Tepelná níže
Tepelná níže je mělká tlaková níže, která vzniká v létě nad silně přehřátou pevninou. Nemá fronty, sahá jen do výšky 1 až 3 km a sama déšť nepřináší. Příkladem je níže nad Pyrenejským poloostrovem.
Tlaková níže se obvykle pojí s oblačností a deštěm. Tepelná níže, také termická, je výjimkou. Vzniká z horka a horko také přináší. Na mapě vypadá jako každá jiná níže, ve skutečnosti je to jen tenká vrstva řidšího vzduchu nad rozpálenou zemí. Běžné níže popisuje pojem tlaková níže a výše.
Jak vzniká
Suchá pevnina se na letním slunci ohřívá mnohem rychleji než moře. Vzduch nad ní se zahřeje, rozepne a celý sloupec se roztáhne do výšky. Ve výšce pak vzduch odtéká do stran, nad místem ho ubude a tlak u země klesne. K zemi začne přitékat chladnější vzduch z okolí, nejčastěji od moře. Níže je nejhlubší odpoledne a v noci slábne nebo zaniká. Nad pouštěmi vydrží celé léto.
Čím se liší od běžné níže
- bez front: nevzniká na rozhraní vzduchových hmot, ale ohřevem jedné,
- mělká: nižší tlak je jen do výšky 1 až 3 km, nad ní je tlak naopak vyšší,
- stojí na místě: je vázaná na povrch, který ji vytváří, a nepostupuje,
- denní chod: odpoledne se prohlubuje, v noci slábne,
- suchá: jasná obloha, horko, v pouštích prachové víry a zvířený prach.
Kde se vyskytuje
Největší tepelné níže leží v létě nad Saharou, Arabským poloostrovem a nad Pákistánem a severozápadní Indií. Ta poslední je motorem letního monzunu: nasává vlhký vzduch z Indického oceánu hluboko nad pevninu. Další vznikají nad jihozápadem Severní Ameriky a nad vnitrozemím Austrálie.
V Evropě je nejznámější tepelná níže nad Pyrenejským poloostrovem, která se tvoří skoro každý letní den. Způsobuje odpolední větry od pobřeží do vnitrozemí a při vhodném proudění se z ní k severu vysouvá velmi teplý vzduch do Francie a dál do střední Evropy. Stojí tak na začátku řady evropských vln veder a někdy i silných bouřek na jejich konci. V malém funguje stejný princip každý den na pobřeží jako bríza.
Na mapě
Na synoptické mapě se tepelná níže pozná jako uzavřená izobara s písmenem N nad horkým vnitrozemím, bez jediné fronty. Tlak v ní bývá jen o několik hektopascalů nižší než v okolí. Kdo by z ní usuzoval na déšť, spletl by se.
Časté otázky
Proč tepelná níže nepřináší déšť, když je to níže?
Vzduch v ní stoupá jen v tenké vrstvě u země. Nad ní leží tlaková výše, ve které vzduch klesá a výstup zastaví. Vzduch je navíc suchý, takže oblaky nevzniknou.
Souvisí tepelná níže s bouřkami?
Nepřímo. Sama je nevyvolá, ale nasává k sobě vlhký vzduch od moře. Když se k tomu přiblíží fronta nebo studený vzduch ve výšce, mohou na jejím okraji vzniknout silné bouřky.
Jak ji poznat na mapě?
Jako uzavřenou oblast nižšího tlaku bez front nad vnitrozemím horkého území, která se přes den prohlubuje a v noci slábne.
Co je tepelná níže?
Tepelná níže, také termická níže, je mělká oblast nižšího tlaku vzduchu, která vzniká nad pevninou silně ohřátou sluncem. Nemá fronty a sahá jen do výšky 1 až 3 km.
Jak tepelná níže vzniká?
Slunce rozpálí suchý povrch a ten ohřeje vzduch nad sebou. Teplý vzduch se rozpíná, ve výšce odtéká do stran a u země tím klesne tlak.
Kde tepelné níže vznikají?
Nad Saharou, Arabským poloostrovem, Pákistánem a severozápadní Indií, nad jihozápadem Severní Ameriky, nad Austrálií a v Evropě nad Pyrenejským poloostrovem.
Jaké počasí tepelná níže přináší?
Horko, sucho a jasnou oblohu. Odpoledne zesiluje vítr od moře do vnitrozemí.
Jaký je rozdíl mezi tepelnou níží a běžnou tlakovou níží?
Běžná níže mírných šířek vzniká na rozhraní vzduchových hmot, má fronty, sahá přes celou troposféru a přináší srážky. Tepelná níže vzniká ohřevem, je mělká, bez front a suchá.
Související pojmy
Kategorie: Tlak a fronty. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.