Na Lysé hoře naprší přes 1 500 mm za rok. To je zhruba trojnásobek toho, co spadne v nejsušších koutech Čech, a je to na první pohled poznat na lese i na tom, jak často jsou v Beskydech cesty rozbahněné.
Beskydy leží na moravsko-slovenském pomezí a jejich chráněná krajinná oblast je s víc než 1 100 km² největší u nás. Lysá hora má 1 323 m, Radhošť 1 129. Proti Krkonoším a Jeseníkům jsou nižší, ale členitější, s hlubokými údolími a s roztroušenou zástavbou po stráních. Pořád je na nich vidět, že to jsou Karpaty.
Za tím deštěm je poloha. Vlhký vzduch od severozápadu narazí na první výraznou karpatskou překážku a vyprší se na ní. Totéž platí pro sníh, kterého je tu na danou výšku hodně a drží od prosince do března. Meteorologická stanice na vrcholu Lysé hory měří nepřetržitě od roku 1897.
Beskydy jsou jediné české pohoří, kde žije kompletní trojice velkých šelem. Rys tu je trvale, vlk se vrátil a medvěd sem zabloudí ze Slovenska. Souvisí to s tím, že karpatský oblouk je propojený a zvířata po něm migrují. Turista je prakticky nepotká, ale kvůli nim jsou části pohoří klidovými územími.
Prales Mionší je jedlobukový, má přes 170 ha a otevřený je jen v létě a jen po jedné stezce s omezeným počtem lidí. Je to zbytek lesa, jaký tu rostl před valašskou kolonizací.
Kulturní vrstva je stejně silná jako příroda. Na Pustevnách stojí Libušín a Maměnka od Dušana Jurkoviče, spojení lidového stavitelství se secesí. Libušín v roce 2014 vyhořel a řemeslná obnova trvala šest let. Na Radhošti je kaple svatého Cyrila a Metoděje a na hřebeni k ní socha Radegasta. V Rožnově pod Radhoštěm je Valašské muzeum v přírodě, založené v roce 1925.
V zimě se tu jezdí hlavně na běžkách, sjezdovky jsou menší a níž než v Krkonoších a sníh není tak jistý. V létě táhne hřebenovka z Pusteven na Radhošť, po které se dá jít i s kočárkem. Nejhezčí bývá říjen, kdy jsou bučiny žluté a je vidět daleko.