimetr je litr vody z metru čtverečního.
Na čem výpar závisí
- energie: na odpaření litru vody je potřeba tolik tepla jako na ohřátí pěti a půl litru z nuly k varu. Hlavním zdrojem je sluneční záření, proto výpar sleduje délku dne a oblačnost,
- suchost vzduchu: čím dál má vzduch k nasycení, tím víc vody pojme. Rozhoduje rozdíl mezi skutečným množstvím páry a množstvím při nasycení, který s teplotou rychle roste,
- vítr: odnáší vzduch nasycený párou od povrchu a přivádí sušší,
- dostupnost vody: vypařit se může jen to, co je k dispozici. Jakmile půda vyschne, rostliny zavřou průduchy a výpar klesne, i když je horko a slunečno.
Odtud rozdíl mezi potenciálním a skutečným výparem. Potenciální udává, kolik vody si počasí říká. Skutečný, kolik jí dostane. Za horkého větrného dne může být potenciální výpar přes 6 mm, ve vyschlé krajině se ale vypaří jen zlomek a zbylá energie ohřívá vzduch. Proto se po delším suchu teploty šplhají výš a sucho s vedrem se navzájem zesilují.
Výpar během roku
V zimě je výpar zanedbatelný, desetiny milimetru za den. Slunce je nízko, vzduch studený a blízko nasycení. Od března rychle roste a vrcholí v červnu a červenci, kdy za slunečného dne dosahuje 4 až 6 mm. Za celý rok je potenciální výpar v nížinách Česka podobně velký jako roční srážky nebo větší, na horách výrazně menší. V teplých nížinách proto od dubna do září výpar převyšuje srážky a krajina žije ze zásoby vody, která se v půdě nahromadila přes zimu. Na horách naopak zůstává přebytek, ze kterého tečou řeky.
Rozdílu mezi srážkami a potenciálním výparem se říká vodní bilance. Když je dlouhodobě záporná, půda vysychá. Je to přesnější ukazatel sucha než samotné srážky, protože zahrnuje i teplotu.
Jak se výpar zjišťuje
Přímo se měří výparoměrem, nádobou s vodou, u které se sleduje pokles hladiny, nebo vážením bloku půdy s porostem. Obojí je pracné a platí jen pro jedno místo. Pro větší území se výpar počítá z meteorologických měření: ze záření, teploty, vlhkosti a větru. Takto spočítaný potenciální výpar je základem pro sledování sucha, pro plánování závlah i pro odhad, kolik vody z deště doteče do řek.
Časté otázky
Co je potenciální a skutečný výpar?
Potenciální výpar je množství vody, které by se vypařilo, kdyby jí byl dostatek. Skutečný výpar je to, co se vypaří doopravdy, a nemůže být větší než zásoba vody v půdě. V suchém létě je skutečný výpar mnohem menší než potenciální.
Proč může být sucho, i když prší normálně?
Protože o vodě v krajině rozhoduje rozdíl mezi srážkami a výparem. Při vyšší teplotě roste výpar, a když srážky zůstanou stejné, voda v půdě ubývá. Teplejší léto proto znamená sušší půdu i bez úbytku srážek.
Kolik vody vypaří strom?
Vzrostlý listnatý strom za slunečného letního dne desítky až stovky litrů. Proto je pod stromy a v lese chladněji: teplo, které by jinak ohřálo vzduch, se spotřebuje na odpaření vody.
Co je evapotranspirace?
Evapotranspirace je celkové množství vody, které se z krajiny vrací do vzduchu: výpar z půdy a z vodních hladin, voda vydaná rostlinami a výpar deště zachyceného na listech. Udává se v milimetrech jako srážky.
Co je transpirace?
Transpirace je výdej vody rostlinami. Rostliny čerpají vodu kořeny a vypouštějí ji průduchy v listech. Chladí se tím a zároveň tak platí za příjem oxidu uhličitého.
Kolik vody se vypaří za den?
Za letního dne v Česku 3 až 6 mm, tedy 3 až 6 litrů z každého metru čtverečního. V zimě jen desetiny milimetru.
Na čem výpar závisí?
Na dodané energii, hlavně slunečním záření, na suchosti vzduchu, na větru, který odnáší nasycený vzduch od povrchu, a na tom, kolik vody je v půdě k dispozici.
Jaký je rozdíl mezi potenciálním a skutečným výparem?
Potenciální výpar je množství vody, které by se vypařilo, kdyby jí bylo neomezeně. Skutečný je to, co se vypaří doopravdy. V suchu je skutečný výpar mnohem menší, protože půda už vodu nemá.
Související pojmy
Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.