Atmosférická fronta

Atmosférická fronta je rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami, které se liší teplotou, vlhkostí a hustotou. Nejde o tenkou čáru, ale o přechodovou vrstvu širokou desítky kilometrů, která je skloněná: teplejší a lehčí vzduch leží nad studenějším jako po šikmé střeše. Na rozhraní se teplý vzduch zvedá, ochlazuje a vodní pára v něm kondenzuje do oblaků a srážek. Proto se s frontami pojí většina výrazných změn počasí ve střední Evropě. Fronty jsou součástí tlakových níží a leží v brázdách nízkého tlaku, které se od jejich středu táhnou na jih a jihozápad.

Druhy front

• studená fronta: studený vzduch se klíní pod teplý a rychle ho vytlačuje vzhůru, kreslí se modře s trojúhelníčky,
• teplá fronta: teplý vzduch pomalu vyklouzává po studeném, kreslí se červeně s půlkruhy,
• okluzní fronta: rychlejší studená fronta dohnala teplou a teplý vzduch zvedla od země, kreslí se fialově s oběma značkami,
• stacionární fronta: rozhraní se skoro nehýbe, značky se na čáře střídají na obě strany.

Značky na frontě míří tam, kam fronta postupuje. Na synoptické mapě tohoto webu je navíc tenčí čarou vyznačená slabá fronta. Je to teplotní rozhraní, které nemá vlastní brázdu nízkého tlaku, takže se z kroku na krok může objevit a zase zmizet. Fronty tu nekreslí meteorolog, počítá je program z polí teploty, větru a tlaku modelu ECMWF.

Studená fronta

Studená fronta je strmější a postupuje rychleji než teplá. Teplý vzduch před ní se zvedá prudce, a proto vznikají kupovité oblaky, přeháňky a v teplé části roku bouřky, často seřazené do souvislé čáry. Při přechodu se stočí a zesílí vítr, teplota během hodiny klesne o několik stupňů a tlak začne stoupat. Za frontou se obvykle vyjasní a přitéká chladnější, sušší a průzračnější vzduch. Silná studená fronta v létě dokáže ukončit vlnu veder během jediného odpoledne.

Teplá fronta

Teplá fronta je mírně skloněná, takže se její oblačnost objevuje dlouho dopředu. Nejdřív přijde vysoká řasová oblačnost, která postupně houstne a snižuje se přes vrstvu jako mléčné sklo až k nízké šedé oblačnosti, ze které vytrvale prší, v zimě sněží. Pásmo srážek může být široké i stovky kilometrů a déšť trvá mnoho hodin. Za frontou se otepluje a vzduch je vlhčí, často s nízkou oblačností a mlhou. V zimě se na teplé frontě nejčastěji objevuje mrznoucí déšť, protože teplý vzduch nasune nad studený, který se drží při zemi.

Okluze a stacionární fronta

Okluzní fronta vzniká ve stárnoucí tlakové níži, kde studená fronta dožene teplou. Teplý vzduch mezi nimi se zvedne od země a zůstane jen ve výšce, takže počasí na okluzi spojuje rysy obou front: dlouhý déšť jako u teplé a někdy i přeháňky jako u studené. Stacionární fronta naopak nemá kam postupovat, protože proudění vane podél ní. Nad jedním územím pak může držet oblačnost a déšť i několik dní, a právě takové situace stojí za velkými srážkovými úhrny a povodněmi.