Lesní požár
Lesní požár je nekontrolované hoření lesa nebo jiné vegetace. O tom, jestli vznikne a jak rychle se šíří, rozhoduje sucho, teplota, vlhkost vzduchu a hlavně vítr. Naprostou většinu požárů zapálí člověk.
Oheň potřebuje tři věci: palivo, kyslík a zdroj zapálení. V lese je paliva dost vždy a kyslíku také. Jestli z jiskry bude požár, záleží na tom, jak je palivo suché, a jak velký požár to bude, záleží na větru. Obojí je věc počasí. Proto je lesní požár jevem na pomezí meteorologie a proto se nebezpečí požárů předpovídá podobně jako bouřky nebo povodně, viz nebezpečí požáru.
Co z počasí rozhoduje
- sucho: dlouhé období beze srážek vysuší hrabanku, mech a opadanku a po týdnech i silnější dřevo a půdu, viz sucho,
- vlhkost vzduchu: jemné palivo, tedy tráva, jehličí a větvičky, přebírá vlhkost ze vzduchu během hodin. Při relativní vlhkosti pod 30 % se zapálí od jediné jiskry,
- teplota: horko urychluje vysychání a přibližuje palivo k teplotě vznícení,
- vítr: přivádí kyslík, naklání plameny k dosud nehořícímu porostu a přenáší žhavé úlomky stovky metrů i několik kilometrů dopředu. Je nejdůležitějším činitelem rychlosti šíření,
- stabilita vzduchu: v nestabilním vzduchu stoupá kouřový sloup vysoko a oheň si vytváří vlastní silný tah.
Nejhorší je souběh všeho: po týdnech sucha přijde horký den s nízkou vlhkostí a silným větrem. V jižní Evropě takové dny přinášejí meltemi, mistral a horké větry z vnitrozemí, v horách fén.
Druhy požárů
- pozemní požár: hoří tráva, hrabanka, keře a spodní větve. Nejčastější druh, postupuje pomalu až středně rychle a dá se zastavit,
- korunový požár: oheň přeskočí do korun a šíří se jimi, hlavně v jehličnatých porostech. Postupuje rychlostí kilometrů za hodinu a zblízka ho hasit nelze,
- podzemní požár: doutná rašelina, kořeny a humus pod povrchem. Šíří se pomalu, vydrží týdny a znovu vyšlehne daleko od místa, kde byl uhašen.
Terén
Do svahu se oheň šíří mnohem rychleji než po rovině, protože plameny a horký vzduch předehřívají porost nad sebou. Každých deset stupňů sklonu rychlost zhruba zdvojnásobí. Nejnebezpečnější jsou strmá údolí a žlaby, které fungují jako komín. Jižní svahy jsou sušší a hoří snáz než severní. Ve skalnatém terénu, kde se nedostane technika a oheň zalézá do spár a pod kořeny, trvá hašení dny až týdny.
Požár si dělá vlastní počasí
Velký požár uvolňuje tolik tepla, že nad ním vzduch prudce stoupá a od okolí se k ohni stahuje vítr ze všech stran. Ve vystupujícím kouři kondenzuje vodní pára a vzniká kupovitý oblak, při největších požárech bouřkový oblak s blesky, které zapalují další ohniska, a s prudkými sestupnými proudy, které oheň nepředvídatelně rozhánějí. Nad ohněm se tvoří ohnivé víry. Kouř se šíří stovky až tisíce kilometrů, zhoršuje ovzduší a zbarvuje slunce do oranžova daleko od místa požáru.
Lesní požáry v Česku
V Česku hoří ročně kolem 1 500 až 2 500 lesních požárů, naprostá většina je malá a uhašená do hodin. První vrchol přichází na jaře, druhý za letních veder a sucha. Největší novodobý požár zasáhl v létě 2022 skalnatý terén národního parku v Labských pískovcích na ploše kolem tisíce hektarů a hasil se tři týdny. Náchylnější jsou borové lesy na písčitých půdách, porosty oslabené suchem a kůrovcem s množstvím suchého dřeva a strmé nepřístupné terény.
Časté otázky
Proč je v Česku nejvíc požárů už na jaře?
V březnu a dubnu leží v lesích a na loukách suchá loňská tráva a listí, nová vegetace ještě nevyrostla a jarní vítr a slunce vše rychle vysuší. K tomu se přidává pálení klestí a trávy. Požárů je hodně, bývají ale malé. Velké požáry přicházejí za letního sucha.
Může les zapálit blesk?
Může, ve střední Evropě je to ale jen několik procent případů. Častější je to v řídce osídlených oblastech severu a v horách. Nebezpečné jsou bouřky s málo srážkami, kdy blesk udeří do suchého porostu a déšť oheň neuhasí.
Co dělat při lesním požáru na dovolené?
Řídit se pokyny místních úřadů a neodkládat odjezd. Oheň hnaný větrem postupuje rychleji, než člověk utíká, a mění směr. Nebezpečný je i kouř daleko od plamenů. Unikat se má kolmo ke směru větru a z kopce, ne do svahu.
Jak vzniká lesní požár?
Ve více než 9 případech z 10 ho v Evropě způsobí člověk: nedopalek, oheň v přírodě, pálení klestí, jiskra od stroje nebo úmysl. Přirozenou příčinou je blesk. Aby se oheň rozšířil, musí být porost vyschlý.
Co rozhoduje o tom, jak rychle se požár šíří?
Hlavně vítr, sucho a sklon svahu. Vítr přivádí kyslík, naklání plameny a přenáší žhavé úlomky dopředu. Do svahu se oheň šíří mnohonásobně rychleji než po rovině.
Jaké jsou druhy lesních požárů?
Pozemní, při kterém hoří tráva, hrabanka a keře, korunový, který se šíří korunami stromů, a podzemní, při kterém doutná rašelina a kořeny pod povrchem.
Kolik lesních požárů je v Česku za rok?
Obvykle 1 500 až 2 500. Většina je malých a rychle uhašených. Nejvíc jich bývá na jaře, kdy je suchá loňská tráva a listí.
Jak vzniká ohnivé tornádo?
Velký požár ohřívá vzduch, který prudce stoupá. Když do tohoto vzestupného proudu vstoupí vzduch, který se už otáčí, roztočí se a zúží do víru s plameny. Vír trvá obvykle jen minuty.
Související pojmy
Kategorie: Bouřky a nebezpečné jevy. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.