Sníh
Kolik dní v roce leží sníh, jak bývá vysoký a jak se to mění. Měřená data ze stanic ČHMÚ od roku 1877. Kolik ho leží dnes, tady nenajdete - a níž je vysvětlené proč.
Den se počítá jako zasněžený od jednoho centimetru, což je práh, od kterého ČHMÚ vykazuje souvislou sněhovou pokrývku. Obvyklá výška je průměr jen ze zasněžených dnů - průměr přes celý měsíc včetně holé země by u dubna vyšel skoro na nulu a neřekl by nic.
Dní se sněhem za sezonu
Sezona nese rok svého začátku, protože zima přes Nový rok nekončí a dělit ji kalendářním rokem by ji rozpůlilo v nejzajímavějším místě. Do grafu jdou jen sezony s aspoň 300 dny měření.
Nejvyšší sněhová pokrývka v sezoně
Proč tu není, kolik sněhu leží dnes
Protože to v otevřených datech není. Desetiminutová sada ČHMÚ, ze které bereme aktuální teploty, výšku sněhu neobsahuje - měří se ručně jednou denně v sedm ráno a do rychlé sady se nedostane.
Denní výšky sněhu ČHMÚ zveřejňuje, ale se zpožděním zhruba měsíce. Právě z nich jsou čísla na téhle stránce. Pro klimatologii to stačí, pro otázku „je na Sněžce sníh" ne.
Existuje ještě týdenní vodní hodnota sněhu po povodích, tu ale ústav vydává jen v sezoně od listopadu do dubna. Až ji zapojíme, přibude sem i ona - jenže odpovídá na jinou otázku, totiž kolik vody ve sněhu leží, ne jak je vysoký.
Vymyslet výšku sněhu z předpovědi srážek a teploty by šlo, ale bylo by to naše číslo vydávané za měření. To sem nepatří.
Měřeno na stanici Přerov, 210 m n. m. Výška sněhu hodně závisí na nadmořské výšce, takže čísla platí pro stanici, ne pro hory nad obcí. Zdroj: klimatologický archiv ČHMÚ (CC BY 4.0). Podrobnosti na stránce Zdroje a licence.