Srážkový stín

Srážkový stín je oblast v závětří hor, kde prší výrazně méně než na návětrné straně, protože vzduch většinu vlhkosti ztratil při výstupu přes hřeben.

Srážkový stín vzniká všude, kde vlhký vzduch musí přes hory. Na návětrné straně je proudění nuceno stoupat, vzduch se při tom ochlazuje, vodní pára kondenzuje a z oblaků prší. Čím je hřeben vyšší a čím kolměji na něj proudění míří, tím víc vody na něm vzduch nechá. Za hřebenem klesá už sušší, při sestupu se otepluje a oblaka se v něm rozpouštějí. Na závětrné straně proto prší málo, i když hned vedle za kopcem leje. Srážkám, které vyvolal výstup vzduchu po svahu, se říká orografické.

Za horami prší méně vlhký vzduch návětrná strana, prší srážkový stín, sucho
Vzduch, který musí vystoupat přes hory, se ochladí a většinu vlhkosti ztratí na návětrné straně. Za hřebenem klesá, ohřívá se a oblačnost se rozpouští. Území v závětří proto dostává jen zlomek srážek, které spadnou na horách.

Srážkový stín v Česku

Do Česka přichází většina srážek se západním a severozápadním prouděním od Atlantiku, takže stíny leží jihovýchodně od pohraničních hor.

  • Podkrušnohoří a Žatecko: nejvýraznější stín v zemi a nejsušší oblast Česka, ročně kolem 450 mm,
  • Praha a střední Čechy: na okraji stínu Krušných hor a Českého lesa, kolem 500 mm,
  • Plzeňská pánev: ve stínu Českého lesa a Šumavy,
  • jižní Morava: ve stínu Českomoravské vrchoviny, k tomu s vysokým výparem.

Pro srovnání, na návětrných hřebenech Jizerských hor, Krkonoš, Šumavy a Beskyd spadne ročně 1 200 až 1 500 mm i víc. Rozdíl mezi nejsušším a nejvlhčím místem Česka je tak víc než trojnásobný na vzdálenost, kterou auto ujede za hodinu.

Stín záleží na směru proudění

Srážkový stín není pevně daný, platí vždy pro určitý směr větru. Při obvyklém západním proudění je Podkrušnohoří suché a hřeben mokrý. Když ale přijde srážková oblast od jihovýchodu nebo od severu, role se obrátí a naprší na straně, která bývá suchá. Typicky se to stává při tlakových nížích postupujících ze Středomoří, kdy vlhký vzduch proudí od severu proti Jeseníkům, Beskydům a Krkonoším a v jejich jižním podhůří je naopak sucho. V dlouhodobém průměru převládá západní proudění, a proto se stíny v klimatických mapách drží na stejných místech.

Co z toho plyne

Oblasti ve srážkovém stínu bývají zároveň slunečnější a teplejší, protože klesající vzduch rozpouští oblačnost. Proto se v nich daří chmelu, vinné révě a meruňkám, a proto jsou zároveň nejvíc ohrožené suchem. Teplou a větrnou stránku téhož děje popisuje fén. Ve velkém měřítku dělají srážkové stíny suché vnitroalpské doliny, jižní strany Kanárských ostrovů nebo pouště za velkými pohořími.

Na radaru je stín vidět přímo: pás srážek, který přichází od západu, za Krušnými horami zeslábne nebo se roztrhá a znovu zesílí až dál ve vnitrozemí. Dlouhodobé úhrny pro jednotlivá místa ukazují klimatické grafy, kde je rozdíl mezi obcemi před horami a za nimi dobře vidět na výšce srážkových sloupců.

Časté otázky

Které místo v Česku je nejsušší?

Žatecko a Lounsko ve srážkovém stínu Krušných hor, kde spadne jen kolem 450 mm za rok. Na hřebeni Krušných hor o 30 km dál je to přitom víc než dvojnásobek.

Jaký je rozdíl mezi srážkovým stínem a fénem?

Je to tentýž děj z dvou pohledů. Vzduch, který na návětrné straně vypršel, na závětrné straně klesá a otepluje se. Srážkový stín popisuje, že je tam sucho, fén, že je tam teplo a větrno.

Platí srážkový stín i při bouřkách?

Méně. Stín je nejvýraznější u srážek z vrstevnaté oblačnosti na frontách, které přicházejí s prouděním z jednoho směru. Letní bouřky vznikají i v závětří a stín jen oslabí.

Co je srážkový stín?

Srážkový stín je oblast v závětří hor, kde prší výrazně méně než na návětrné straně. Vzduch většinu vlhkosti ztratil při výstupu přes hřeben a za ním klesá a vysušuje se.

Kde je v Česku nejsušší místo?

Na Žatecku a v Podkrušnohoří, ve srážkovém stínu Krušných hor. Ročně tam spadne kolem 450 mm srážek.

Kde je v Česku srážkový stín?

Nejvýraznější je v Podkrušnohoří a na Žatecku. Ve stínu leží i Praha a střední Čechy, Plzeňská pánev a jižní Morava za Českomoravskou vrchovinou.

Co je návětrná a závětrná strana?

Návětrná strana hor je ta, na kterou vítr vane. Vzduch na ní stoupá a prší. Závětrná strana leží za hřebenem, vzduch na ní klesá a je sucho.

Leží srážkový stín vždy na stejném místě?

Ne, záleží na směru proudění. V Česku převládá vítr od západu, proto jsou stíny na východ od hor. Při proudění od severu nebo východu se role stran obrátí.

Související pojmy

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.