Kontinentalita
Kontinentalita je míra toho, jak silně podnebí místa ovlivňuje pevnina oproti oceánu. Projevuje se hlavně rozdílem teplot mezi létem a zimou, který směrem do vnitrozemí roste.
Dvě místa na stejné zeměpisné šířce dostávají od slunce stejně energie, a přesto mohou mít úplně jiné podnebí. Na atlantickém pobřeží Evropy v zimě skoro nemrzne a v létě je chladno, na stejné rovnoběžce uprostřed kontinentu klesají zimní teploty hluboko pod nulu a léta jsou horká. Rozdíl dělá vzdálenost od oceánu. Míře vlivu pevniny se říká kontinentalita, opačnému vlivu moře oceanita.
Proč se pevnina a oceán chovají jinak
Voda potřebuje na ohřátí o stupeň několikrát víc energie než stejné množství půdy. Sluneční záření do ní navíc proniká do hloubky a vlny a proudy teplo rozvádějí do vrstvy silné desítky metrů. Pevnina se ohřívá jen v tenké vrstvě u povrchu. Oceán se proto v létě ohřeje málo a v zimě málo vychladne, pevnina reaguje rychle a silně. Vzduch nad nimi tyto vlastnosti přebírá a proudění je nese dál. Čím delší cestu nad pevninou vzduch urazí, tím víc vliv moře slábne.
Jak se kontinentalita pozná
Základním ukazatelem je roční amplituda teploty, tedy rozdíl mezi průměrnou teplotou nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce. Protože amplituda roste i směrem k pólům, porovnávají se místa ve stejné zeměpisné šířce nebo se šířka z výpočtu odstraní zvláštním indexem.
- oceánské podnebí: amplituda kolem 10 až 15 °C, například západní pobřeží Evropy,
- přechodné podnebí: amplituda kolem 20 °C, střední Evropa,
- kontinentální podnebí: amplituda 25 až 30 °C, východní Evropa,
- silně kontinentální podnebí: amplituda přes 40 °C, vnitrozemí Sibiře.
Kontinentalita se projevuje i jinak. Roční období nastupují ve vnitrozemí dřív: nejteplejším měsícem je červenec a nejchladnějším leden, kdežto u oceánu se oba vrcholy opožďují do srpna a února, protože voda sleduje slunce se zpožděním. Jaro a podzim jsou ve vnitrozemí krátké, přechod mezi zimou a létem rychlý. Větší jsou i rozdíly mezi dnem a nocí a vzduch je sušší. Srážky mají ve vnitrozemí letní maximum, protože prohřátá pevnina podporuje přeháňky a bouřky, na pobřeží oceánu naopak nejvíc prší na podzim a v zimě s častými tlakovými nížemi.
Kontinentalita v Evropě a v Česku
V Evropě roste kontinentalita od západu k východu. Je to dáno převládajícím západním prouděním, které nese oceánský vzduch hluboko do vnitrozemí, a tím, že mu v cestě nestojí žádné vysoké pohoří ve směru od severu k jihu. V Severní Americe takovou překážku tvoří Skalnaté hory, a oceánské podnebí tam proto končí už několik set kilometrů od západního pobřeží.
Česko leží v přechodném pásmu. Počasí tu určuje to, která vzduchová hmota právě převládá. Při západním proudění je i uprostřed zimy nad nulou a prší, při východním přichází suchý mráz. V létě je to obráceně, západní vítr ochlazuje a východní a jižní přináší horko. Proto se jednotlivé zimy i léta v Česku od sebe tolik liší. Směrem na východ kontinentalita mírně roste, nížiny jižní Moravy mají teplejší léta a o něco větší roční amplitudu než západní Čechy. Vliv mají i uzavřené kotliny a pánve, které v zimě drží studený vzduch a chovají se kontinentálněji než okolí.
Na klimatickém grafu je kontinentalita vidět na první pohled: strmá teplotní křivka s velkým rozdílem mezi lednem a červencem a srážkové sloupce nejvyšší v létě znamenají vnitrozemí, plochá křivka a vyrovnané nebo zimní srážky pobřeží oceánu. Grafy pro jednotlivá místa jsou na stránce klimatických grafů.
Časté otázky
Je podnebí Česka oceánské, nebo kontinentální?
Přechodné. Rozdíl mezi průměrnou teplotou nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce je kolem 20 °C, tedy víc než na západě Evropy a méně než na východě. Směrem od západních Čech na východní Moravu kontinentalita mírně roste.
Proč jsou ve vnitrozemí větší rozdíly mezi létem a zimou?
Protože pevnina se ohřívá a chladne rychle a jen do malé hloubky, kdežto oceán pomalu a do hloubky desítek metrů. U moře voda teploty tlumí, daleko od něj tento tlumič chybí.
Souvisí kontinentalita i se srážkami?
Ano. V oceánském podnebí prší rovnoměrně po celý rok s maximem na podzim a v zimě. V kontinentálním je srážek méně a nejvíc jich spadne v létě z přeháněk a bouřek.
Co je kontinentalita?
Kontinentalita je míra toho, jak silně podnebí místa ovlivňuje pevnina oproti oceánu. Projevuje se hlavně rozdílem teplot mezi létem a zimou, který směrem do vnitrozemí roste.
Jaký je rozdíl mezi oceánským a kontinentálním podnebím?
Oceánské podnebí má mírné zimy, chladnější léta a roční amplitudu teploty 10 až 15 °C. Kontinentální má tuhé zimy, horká léta a amplitudu 25 až 30 °C i víc.
Co je roční amplituda teploty?
Rozdíl mezi průměrnou teplotou nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce roku. Ve střední Evropě je kolem 20 °C, ve vnitrozemí Sibiře přes 40 °C.
Proč se pevnina ohřívá rychleji než moře?
Voda má větší tepelnou kapacitu, teplo se v ní promíchává do hloubky a část energie spotřebuje výpar. Pevnina se ohřívá jen v tenké povrchové vrstvě, proto se rychle ohřeje i rychle vychladne.
Kde je v Evropě nejvíc kontinentální podnebí?
Na východě, v Rusku a na Ukrajině. Směrem od Atlantiku do vnitrozemí zimy přituhují a léta se oteplují.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.