Mrznoucí déšť

Mrznoucí déšť je déšť, který padá jako kapalná voda, ale při dopadu na podchlazený povrch okamžitě namrzá a vytváří ledovku.

Mrznoucí déšť vzniká při zvláštním uspořádání vzduchu nad sebou. Ve výšce leží teplá vrstva s teplotou nad nulou, pod ní je při zemi tenká vrstva mrazivého vzduchu. Sněhové vločky z oblaku v teplé vrstvě roztají na kapky a při pádu studenou vrstvou se ochladí pod nulu, ale nestihnou zmrznout. Takové podchlazené kapky zmrznou okamžitě, jakmile dopadnou na vozovku, chodník, strom nebo drát. Typicky jde o teplou frontu, která v zimě přetéká přes studený vzduch držící se v nížinách, tedy o druh teplotní inverze.

Mrznoucí déšť potřebuje teplou vrstvu vzduchu nad studenou přízemní vrstvou. Sníh v teplé vrstvě roztaje a v mělké studené vrstvě u země už nestihne znovu zmrznout. Kapky jsou podchlazené a zmrznou až při dopadu na vozovku, stromy nebo dráty.

Proč je tak nebezpečný

Mrznoucí déšť patří k nejnebezpečnějším zimním jevům, protože ledovka vzniká během minut a je téměř neviditelná. Silnice vypadá jen mokře a teprve při brzdění se ukáže, že je pokrytá souvislou vrstvou ledu. Posyp na ni působí pomalu, protože se sůl v tenké vrstvě vody rychle zředí a voda na ni dál mrzne. Nejhorší bývají mosty, nadjezdy a lesní úseky, kde povrch vychládá rychleji. Chodci jsou ohroženi stejně jako řidiči a nemocnice po takové noci hlásí desítky zlomenin.

Namrzající srážky mají u ČHMÚ vlastní výstrahu oddělenou od sněžení. Riziko totiž není v množství vody, ale v tenké vrstvě ledu, kterou vytvoří i zlomek milimetru. Malý srážkový úhrn, který by v létě nikdo nezaznamenal, tak v zimě dokáže ochromit dopravu v celém kraji.

Ledovka na stromech a vedení

Delší epizody mrznoucího deště obalí ledem všechno venku. Na větvích a drátech narůstá vrstva ledu postupně a jeho váha rychle stoupá. Když ledovka dosáhne zhruba 1 cm, začnou praskat větve, padat stromy a trhat se dráty elektrického vedení i trolejí. To je scénář rozsáhlých výpadků proudu a zastavené železnice, a protože ledovka postihne velké území najednou, oprava trvá dlouho.

Předpověď mrznoucího deště

Mrznoucí déšť se předpovídá obtížně, protože rozhoduje teplota v tenkých vrstvách vzduchu a rozdíl několika desetin stupně. Stačí, aby teplá vrstva byla o trochu slabší, a místo deště padá zmrzlý déšť nebo sníh. Když je naopak studená vrstva při zemi příliš mělká, prší jen obyčejný déšť. Proto výstrahy na námrazu a ledovku často pokrývají širší území, než které nakonec opravdu zasáhne. Postup teplé fronty, která mrznoucí déšť přináší, ukazuje synoptická mapa.

Časté otázky

Jak může pršet, když je pod nulou?

Protože nad studenou vrstvou při zemi leží teplejší vzduch. Sníh v něm roztaje a kapky pak padají studenou vrstvou tak rychle, že nestihnou zmrznout. Zmrznou až po dopadu na podchlazený povrch.

Proč namrzají nejdřív mosty?

Protože je studený vzduch obtéká ze všech stran a vychládají rychleji než vozovka na tělese silnice, která čerpá teplo ze země. Na mostě proto může být ledovka i tehdy, když je silnice před ním jen mokrá.

Čím se liší mrznoucí déšť od zmrzlého deště?

Mrznoucí déšť padá jako voda a zmrzne až na zemi. Zmrzlý déšť zmrzne už ve vzduchu a dopadá jako drobné průhledné ledové kuličky, které se odrážejí a ledovku netvoří.

Související pojmy

Ledovka a náledí Teplotní inverze Atmosférická fronta Mrholení SIVS

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.