Klimatický normál

Klimatický normál je základní měřítko klimatologie. Shrnuje, jaké hodnoty jsou pro dané místo a roční období obvyklé, a slouží jako srovnávací základ pro každé konkrétní počasí. Počítá se pro teplotu, srážky, sluneční svit, sníh i další veličiny, obvykle po měsících a často i po jednotlivých dnech v roce. Když se ve zprávách mluví o tom, že je teplota nad normálem nebo že spadlo 150 % normálu srážek, srovnává se právě s ním. Normál ale není předpověď ani nejpravděpodobnější hodnota pro konkrétní den, je to průměr přes mnoho let, kolem kterého skutečné počasí kolísá.

Proč právě třicet let

Délku 30 let doporučuje Světová meteorologická organizace. Období musí být dost dlouhé, aby se do průměru vešly výjimečné roky a náhodné výkyvy se vyrušily. Zároveň nesmí být příliš dlouhé, jinak by průměr zahrnoval klima, které už neplatí. Normály se proto přepočítávají každých 10 let a aktuální normál se počítá za roky 1991 až 2020. Období 1961 až 1990 zůstává jako pevné referenční měřítko pro sledování dlouhodobé změny klimatu.

Posun normálu má praktický důsledek. Současný normál je teplejší než ten z druhé poloviny 20. století, takže den, který by dřív vyšel výrazně nadprůměrný, dnes vychází jako běžný. Odchylka od normálu tak říká, jak se počasí liší od nedávného klimatu, ne od klimatu před půlstoletím. Kdo chce oteplení vidět, musí srovnávat se starším referenčním obdobím, ne s aktuálním normálem.

Jak se normál počítá

Klasický normál vychází z měření meteorologických stanic. Aby byl použitelný, musí mít stanice za celé období souvislou a homogenní řadu, tedy bez přestěhování a bez změny přístrojů, které by údaje posunuly. Mezery a zlomy se před výpočtem doplňují a opravují podle okolních stanic. Z bodových normálů se pak dopočítávají mapy, které pokrývají i místa bez vlastní stanice. Takový rastr je ale hlazený a na hřebenech hor nebo v mrazových kotlinách může od skutečnosti zřetelně odbíhat.

Kromě průměru se u normálu sledují i další charakteristiky: obvyklé maximum a minimum, počty tropických nebo ledových dnů a rozptyl hodnot. Právě rozptyl ukazuje, jak velká odchylka je ještě běžná. Teplotní odchylka o stupeň v létě může být bezvýznamná, stejná odchylka v ročním průměru je už velká.

Normály na tomto webu

U českých obcí používáme normály ČHMÚ za roky 1991 až 2020 z jeho rastru přes celé Česko, který dává průměrnou teplotu, srážky a sluneční svit. U cestovatelských destinací v zahraničí staniční normály pro všechna místa nemáme, proto bereme dvacetiletý průměr za roky 2001 až 2020 z reanalýzy MERRA-2. Je to kratší období, než jaké doporučuje WMO, a reanalýza extrémy mírně vyhlazuje. Pro porovnání měsíců a míst mezi sebou to ale stačí.