Meteorologická stanice

Meteorologická stanice je místo se standardizovaným vybavením, kde se v pevných intervalech měří teplota, vlhkost, tlak, vítr a srážky.

Meteorologická stanice je místo, kde se počasí měří podle pevných pravidel. Na profesionálních stanicích se sleduje teplota a vlhkost vzduchu, tlak, směr a rychlost větru, srážky, sluneční svit a v zimě sněhová pokrývka. Většina hodnot se dnes zaznamenává automaticky každých deset minut, některé údaje se dál odečítají ručně v pevných termínech. V Česku provozuje profesionální síť ČHMÚ, vedle ní existují tisíce amatérských stanic, které ale standard nedodržují vždy.

2 m 10 m Standardní stanice teplota, vlhkost srážky vítr nad trávou, dál od budov a stromů Balkon a stanice 31 °C zeď sálá teplo 24 °C budka ve stínu balkon na slunci ukázka
Na stanici se teplota měří ve 2 m nad trávou v budce, která brání přímému slunci, vítr v 10 m nad zemí a srážky do srážkoměru se známou plochou otvoru. Teploměr na balkoně bývá u zdi a na slunci, takže ukazuje o 5 až 10 °C víc. Teploty v obrázku jsou ukázkové.

Proč na standardu záleží

Celý smysl staniční sítě je v tom, že všechny stanice měří stejně. Kdyby každá měřila v jiné výšce a nad jiným povrchem, nedala by se čísla porovnávat mezi místy ani v čase. Pravidla proto určují umístění každého přístroje:

  • teplota a vlhkost: ve 2 m nad travnatým povrchem, v radiačním krytu nebo bílé žaluziové budce, která brání přímému slunci,
  • vítr: v 10 m nad zemí, dál od budov a stromů,
  • srážky: do srážkoměru se známou plochou otvoru,
  • sníh: výška pokrývky se odečítá ráno v 7 hodin.

Teploměr na balkoně nebo na okně tyhle podmínky nesplňuje. Bývá blízko zdi, která přes den akumuluje teplo a v noci ho vydává, a často bývá aspoň část dne na slunci. Na přímém slunci pak ukazuje o 5 až 10 °C víc než stanice ve stínu. Rozdíl není chybou stanice ani předpovědi, ale toho, že domácí teploměr měří něco jiného.

Vliv okolí

I standardní stanice nese otisk svého okolí. Stanice uprostřed města ukazuje vyšší noční minima kvůli tepelnému ostrovu, stanice na dně kotliny naopak zaznamenává mnohem silnější mrazy než okolní svahy. Rozdíl mezi dvěma stanicemi vzdálenými pár kilometrů tak může být i několik stupňů a obě přitom měří správně. Když se stanice přestěhuje, řada měření se zlomí a při porovnání s historií nebo s klimatickým normálem se to musí zohlednit. Proto se pro dlouhodobé řady hledají stanice, které na stejném místě měří desítky let.

Stanice na tomto webu

Aktuální hodnoty ze staniční sítě ČHMÚ ukazujeme na stránce stanic, kde se dají porovnat s předpovědí. Historie počasí vychází z klimatologického archivu ČHMÚ, tedy ze skutečných staničních měření, ne z modelu. Vedle toho se do webu mohou připojit i amatérské meteostanice uživatelů. Jejich údaje jsou cenné hustotou sítě, ale umístění přístrojů nikdo nekontroluje, takže se od profesionálních měření mohou lišit.

Časté otázky

Proč ukazuje teploměr na balkoně jinou teplotu než stanice?

Protože balkon neodpovídá standardu. Teploměr bývá blízko zdi, která sálá teplo, a často i na slunci, takže ukazuje víc než stanice ve stínu žaluziové budky ve 2 m nad trávou.

Proč se teplota měří právě ve 2 m?

Je to mezinárodní dohoda. Ve 2 m už teplotu tolik neovlivňuje ohřátý nebo vychladlý povrch a hodnoty z různých stanic se dají porovnávat.

Co se stane, když se stanice přestěhuje?

Řada měření se zlomí. I přesun o pár set metrů může změnit průměrnou teplotu, a proto se při porovnávání s historií musí přesun zohlednit.

Související pojmy

Kategorie: Měření a modely. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.