Radarová extrapolace

Radarová extrapolace je odhad, kam se srážky z radaru posunou v příštích desítkách minut, podle jejich pohybu na posledních snímcích.

Radarová extrapolace je nejjednodušší a na krátkou dobu nejpřesnější způsob, jak odhadnout, kde bude za chvíli pršet. Vychází z několika posledních snímků meteorologického radaru, ze kterých se spočítá, jakým směrem a jak rychle se srážky pohybují. Aktuální snímek se pak v tomto směru posune dopředu v čase. Odborně se tomu říká nowcasting, tedy předpověď na nejbližší desítky minut až hodiny. Používají ho meteorologické služby k varování před bouřkami i aplikace, které hlásí, za kolik minut začne pršet.

Pohyb z posledních snímků -20 -10 teď směr a rychlost pohybu pohyb se určí ze srážek za posledních 20 minut Odhad na 60 minut teď +10 +20 +30 +40 +50 +60 min buňka se jen posouvá, nesílí ani neslábne
Z posunu srážek na snímcích za posledních 20 minut se spočítá směr a rychlost pohybu. Aktuální snímek se pak posouvá dopředu po 10 minutách až na hodinu. Síla ani tvar buňky se přitom nemění, proto extrapolace neumí vznik, zesílení ani zánik srážek.

Jak extrapolace funguje

Program porovná po sobě jdoucí radarové snímky a hledá posun, při kterém se srážková pole na nich nejlépe překrývají. Z toho určí vektor pohybu, tedy směr a rychlost, u propracovanějších metod i zvlášť pro různé části snímku. Poslední snímek se pak posouvá dopředu krok za krokem. Intenzita srážek, kterou ukazuje radarová odrazivost, se přitom nemění, každá buňka si zachová svou sílu i tvar. Výsledek proto vypadá jako animace radaru, která pokračuje do budoucnosti.

Co extrapolace neumí

  • vznik nových srážek: bouřka, která se teprve tvoří, v extrapolaci není,
  • zánik a slábnutí: přeháňka, která za 20 minut vyprší, se v odhadu posouvá dál,
  • zesilování: buňka, která roste v silnou bouřku, zůstane stejně slabá,
  • změnu směru: stáčení bouřek nebo zpomalení fronty se nepromítne.

Platnost proto rychle klesá s časem. U velkých srážkových pásem na frontách, které se pohybují stejnoměrně, bývá extrapolace dobrá i na hodinu a víc. U letních přeháněk a bouřek, které žijí jen desítky minut, může být už po půl hodině mimo. Delší výhled patří numerickým modelům, které počítají fyziku atmosféry. Moderní systémy proto obojí kombinují: v prvních desítkách minut věří extrapolaci, později postupně modelu.

Extrapolace na tomto webu

Na stránce srážkového radaru počítáme extrapolaci sami z radarových snímků, které stahujeme. Pohyb určujeme ze srážek za posledních 20 minut a odhad ukazujeme po 10 minutách na 60 minut dopředu. V animaci je odhad zřetelně označený a u Česka na něj navazuje hodinová předpověď modelu ALADIN ČHMÚ. Když se pohyb nepodaří spolehlivě určit, třeba u řídkých nebo stojících srážek, extrapolaci neukazujeme vůbec.

Časté otázky

Jak daleko dopředu radarová extrapolace platí?

Spolehlivě zhruba půl hodiny až hodinu. U velkých frontálních srážek, které se pohybují stejnoměrně, vydrží déle, u bouřek a přeháněk, které rychle vznikají a zanikají, platí kratší dobu.

Čím se extrapolace liší od předpovědního modelu?

Extrapolace jen posouvá to, co radar vidí teď, ve směru dosavadního pohybu. Model počítá fyziku atmosféry a umí předpovědět i srážky, které ještě nevznikly, ale v prvních minutách bývá méně přesný než extrapolace.

Proč extrapolace někdy chybí?

Protože se pohyb srážek nepodařilo spolehlivě určit, typicky u řídkých nebo stojících srážek. Posunout snímek naslepo a vydávat to za předpověď by bylo horší než nic.

Související pojmy

Kategorie: Měření a modely. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.