Předpověď počasí
Předpověď počasí je odhad budoucího stavu atmosféry založený na měření a výpočtu. Její spolehlivost klesá s časem: na jeden až tři dny je vysoká, za hranicí deseti dnů už ukazuje jen ráz počasí.
Předpověď počasí je jedna z mála oblastí, kde se věda každý den veřejně zavazuje k tomu, co se stane, a každý si ji může ověřit pohledem z okna. Vzniká v několika krocích. Nejdřív se změří současný stav atmosféry, potom se z něj fyzikálními rovnicemi spočítá vývoj a nakonec se výsledek převede do podoby, které rozumí člověk: do teplot, srážek a piktogramů. V každém z těchto kroků vzniká nejistota a ta s délkou předpovědi roste.
Jak předpověď vzniká
- pozorování: pozemní stanice, radiosondy, letadla, lodě, bóje, radary a hlavně družice dodávají každý den stovky milionů měření,
- asimilace dat: měření se spojí s předchozí předpovědí do co nejvěrnějšího obrazu atmosféry v daném okamžiku,
- výpočet: numerický model posouvá tento stav v čase dopředu,
- následné zpracování: výstup modelu se opravuje o známé soustavné chyby, přepočítává na konkrétní místa a doplňuje o veličiny, které model přímo nedává,
- výklad: meteorolog porovná několik modelů, zváží jejich slabiny v dané situaci a formuluje předpověď a výstrahy.
Druhy předpovědi podle dosahu
- nejbližší hodiny: posun srážek a bouřek viditelných na radaru a družici, viz radarová extrapolace. Přesná v místě i čase, platí ale jen desítky minut až hodiny,
- krátkodobá, 1 až 3 dny: z jemných regionálních modelů. Vystihne příchod front s přesností na hodiny, teplotu obvykle s chybou jednoho až dvou stupňů,
- střednědobá, 3 až 10 dní: z globálních modelů. Dobře zachytí velká měřítka, tedy polohu tlakových útvarů a ráz počasí, hůř podrobnosti,
- prodloužená, 10 až 30 dní: jen odchylky od normálu po týdnech, s malou úspěšností,
- sezonní výhled: pravděpodobnost, že bude sezona teplejší nebo chladnější, sušší nebo vlhčí než obvykle. V Evropě má jen slabou vypovídací hodnotu.
Proč má předpověď meze
Atmosféra je chaotický systém. Neznamená to, že je nepředvídatelná, ale že nepatrný rozdíl ve výchozím stavu se časem zvětšuje, až vede k úplně jinému počasí. Výchozí stav přitom nikdy neznáme přesně: mezi stanicemi jsou mezery, každé měření má chybu a model pracuje se zprůměrovanými hodnotami. Chyby rostou nejrychleji u malých jevů. Jednotlivá bouřka je předvídatelná desítky minut, fronta jeden až dva dny, velká tlaková níže týden. Odtud teoretická mez zhruba dvou týdnů, za kterou se konkrétní počasí předpovědět nedá ani s dokonalým modelem.
Na tuto nejistotu odpovídá ansámblová předpověď, která spočítá desítky variant z mírně pozměněných výchozích stavů. Kde se varianty shodují, je předpověď spolehlivá, kde se rozcházejí, je situace otevřená. Podobně poslouží srovnání několika nezávislých modelů, viz shoda modelů.
Co se předpovídá dobře a co špatně
- dobře: teplota, tlak, vítr ve volné krajině, příchod front a rozsáhlých srážek, vlny veder a mrazů,
- hůř: přesné místo a čas přeháněk a bouřek, množství srážek, sněžení při teplotě kolem nuly,
- nejhůř: mlha a nízká oblačnost pod inverzí, noční minima v údolích, místní nárazy větru, kroupy.
Rozhoduje i situace. Při stálém počasí pod tlakovou výší nebo při rychlém západním proudění bývá předpověď spolehlivá na mnoho dní. Když se velkoprostorové proudění přestavuje, klesá spolehlivost už od třetího dne. Proto dvě předpovědi na stejný počet dní dopředu nejsou stejně důvěryhodné.
Jak předpověď číst
Piktogram a jedno číslo shrnují den, který může mít velmi různý průběh. Užitečnější je sledovat hodinový průběh, pravděpodobnost srážek spolu s úhrnem a to, jak se předpověď pro stejný den mění mezi jednotlivými běhy modelu. Předpověď, která se tři dny po sobě drží, je důvěryhodnější než ta, která pokaždé ukazuje něco jiného. Předpověď platí pro oblast, ne pro jeden dům: u přeháněk může být správná, i když na konkrétní zahradu nespadne ani kapka.
Časté otázky
Na kolik dní dopředu má předpověď smysl?
Konkrétní počasí pro jednotlivé dny se dá rozumně předpovídat na týden až deset dní, teplota spolehlivěji než srážky. Dál už předpověď ukazuje jen to, jestli bude spíš tepleji nebo chladněji a spíš sucho nebo deštivo.
Proč se předpovědi mýlí?
Ze tří důvodů. Výchozí stav atmosféry není znám přesně, modely počítají v síti, která malé jevy nezachytí, a atmosféra je chaotická, takže malé chyby s časem rostou. Nejčastěji se předpověď mýlí u přeháněk, bouřek, mlh a nízké oblačnosti.
Zlepšují se předpovědi?
Ano, soustavně. Užitečný dosah předpovědi se prodlužuje zhruba o jeden den za deset let. Dnešní předpověď na šestý den je přibližně tak přesná, jako byla před deseti lety předpověď na pátý den.
Proč různé aplikace ukazují pro stejné místo různé počasí?
Vycházejí z různých modelů, z různých běhů téhož modelu a každá jinak převádí výstup modelu na piktogram a jedno číslo. Rozdíly jsou největší u srážek a oblačnosti a s délkou předpovědi rostou.
Jak vzniká předpověď počasí?
Z měření stanic, radiosond, letadel, bójí, radarů a družic se sestaví obraz atmosféry v daném okamžiku. Numerický model ho na superpočítači posune v čase dopředu a meteorolog výsledek několika modelů porovná a vyloží.
Jak přesná je předpověď počasí?
Na 1 až 3 dny je vysoce spolehlivá, teplotu vystihne obvykle s chybou jednoho až dvou stupňů. Na 4 až 10 dní přesnost klesá, hlavně u srážek. Za hranicí zhruba dvou týdnů už jednotlivé dny předpovědět nelze.
Co se předpovídá nejhůř?
Mlha a nízká oblačnost pod inverzí, noční minima v údolích, místní nárazy větru a kroupy. Obtížné je i přesné místo a čas bouřek a sněžení při teplotě kolem nuly.
Co je střednědobá předpověď?
Předpověď na 3 až 10 dní z globálních modelů. Dobře zachytí polohu tlakových útvarů a ráz počasí, hůř podrobnosti, jako je přesný čas a množství srážek.
Má smysl předpověď na měsíc dopředu?
Jen jako výhled, jestli bude období teplejší nebo chladnější, sušší nebo vlhčí než obvykle. Počasí konkrétního dne za měsíc předpovědět nelze.
Související pojmy
Kategorie: Měření a modely. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.