Polární vír

Polární vír je rozsáhlá oblast velmi studeného vzduchu nad pólem, kterou v zimě obtéká silný západní vítr ve stratosféře. Když zeslábne nebo se rozpadne, proniká mrazivý vzduch daleko k jihu.

Když na podzim nad pólem zapadne slunce na půl roku, stratosféra tam začne prudce chladnout. Mezi mrazivým vzduchem nad pólem a teplejším vzduchem nižších šířek vznikne velký teplotní rozdíl a ten roztočí silný západní vítr, který pól obtéká ve výšce 15 až 50 km. Vítr dosahuje rychlosti přes 200 km/h a funguje jako hradba: studený vzduch uvnitř se nemísí s okolím a dál chladne. Tomuto útvaru se říká stratosférický polární vír. Vzniká každý podzim, nejsilnější je uprostřed zimy a na jaře, když se slunce vrátí, zaniká.

Dva víry nad sebou

Pojem se používá pro dvě různé věci a často se pletou. Stratosférický polární vír je kompaktní a leží vysoko nad počasím. Pod ním, v troposféře, obtéká polární oblast tryskové proudění, které je mnohem zvlněnější a proměnlivější a které počasí přímo řídí. Někdy se mu říká troposférický polární vír. Oba útvary se navzájem ovlivňují. Silný stratosférický vír drží tryskové proudění rovné a blízko pólu, slabý mu dovolí vlnit se a stáčet daleko k jihu.

Silný a slabý vír

  • silný vír: je soustředěný nad pólem a studený vzduch zůstává v Arktidě. V mírných šířkách převládá západní proudění a zima je mírná, ve střední Evropě s oblevami a deštěm,
  • slabý nebo narušený vír: je protažený, posunutý od pólu nebo rozdělený. Tryskové proudění se silně vlní, arktický vzduch proniká k jihu a jinde naopak teplý vzduch daleko k severu.
Silný a slabý polární vír silný vír mráz zůstává v Arktidě slabý vír mráz proniká k jihu mírné šířky
Silný vír je soustředěný nad pólem a studený vzduch drží v Arktidě. Když zeslábne, protáhne se nebo se rozdělí a jeho výběžky zasahují daleko do mírných šířek. Kam přesně, se rok od roku liší, mráz proto nemusí přijít právě do Evropy.

Náhlé stratosférické oteplení

Vír narušují vlny, které do stratosféry stoupají z troposféry. Vznikají prouděním přes velká pohoří a z rozdílu teplot mezi kontinenty a oceány, proto jsou silnější na severní polokouli. Když je vlna dost silná, vír zabrzdí. Vzduch nad pólem začne klesat a stlačením se ohřívá, během několika dnů o 30 až 50 °C. Západní vítr ve stratosféře se zastaví nebo obrátí na východní. To je náhlé stratosférické oteplení. Nastává v průměru v každé druhé zimě, nejčastěji v lednu a únoru.

Změna se pak postupně šíří dolů. Během jednoho až tří týdnů se ve většině případů projeví i v troposféře: nad Arktidou stoupne tlak, západní proudění nad Atlantikem zeslábne a severoatlantická oscilace přejde do záporné fáze. Do mírných šířek se pak dostává arktický vzduch, v Evropě obvykle od východu, a účinek může trvat několik týdnů až dva měsíce.

Význam pro předpověď

Stratosféra se mění pomaleji než počasí pod ní. Narušení polárního víru proto patří k mála jevům, které dávají výhledu na několik týdnů dopředu aspoň nějakou oporu. Samotné oteplení se dá předpovědět zhruba jeden až dva týdny předem, jeho dopad na počasí ale jen jako zvýšenou pravděpodobnost. Zda mráz zasáhne střední Evropu, nebo se jí vyhne, ukáže až běžná předpověď několik dní předem.

Na jižní polokouli je polární vír silnější a stálejší, protože tam chybějí velké kontinenty a pohoří, které by ho narušovaly. Souvisí s tím i ozonová díra nad Antarktidou: vír izoluje vzduch tak dobře, že v něm teplota klesne dost nízko na vznik oblaků, na kterých se ozon rozkládá.

Časté otázky

Je polární vír nebezpečný jev?

Sám o sobě ne. Je to běžná součást zimní atmosféry, která se tvoří každý rok. Pozornost budí jen ve chvílích, kdy se naruší a mrazivý vzduch, který jinak drží u pólu, se dostane nad Evropu, Asii nebo Severní Ameriku.

Co je náhlé stratosférické oteplení?

Událost, při které se stratosféra nad pólem během několika dnů ohřeje o desítky stupňů a západní vítr ve víru zeslábne nebo se obrátí. Vír se při tom posune od pólu nebo rozdělí na dvě části.

Znamená rozpad polárního víru vždy mráz v Česku?

Ne. Zhruba ve dvou třetinách případů následují v mírných šířkách během několika týdnů výrazné vpády chladu, kam přesně ale zamíří, se liší. Mráz může zasáhnout Evropu, a stejně tak jen Sibiř nebo Severní Ameriku.

Co je polární vír?

Polární vír je rozsáhlá oblast velmi studeného vzduchu nad pólem, kterou v zimě obtéká silný západní vítr ve stratosféře ve výšce 15 až 50 km. Tvoří se na podzim a zaniká na jaře.

Co znamená rozpad polárního víru?

Vír zeslábne, protáhne se, posune od pólu nebo rozdělí na dvě části. Tryskové proudění pod ním se pak silně zvlní a arktický vzduch proniká daleko k jihu, do Evropy, Asie nebo Severní Ameriky.

Co je náhlé stratosférické oteplení?

Náhlé stratosférické oteplení je prudký vzestup teploty ve stratosféře nad pólem, o desítky stupňů během několika dní. Polární vír při něm zeslábne nebo se rozpadne. Účinky se u země projeví s odstupem jednoho až několika týdnů.

Jaký je rozdíl mezi silným a slabým polárním vírem?

Silný vír drží studený vzduch nad Arktidou a v mírných šířkách převládá mírné západní proudění. Slabý vír studený vzduch neudrží a zvyšuje pravděpodobnost mrazivých vpádů.

Kdy polární vír existuje?

Od podzimu do jara. V létě, kdy na pól svítí slunce nepřetržitě, stratosférický vír zaniká.

Související pojmy

Kategorie: Tlak a fronty. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.