Janovská cyklóna
Janovská cyklóna je tlaková níže, která vzniká nad severní Itálií v závětří Alp. Když postupuje k severovýchodu po dráze zvané Vb, přináší do střední Evropy vydatné a dlouhé srážky.
Janovská cyklóna se rodí v závětří Alp. Když od severozápadu proniká do Středomoří studený vzduch, Alpy mu stojí v cestě a obtéká je údolím Rhôny a přes Jadran. Nad teplým Ligurským mořem a Pádskou nížinou za nimi klesá tlak a během několika hodin se tu vytvoří tlaková níže. Je to jedno z míst v Evropě, kde níže vznikají nejčastěji, hlavně od podzimu do jara. Sama o sobě je to běžný jev, většina těchto níží odchází k jihovýchodu a počasí ve střední Evropě neovlivní.
Dráha Vb
Problém nastává, když se níže vydá k severovýchodu, přes severní Jadran, Maďarsko a Slovensko do Polska. Této dráze se od konce 19. století říká Vb. Níže si z teplého Středomoří nese mimořádně vlhký vzduch a na své severní straně ho stáčí zpět k západu, takže do Česka přitéká od severu a severovýchodu. Tam se potkává s chladnějším vzduchem a je nucen stoupat, nejdřív po něm a potom po svazích hor. Vzniká rozsáhlé pásmo vytrvalého deště, které se pohybuje jen pomalu.
Nebezpečná je kombinace tří věcí. Vzduch ze Středomoří obsahuje víc vody než vzduch od Atlantiku, zvlášť v létě. Níže na dráze Vb postupuje pomalu a někdy se nad střední Evropou na den nebo dva zastaví, takže prší na stejném místě desítky hodin. A proudění od severu míří kolmo na pohraniční hory, které srážky ještě zesílí. Na návětrných svazích pak spadnou za dva až tři dny stovky milimetrů, tedy tolik co jindy za několik měsíců.
Povodně a sněhové kalamity
S nížemi tohoto typu jsou spojené největší novodobé povodně ve střední Evropě. V červenci 1997 zasáhla povodeň Moravu a Slezsko, v srpnu 2002 Čechy, v květnu 2010 znovu Moravu a Slezsko a v září 2024 Jeseníky a povodí Odry a Moravy. Pokaždé šlo o níži, která přišla od jihu a nad střední Evropou se zpomalila. V zimě stejná situace znamená husté sněžení, hlavně na Moravě a ve Slezsku, a na rozhraní s teplým vzduchem i mrznoucí déšť.
Ne každá níže na dráze Vb je katastrofa. Když postupuje rychle, přinese den vydatného deště, který řeky zvednou jen k prvním stupňům povodňové aktivity. Rozhoduje, jak dlouho se zdrží, jak nasycená je půda z předchozích dnů a v zimě a na jaře i to, jestli déšť padá do tajícího sněhu.
Jak se předpovídá
Vznik níže a její přibližnou dráhu vidí numerické modely několik dní dopředu, proto před velkými povodněmi přicházejí výstrahy s předstihem. Nejistá zůstává přesná poloha. Posun dráhy o sto kilometrů na západ nebo na východ přesune nejsilnější srážky z jednoho povodí do druhého, a modely se v tom až do poslední chvíle liší. Na synoptické mapě je taková situace vidět jako níže nad severní Itálií nebo Maďarskem se šipkou mířící k severovýchodu. Vývoj hladin ukazuje stránka řek, platné výstrahy stránka výstrah.
Časté otázky
Proč se dráze říká Vb?
Německý meteorolog Wilhelm Jacob van Bebber v roce 1891 roztřídil dráhy tlakových níží nad Evropou a označil je římskými číslicemi. Dráha V vede přes Středomoří a její větev b ze severní Itálie přes Maďarsko k Polsku. Ostatní označení se přestala používat, Vb zůstalo.
Přinese každá janovská cyklóna povodeň?
Ne. Většina níží od Janova postupuje k jihovýchodu podél Itálie a střední Evropu nezasáhne. I po dráze Vb jich jde jen menšina a povodeň způsobí jen ty, které se nad střední Evropou zpomalí nebo zastaví.
Proč při ní nejvíc prší na horách na severu Česka?
Protože vlhký vzduch obtéká níži proti směru hodinových ručiček a do Česka se dostává od severu. Naráží na Jeseníky, Beskydy, Krkonoše a Jizerské hory, stoupá po jejich svazích a tam z něj vypadne nejvíc srážek.
Co je janovská cyklóna?
Janovská cyklóna je tlaková níže, která vzniká nad Janovským zálivem a severní Itálií v závětří Alp. Když postupuje k severovýchodu, přináší do střední Evropy vydatné a dlouhé srážky.
Co je dráha Vb?
Dráha Vb je cesta tlakové níže ze severní Itálie přes Jadran a Maďarsko k Polsku. Níže po ní obchází Alpy z východu a do střední Evropy přivádí velmi vlhký vzduch ze Středomoří.
Proč janovská cyklóna přináší povodně?
Nese hodně vlhkosti z teplého Středozemního moře, postupuje pomalu a na své severní straně žene vzduch proti horám. Na jejich návětrných svazích pak vytrvale prší i několik dní.
Kde při janovské cyklóně prší nejvíc?
Na severních svazích hor na severu a východě Česka, tedy v Jeseníkách, Beskydech, Orlických horách a Krkonoších, kam proudí vlhký vzduch od severu.
Co přináší janovská cyklóna v zimě?
Vydatné sněžení. Vlhký vzduch ze Středomoří se nasouvá nad studený vzduch u země a sněhu může za den napadnout desítky centimetrů.
Související pojmy
Kategorie: Tlak a fronty. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.