Sucho

Sucho není jen dlouhé období bez deště. Je to stav, kdy je v krajině výrazně méně vody, než je pro dané místo a roční dobu obvyklé, a to tak dlouho, že se to projeví na půdě, rostlinách, řekách nebo zásobách podzemní vody. Proto se vždy posuzuje proti dlouhodobému průměru, tedy proti klimatickému normálu. Měsíc s 20 mm srážek je v jedné oblasti katastrofa a v jiné běžný stav. Sucho se navíc rozvíjí pomalu a nenápadně, na rozdíl od povodně nemá jasný začátek a často se pozná, až když jsou škody vidět.

Druhy sucha

Sucho se šíří krajinou v řetězci. Nejdřív chybějí srážky, potom voda v půdě, nakonec v řekách a podzemí. Podle toho, kde se nedostatek projevuje, se rozlišují čtyři druhy:

• meteorologické: srážek spadne výrazně méně, než je obvyklé, posuzuje se podle úhrnu za týdny až měsíce,
• zemědělské: v půdě chybí voda pro rostliny, záleží i na teplotě a výparu,
• hydrologické: klesají průtoky v řekách a hladiny nádrží a podzemní vody,
• socioekonomické: nedostatek vody začne omezovat lidi, třeba zákazy zalévání nebo výpadky dodávek.

Každý další druh přichází se zpožděním a odeznívá pomaleji. Několik týdnů bez deště stačí na meteorologické sucho a v létě rychle vysuší svrchní vrstvu půdy. Hydrologické sucho se vyvíjí měsíce a podzemní voda reaguje ještě pomaleji, takže může být nízko i ve chvíli, kdy už znovu prší. Proto jeden vydatný déšť sucho většinou neukončí.

Jak sucho vzniká

Na začátku bývá dlouho trvající tlaková výše, která drží nad střední Evropou suché a slunečné počasí a odklání srážkové fronty jinam. Stejně důležitý je výpar. Vysoká teplota, slunce a vítr odeberou z půdy a rostlin víc vody, takže i průměrné srážky nemusí stačit, když je výrazně tepleji. Nejhorší kombinací je suché jaro, po kterém přijde horké léto s vlnami veder. Velkou roli hraje i zima. Sněhová pokrývka, která na jaře pomalu taje, dobře doplňuje půdu i podzemní vodu, a když chybí, začíná vegetační sezona s deficitem.

Srážky nevyrovná ani to, jakou formou přicházejí. Srážkový úhrn za měsíc může být průměrný, ale když spadne v jednom přívalovém lijáku na vyschlou půdu, většina vody odteče po povrchu a do krajiny se nevsákne. Pro zmírnění sucha jsou nejcennější vytrvalé mírné srážky, které se stihnou vsáknout.

Sucho v Česku

Česko leží na rozvodnici tří moří a téměř všechna voda k nám přichází ze srážek, řekami ze sousedních zemí přitéká jen nepatrná část. Zásoby proto závisí na tom, co naprší a nasněží. V posledních desetiletích se suchá období objevují častěji a jsou intenzivnější, hlavně kvůli vyšším teplotám a většímu výparu, méně kvůli úbytku srážek samotných. Nejvíc ohrožené jsou nížiny na jižní Moravě, ve středních Čechách a v Polabí, kde prší málo a výpar je vysoký. Sucho zvyšuje i nebezpečí lesních požárů a oslabuje lesy, které pak snáz napadají škůdci.

Sucho na tomto webu

Hydrologické sucho vyhlašuje ČHMÚ pro jednotlivé vodoměrné profily podle jejich vlastního prahu. Na stránce řek je u každého profilu vedle stupňů povodňové aktivity uvedený i práh sucha a profil pod ním se označí jako suchý. Stejně jako u povodní platí, že stejná výška hladiny znamená na různých řekách něco jiného, viz vodní stav. Dlouhodobý srážkový průměr pro konkrétní místo ukazují klimatické grafy.