Ozonová vrstva
Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce zhruba 15 až 35 km se zvýšeným obsahem ozonu. Pohlcuje většinu ultrafialového záření Slunce, které by jinak poškozovalo živé organismy.
Ozon je forma kyslíku, jejíž molekula má tři atomy místo dvou. V atmosféře je ho nepatrně: kdyby se všechen stlačil k zemi na tlak u hladiny moře, vytvořil by vrstvu silnou jen asi 3 mm. Přesto bez něj by život na souši v dnešní podobě nebyl možný. Asi devět desetin ozonu je soustředěno ve stratosféře, ve výškách zhruba 15 až 35 km s největší koncentrací kolem 20 až 25 km, a této části atmosféry se říká ozonová vrstva.
Jak ozon vzniká a zaniká
Ozon ve stratosféře vyrábí samo sluneční záření. Ultrafialové paprsky s nejkratší vlnovou délkou rozbíjejí molekuly kyslíku na jednotlivé atomy a ty se spojují s dalšími molekulami kyslíku na ozon. Ozon je pak sám rozkládán ultrafialovým zářením o něco delší vlnové délky a znovu se tvoří. Při tomto koloběhu se pohlcuje energie záření a mění se v teplo. Proto teplota ve stratosféře s výškou roste, na rozdíl od troposféry pod ní.
Nejvíc ozonu vzniká nad tropy, kde je slunce nejsilnější. Stratosférické proudění ho ale odnáší k pólům, takže největší celkové množství je paradoxně ve středních a vysokých šířkách, a to na konci zimy a na jaře. Nad střední Evropou je ho nejvíc v březnu a dubnu a nejméně na podzim.
Co ozon pohlcuje
- UVC: nejkratší a nejnebezpečnější záření, pohlcuje ho kyslík a ozon úplně, na zem nedopadá,
- UVB: způsobuje spálení kůže a poškozuje DNA, ozon ho pohlcuje z velké části. Kolik ho projde, závisí přímo na množství ozonu,
- UVA: nejdelší vlnové délky, ozon je skoro nepohlcuje a na zem dopadají téměř celé.
Množství ozonu nad daným místem se udává v Dobsonových jednotkách. Sto jednotek odpovídá milimetrové vrstvě čistého ozonu při tlaku u hladiny moře, obvyklá hodnota je kolem 300 jednotek. Čím méně ozonu, tím víc záření UVB dopadá na zem a tím vyšší je UV index. Orientačně platí, že úbytek ozonu o 1 % zvýší spalující účinek záření o něco víc než o 1 %.
Úbytek ozonu a ozonová díra
V 70. a 80. letech 20. století se zjistilo, že ozonu ve stratosféře ubývá. Příčinou byly látky obsahující chlor a brom, hlavně freony z chladicích zařízení, sprejů a pěnových hmot. U země jsou netečné, ve stratosféře je ale ultrafialové záření rozloží a uvolněný chlor ničí ozon v řetězové reakci, při které jeden atom zlikviduje tisíce molekul.
Nejsilněji se to projevuje nad Antarktidou. V polární noci se tam stratosféra ochladí pod -80 °C a vznikají v ní ledové oblaky, na jejichž povrchu se chlor přemění do reaktivní podoby. Když se na jaře vrátí slunce, ozon se během několika týdnů rozloží a jeho množství klesne pod 220 Dobsonových jednotek, někdy i pod polovinu běžného stavu. To je ozonová díra. Objevuje se každý rok od září do listopadu a potom se zaplní vzduchem z nižších šířek. Nad Arktidou je stratosféra teplejší a proudění méně stálé, takže tam tak hluboké úbytky nastávají jen v některých letech.
Výroba látek poškozujících ozon byla mezinárodní dohodou z roku 1987 postupně zastavena. Jejich koncentrace v atmosféře od přelomu století klesá a ozonová vrstva se pomalu zotavuje.
Ozon a počasí
Množství ozonu nad střední Evropou se mění i ze dne na den, a to o desítky jednotek. Souvisí to s prouděním ve výšce. Pod tlakovou výší je horní hranice troposféry výš a ozonu ve sloupci nad ní méně, v oblasti výškové brázdy naopak víc. Jasný den pod silnou tlakovou výší na jaře proto může mít vyšší UV index, než by odpovídalo kalendáři. S přízemním ozonem, který vzniká z výfukových plynů za letních veder, tyto změny nesouvisejí.
Časté otázky
Je ozonová díra i nad Českem?
Ne. Ozonová díra je označení pro silný úbytek ozonu, který nastává každé jaro jižní polokoule nad Antarktidou. Nad střední Evropou množství ozonu kolísá a občas krátce poklesne, hodnot jako nad Antarktidou ale nedosahuje.
Obnovuje se ozonová vrstva?
Ano, pomalu. Látky, které ozon ničí, se od konce 80. let postupně přestaly vyrábět a jejich množství v atmosféře klesá. Vydrží v ní ale desítky let, takže návrat k původnímu stavu se čeká kolem poloviny tohoto století, nad Antarktidou později.
Je ozon ve stratosféře stejný jako přízemní ozon?
Je to stejná molekula ze tří atomů kyslíku. Ve stratosféře je užitečná, protože pohlcuje ultrafialové záření. U země je škodlivinou, která dráždí dýchací cesty a poškozuje rostliny.
Co je ozonová díra?
Ozonová díra je oblast, kde množství ozonu ve stratosféře kleslo pod 220 Dobsonových jednotek. Obvyklé množství je kolem 300. Vzniká každoročně na jaře jižní polokoule nad Antarktidou.
Proč ozonová díra vzniká?
Ozon rozkládají sloučeniny chloru a bromu, které se do stratosféry dostaly z freonů a podobných látek. Nad Antarktidou se v zimě tvoří velmi studené oblaky, na jejichž povrchu se chlor uvolní, a po návratu slunce ozon rychle ničí.
Co je ozonová vrstva?
Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce zhruba 15 až 35 km se zvýšeným obsahem ozonu. Pohlcuje většinu ultrafialového záření Slunce, které by jinak poškozovalo živé organismy.
Co způsobuje úbytek ozonu?
Víc záření UVB u země. To zvyšuje riziko spálení kůže, rakoviny kůže a očního zákalu a poškozuje rostliny a mořský plankton.
V čem se množství ozonu měří?
V Dobsonových jednotkách, zkratka DU. Hodnota 300 DU znamená, že by veškerý ozon nad daným místem stlačený na tlak u země vytvořil vrstvu silnou 3 mm.
Související pojmy
Kategorie: Ovzduší. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.