Tornádo

Vzniká nejčastěji pod supercelou. Rotace se nejdřív rozběhne ve výšce ve výstupném proudu a teprve potom se protáhne k zemi - proto tornádu často předchází viditelně rotující základna mraku.

Viditelný nálevkovitý oblak není samotné tornádo, ale zkondenzovaná vodní pára uvnitř víru. Vír může sahat k zemi i tehdy, když nálevka viditelně končí ve vzduchu, což je poznat podle zvířeného prachu pod ní.

V Česku se objevuje řádově jednotkykrát za rok, obvykle v slabé podobě. Výjimkou byla jihomoravská tornáda v roce 2021. Jeho dráha bývá úzká, ale zkáza uvnitř ní je téměř úplná, a právě to ho odlišuje od plošných škod po húlavě.

Síla se hodnotí zpětně podle napáchaných škod, ne měřením větru - do tornáda se anemometr prakticky nedá dostat. Slouží k tomu Fujitova stupnice, dnes v opravené podobě jako EF.