Tornádo

Tornádo je silně rotující vzdušný vír, který visí ze základny bouřky a dotýká se země. Vzniká nejčastěji pod supercelou, bouřkou s rotujícím výstupným proudem. Rotace se nejdřív rozběhne ve výšce ve výstupném proudu a teprve potom se protáhne k zemi a zúží. Zúžením se zrychlí, stejně jako krasobruslař, který při piruetě přitáhne paže. Proto tornádu často předchází viditelně rotující základna mraku a snížený stěnový oblak pod ní.

Nálevka a dráha

Viditelný nálevkovitý oblak není samotné tornádo, ale zkondenzovaná vodní pára uvnitř víru, kde je nižší tlak. Vír může sahat k zemi i tehdy, když nálevka viditelně končí ve vzduchu, a pozná se podle zvířeného prachu a trosek pod ní. Dráha tornáda bývá úzká, od desítek metrů po stovky metrů, a dlouhá od několika set metrů po desítky kilometrů. Zkáza uvnitř dráhy je ale téměř úplná, a právě to tornádo odlišuje od plošných škod po húlavě.

Jak se hodnotí síla

Rychlost větru v tornádu se přímo měřit nedá, anemometr do něj prakticky nejde dostat a většinou by ho zničilo. Síla se proto hodnotí zpětně podle napáchaných škod. Ve světě se používá vylepšená Fujitova stupnice EF, v Evropě mezinárodní Fujitova stupnice IF, která lépe odpovídá evropské zástavbě.

• EF0, EF1: slabé tornádo, ulomené větve, poškozené střechy,
• EF2, EF3: silné tornádo, stržené střechy, zbořené zdi, vyvrácené lesy,
• EF4, EF5: násilné tornádo, srovnané domy, auta odnesená desítky metrů.

Tornáda v Česku

V Česku se tornáda objevují řádově jednotkykrát za rok, obvykle ve slabé podobě. Spousta jich zůstane nepozorovaných, protože projdou lesem nebo polem a po krátké chvíli zaniknou. Výjimkou bylo jihomoravské tornádo v červnu 2021, nejsilnější a nejničivější tornádo v novodobé historii Česka. Prošlo několika obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku a ukázalo, že násilná tornáda nejsou jen americká záležitost. Přesné místo tornáda předem předpovědět nejde, výstrahy se proto vydávají na silné bouřky, ze kterých může vzniknout.