Teplotní inverze

Za normálních okolností teplota s výškou klesá, zhruba o šest a půl stupně na kilometr. Při inverzi se to obrátí a v určité vrstvě teplota s výškou naopak roste. Ta vrstva pak funguje jako poklička.

Inverze je typická pro zimní období a bezvětrné anticyklonální počasí. Pod inverzní vrstvou se hromadí mlha, kouřmo a znečištění, protože se vzduch nepromíchává. Nad ní bývá jasno a o poznání tepleji. Proto v zimě často platí, že na horách je krásně, zatímco v Praze je zamlžené šero.

Právě inverze stojí za většinou zimních smogových situací. Zdroje znečištění se nezmění, jen se zplodiny nemají kam rozptýlit - a to je vidět i na mapě kvality ovzduší, kde se během inverze celá kotlina obarví najednou.

Rozbít inverzi umí buď silnější vítr, nebo vydatné slunce, které přízemní vrstvu prohřeje. V prosinci a lednu je slunce slabé, takže inverze vydrží i týden.