Vlna veder

Vlna veder je období několika po sobě jdoucích dnů s mimořádně vysokou teplotou. Jednotná mezinárodní definice neexistuje a Světová meteorologická organizace připouští, že každá země si prahy nastavuje podle svého podnebí. V Česku se nejčastěji mluví o vlně veder, když aspoň 3 dny po sobě dosáhne denní maximum 30 °C, tedy když přijde série tropických dnů. V klimatologii se používá i podrobnější vymezení, podle kterého vlna trvá, dokud průměr maxim za celé období zůstává nad 30 °C a žádný den neklesne pod 25 °C. Vlna tak může přežít i jeden chladnější den uprostřed.

Jak vlna veder vzniká

Vlny veder přicházejí hlavně ve dvou situacích. První je přísun horkého vzduchu od jihu nebo jihozápadu, ze Středomoří a severní Afriky, typicky na přední straně tlakové níže nad západní Evropou. Druhou je dlouhotrvající tlaková výše, pod kterou vzduch klesá, otepluje se a obloha zůstává bez mraků. Slunce pak den ode dne prohřívá krajinu a teplota stoupá. Nejdelší a nejsilnější vlny vznikají, když se obojí spojí a výše se nad střední Evropou na dny až týdny zastaví.

Suchá půda vedro ještě zesiluje. Když je v půdě dost vody, část slunečního tepla spotřebuje výpar, který krajinu chladí. Po delším suchu se ale veškerá energie mění v teplo a teplota vystoupí výš. Vlny veder a sucho proto často přicházejí spolu a navzájem se posilují. Vlnu obvykle ukončí studená fronta, často s bouřkami a prudkým ochlazením o 10 °C i víc.

Výstrahy ČHMÚ na vedro

• vysoké teploty (nízký stupeň, žlutá): odpolední teploty překročí 31 °C,
• velmi vysoké teploty (vysoký stupeň, oranžová): odpolední teploty překročí 34 °C,
• extrémně vysoké teploty (extrémní stupeň, červená): výjimečné situace s teplotami kolem 37 °C a víc.

Výstrahy na vysoké teploty se vydávají na den až dva dopředu a obvykle pro velkou část území najednou, protože vedro na rozdíl od bouřek zasahuje plošně. Platí v nich doporučení omezit fyzickou námahu v nejteplejší části dne, dodržovat pitný režim a nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaném autě. Aktuální výstrahy jsou na stránce výstrah.

Proč je vlna veder nebezpečná

Vlny veder jsou v Evropě nejsmrtonosnějším meteorologickým jevem, víc než povodně nebo vichřice. Nejvíc zatěžují tělo tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C a organismus se nestihne zotavit. Zátěž se den za dnem sčítá, a proto roste úmrtnost hlavně ve druhé polovině dlouhých vln. Nejohroženější jsou starší a chronicky nemocní lidé, malé děti a lidé, kteří pracují venku. Ve městech je situace horší kvůli tepelnému ostrovu, který drží noční teploty o několik stupňů výš než na venkově.

Vedro zasahuje i krajinu a infrastrukturu. Roste nebezpečí lesních požárů, vysychají menší toky, kolejnice se deformují a elektrická síť je zatížená klimatizacemi. V posledních desetiletích vln veder v Česku přibývá a jsou delší a intenzivnější, což odpovídá rostoucímu počtu tropických dnů na dlouhodobých stanicích. Počty tropických dnů v jednotlivých letech jsou v historii počasí.