Větry Středomoří
Větry Středomoří jsou místní větry s vlastními jmény, které se pravidelně vracejí ve stejných oblastech. Patří k nim bóra, jugo, scirocco, mistral, tramontana, maestral a meltemi.
Středozemní moře leží mezi horami. Na severu ho lemují Pyreneje, Alpy a Dinárské hory, na jihu Atlas, na východě pohoří Malé Asie. Vzduch se k moři dostává jen několika branami, údolím Rhôny, průsmyky nad Jadranem nebo mezerami mezi pohořími, a v nich se zrychluje. Proto tu místo proměnlivého větru střední Evropy fouká několik stálých větrů, které mají po staletí vlastní jména. Skoro všechny souvisejí s tlakovými nížemi, které přes Středomoří postupují hlavně od podzimu do jara: na přední straně níže vane teplý vítr od jihu, za ní studený od severu.
Studené větry od pevniny
- bóra: studený nárazovitý severovýchodní vítr, který padá přes Dinárské hory na východní pobřeží Jadranu,
- mistral: studený a suchý severní až severozápadní vítr, který se rozjíždí údolím Rhôny k pobřeží Provence a dál nad Lví záliv, Korsiku a Sardinii. Fouká i několik dní, v nárazech přes 100 km/h, a přináší průzračný vzduch a jasnou oblohu,
- tramontana: studený severní vítr přes Pyreneje do Katalánska a jižní Francie. Stejné jméno, tedy vítr zpoza hor, se používá i v Itálii,
- gregale: silný severovýchodní vítr ve středním Středomoří, známý hlavně z Malty.
Společné mají to, že přicházejí po přechodu studené fronty, kdy je nad pevninou vyšší tlak a nad mořem níže. Jsou nejsilnější v zimě a na jaře, vyjasní oblohu, ochladí a rozbouří moře během krátké doby.
Teplé větry od jihu
- scirocco: jižní až jihovýchodní vítr ze severní Afriky. V Africe a na jihu Itálie je horký a suchý, často se saharským prachem, a zvedá teplotu ke čtyřiceti stupňům,
- jugo: totéž proudění na Jadranu, už teplé a vlhké. Nastupuje pozvolna, fouká rovnoměrně jeden až několik dní, přináší nízkou oblačnost, déšť a dlouhé vysoké vlny,
- libeccio: jihozápadní vítr u Korsiky a na západním pobřeží Itálie, zvedá vysoké vlny,
- chamsín a ghibli: horké, suché a prašné jižní větry z pouště v Egyptě a Libyi, nejčastěji na jaře.
Jižní větry vanou na přední straně tlakové níže, která se blíží od západu. Na Jadranu proto jugo obvykle končí přechodem studené fronty a po něm se vítr stočí na bóru.
Pravidelné letní větry
- maestral: severozápadní vítr na Jadranu, který fouká za stálého letního počasí. Začíná dopoledne, vrcholí odpoledne a večer utichá. Je to zesílená mořská bríza a znamení pěkného počasí,
- meltemi: suchý severní vítr nad Egejským mořem, silnější a vytrvalejší, fouká i několik dní bez přestávky.
Větry úžin
Zvláštní skupinu tvoří větry, které zesilují v úžinách. V Gibraltarském průlivu se střídají dva: levante od východu, vlhký, s mlhami a s oblakem přisedlým na Gibraltarskou skálu, a poniente od západu, sušší a čerstvý. Oba se v úzkém hrdle mezi Evropou a Afrikou zrychlují a z okolí Tarify dělají jedno z největrnějších míst kontinentu.
Co z toho plyne pro cestu
Znát místní vítr znamená vědět, co čekat od moře. Studené větry od pevniny u břehu velké vlny nezvednou, protože foukají od pevniny, zato ochladí vodu a jsou nebezpečné pro malé lodě a nafukovací lehátka, která odnášejí na volné moře. Jižní větry ženou vlny na pobřeží a kalí vodu. Letní odpolední větry mají pravidelný rytmus, takže klidnější koupání bývá dopoledne. Jakou situaci právě tlakové pole přináší, ukazuje synoptická mapa.
Časté otázky
Proč mají větry ve Středomoří vlastní jména?
Protože se vracejí ve stejné podobě, ze stejného směru a se stejnými následky. Moře je obklopené horami, které proudění usměrňují do několika stálých cest, a námořníci i rybáři si tyto větry pojmenovali dávno před vznikem meteorologie.
Který vítr je na Jadranu nejnebezpečnější?
Pro plavbu a dopravu bóra, protože přichází náhle a v prudkých nárazech. Jugo je mírnější, nastupuje pozvolna, zvedá ale větší vlny a trvá déle.
Jsou jugo a scirocco tentýž vítr?
Jde o stejné jižní proudění v různých místech. Na severu Afriky a na Sicílii je scirocco horký a suchý, cestou přes moře nabere vlhkost a na Jadranu, kde se mu říká jugo, je teplý, vlhký a provází ho déšť.
Jaké větry vanou na Jadranu?
Tři hlavní: bóra, studený nárazovitý vítr od severovýchodu z pevniny, jugo, teplý a vlhký vítr od jihovýchodu s deštěm a vlnami, a maestral, příjemný letní severozápadní vítr, který fouká odpoledne za stálého počasí.
Co je tramontana?
Tramontana je studený severní vítr, který vane přes Pyreneje do Katalánska a jižní Francie. Jméno znamená vítr zpoza hor a používá se i v Itálii pro studený vítr od severu.
Co je maestral?
Maestral je severozápadní vítr na Jadranu, který fouká za stálého letního počasí. Začíná dopoledne, vrcholí odpoledne a večer utichá. Přináší osvěžení a je oblíbený u jachtařů.
Které větry Středomoří jsou studené a které teplé?
Studené a suché jsou bóra, mistral a tramontana, které vanou od pevniny. Teplé a vlhké jsou jugo a scirocco od jihu. Pravidelné letní větry jsou maestral na Jadranu a meltemi v Egejském moři.
Proč mají větry ve Středomoří vlastní jména?
Moře obklopují hory s několika průchody a vítr se v nich za podobné situace objevuje vždy stejně: ze stejného směru, se stejnou silou a se stejným počasím. Námořníci je proto odedávna rozlišovali jmény.
Související pojmy
Kategorie: Vítr. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.