Přeháňka

Přeháňka je krátkodobá srážka z kupovité oblačnosti, která rychle začne, rychle skončí a zasáhne jen menší území.

Přeháňka je krátkodobá srážka z kupovité oblačnosti. Začne náhle, často s vydatnější intenzitou hned na začátku, a po několika minutách až desítkách minut stejně náhle skončí. Padá z mraků typu cumulus a cumulonimbus, které vznikají stoupáním teplého vzduchu od prohřátého povrchu. Takovému vertikálnímu proudění se říká konvekce, a proto se přeháňkám odborně říká konvektivní srážky. Mohou mít podobu deště, sněhu, krupek i krup.

Přeháňky radar krátce, jen místy Trvalý déšť radar hodiny, na celém kraji
Přeháňky padají z oddělených kupovitých oblaků krátce a jen na malých plochách, mezi nimi svítí slunce. Trvalý déšť z vrstevnaté oblačnosti vydrží hodiny a kryje celé území. Na radaru jsou přeháňky ostrůvky, trvalý déšť souvislá plocha.

Přeháňka a trvalý déšť

Opakem přeháňky je trvalý déšť z rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti, typicky na teplé frontě. Ten vydrží hodiny a zasáhne velké území rovnoměrně, s malými rozdíly mezi místy. Rozdíl není v množství vody, ale v tom, jak je rozložená v čase a prostoru. Přeháňka dá pár milimetrů za deset minut na ploše několika kilometrů, trvalý déšť stejné množství za půl dne na celém kraji. Na radaru se přeháňky jeví jako jednotlivé ostrůvky, které se posouvají a mění, trvalý déšť jako souvislá plocha.

Kdy přeháňky vznikají

  • odpoledne v teplém období, kdy slunce prohřeje povrch a vzduch od něj stoupá,
  • za studenou frontou, kdy studený vzduch přitéká nad teplejší zem a nad ní se rozkolísá,
  • v chladném vzduchu na jaře, kdy se přeháňky střídají se sluncem, často se sněhem nebo krupkami.

Přeháňky mají denní chod. Nejčastější jsou odpoledne a podvečer, kdy je povrch nejvíc prohřátý, a v noci obvykle slábnou nebo ustávají. Když je vzduch dostatečně vlhký a nestabilní, mohou se z přeháněk vyvinout bouřky. Hranice mezi silnou přeháňkou a bouřkou je jen v tom, jestli se v oblaku stihne vytvořit elektrický výboj.

Přeháňky v předpovědi

Kvůli prostorové nahodilosti se u přeháněk špatně určuje pravděpodobnost srážek pro konkrétní místo. Model může správně předpovědět, že přeháňky budou, a přesto na jednom konci města hustě prší a na druhém svítí slunce. Proto se v předpovědi objevují formulace jako „ojediněle přeháňky“ nebo „místy přeháňky“, které vyjadřují, jak velkou část území zasáhnou. Pro rozhodnutí na nejbližší hodinu je nejspolehlivější sledovat radar a směr, kterým se přeháňky pohybují.

Časté otázky

Čím se liší přeháňka od deště?

Přeháňka padá z kupovité oblačnosti, začne a skončí náhle a zasáhne malé území. Trvalý déšť padá z vrstevnaté oblačnosti, trvá hodiny a zasáhne velkou oblast rovnoměrně.

Proč u přeháněk nesedí předpověď na konkrétní místo?

Protože přeháňky vznikají nahodile. Model správně předpoví, že se v oblasti objeví, ale přesné místo jednotlivé přeháňky předem určit nejde.

Kdy přeháňky bývají nejčastěji?

Odpoledne, kdy je zemský povrch nejvíc prohřátý, a za studenou frontou, kdy přitéká studený vzduch nad teplou zem. Večer obvykle slábnou.

Související pojmy

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.