Větrná růžice

Větrná růžice je kruhový graf, který ukazuje, jak často na daném místě vane vítr z jednotlivých směrů a jak silný.

Větrná růžice je kruhový graf, který shrnuje, jak často na daném místě vane vítr z jednotlivých směrů. Střed grafu odpovídá místu měření a z něj vybíhají sektory ke světovým stranám, nejčastěji k 16 směrům. Čím dál od středu sektor sahá, nebo čím je sytější, tím častěji vítr z toho směru vane. Růžice tak na první pohled ukáže převládající vítr, který z jednotlivých měření nepoznat. Používá se v meteorologii, při plánování letišť, staveb, větrných elektráren i při rozhodování, kam umístit komín nebo zdroj zápachu.

S J V Z Otevřená krajina nejčastěji od západu S J V Z Údolí od západu k východu vítr vane podél údolí
Sektor míří tam, odkud vítr vane, a čím je delší, tím častěji vítr z toho směru přichází. V otevřené krajině v Česku převládá vítr od západu, v údolí ho terén usměrní podél osy údolí.

Jak růžici číst

Sektor ukazuje směr, odkud vítr přichází, stejně jako u směru větru obecně. Výběžek k západu tedy znamená častý západní vítr. Mnoho růžic rozlišuje i rychlost, takže každý sektor je rozdělený na pásma od slabého větru po silný. Z toho je vidět nejen odkud fouká nejčastěji, ale také odkud přichází silný vítr, což nemusí být totéž. Na mnoha místech v Česku převládá slabší západní vítr, zatímco nejsilnější vítr může přicházet s bouřkami z jiného směru.

Bezvětří se do žádného směru nepočítá, protože při něm směr nic neznamená. Uvádí se zvlášť jako podíl času, kdy bylo bezvětří, obvykle pod hranicí kolem 2 km/h. Místa v kotlinách a údolích mívají podíl bezvětří vysoký, hřebeny hor a otevřená krajina naopak nízký.

Vliv terénu

Větrná růžice platí jen pro místo, kde se měřilo. Vítr u země usměrňuje terén, takže v údolí fouká hlavně podél jeho osy a růžice tam má dva protilehlé výběžky. Na otevřeném kopci odpovídá rozložení spíš proudění ve větší výšce. Ve městě ovlivňují vítr budovy a ulice fungují jako koridory. Proto se růžice dvou blízkých stanic mohou výrazně lišit a pro porovnání se používají stanice s anemometrem v 10 m nad volným terénem, jak je obvyklé na meteorologických stanicích.

Růžice na tomto webu

Profily stanic ČHMÚ ukazují dlouhodobou růžici z archivu s 16 směry a čtyřmi pásmy rychlosti: do 10, 10 až 20, 20 až 35 a nad 35 km/h. Sytější pole znamená častější kombinaci směru a rychlosti, čára přes podklad ukazuje jednotlivé měsíce. U stanice je napsané, odkud fouká nejčastěji a jaký je podíl bezvětří. Vedle dlouhodobé je i růžice za posledních 48 hodin z desetiminutových měření. Stejné růžice mají i uživatelské meteostanice. Nárazy větru se v růžici nezobrazují, ty mají vlastní graf.

Časté otázky

Ukazuje větrná růžice, kam vítr fouká?

Ne. Ukazuje, odkud vítr přichází. Výběžek růžice na západ znamená, že na místě nejčastěji vane západní vítr.

Proč se bezvětří nepočítá do žádného směru?

Protože při bezvětří směr nic neznamená, korouhev se jen náhodně natáčí. Bezvětří se proto uvádí zvlášť jako podíl času.

Proč mají sousední stanice jinou růžici?

Protože vítr u země usměrňuje terén. V údolí fouká hlavně podél jeho osy, na otevřeném kopci je rozložení blíž převládajícímu proudění v okolí.

Související pojmy

Kategorie: Vítr. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.