Bouřka

Bouřka je jev spojený s elektrickými výboji v mohutném kupovitém mraku, který doprovází hrom, přívalový déšť, nárazy větru a někdy kroupy.

Bouřka vzniká v mohutném kupovitém mraku, kumulonimbu, který může sahat až do výšky 12 km. Potřebuje tři věci najednou: dostatek vlhkého vzduchu u země, rychlý pokles teploty s výškou a něco, co vzduch nakopne vzhůru. Tím může být kopec, studená fronta nebo jen prohřáté pole. Stoupající vzduch chladne, vodní pára kondenzuje a uvolněné teplo ho žene ještě výš. Uvnitř mraku se srážejí ledové krystalky, krupky a podchlazené kapky a tím se oddělují elektrické náboje, které se vybíjejí bleskem.

Vývoj a zralost 1 vývoj vzduch jen stoupá 2 zralá proud nahoru i dolů, srážky Rozpad 3 rozpad sestupný proud převládne jednobuněčná bouřka: celý cyklus zhruba hodinu
Bouřka začíná jako kupovitý oblak, ve kterém teplý vzduch jen stoupá. Ve zralé fázi vedle výstupného proudu vzniká sestupný proud se srážkami a blesky. Když sestupný proud převládne, stoupání ustane, srážky slábnou a z bouřky zůstane hlavně kovadlina.

Druhy bouřek

  • jednobuněčná bouřka: krátká, zhruba hodinu, vlastní srážky ji samy udusí,
  • multicela: shluk buněk, kde na místě zanikajících vznikají nové, vydrží hodiny,
  • bouřková čára: řada bouřek na frontě nebo před ní, typicky s nárazy větru,
  • supercela: bouřka s rotujícím výstupným proudem, nejvzácnější a nejnebezpečnější.

Bouřky se dělí i podle toho, co je spouští. Bouřky z tepla vznikají za slunečného dne nad prohřátou krajinou a bývají roztroušené, každá jinde. Frontální bouřky přicházejí se studenou frontou v souvislé řadě a zasáhnou velkou část území během několika hodin. V Česku je bouřková sezona hlavně od května do srpna, ojedinělé bouřky se ale objevují i v zimě na výrazných studených frontách.

Co je na bouřce nebezpečné

Blesk je nejznámější, ale zdaleka ne jediné riziko. Na čele bouřky přichází húlava, náhlý náraz větru, který láme stromy a strhává střechy. Silné bouřky přinášejí přívalový déšť, který za půl hodiny naprší tolik vody, že ji půda nestačí vsáknout a vznikají bleskové povodně na malých tocích. K tomu se přidává krupobití, které poškozuje úrodu, auta i skleníky.

Na horách je bouřka nebezpečnější než v nížině. Hřebeny a vrcholy jsou nejvyšším bodem v okolí, kam blesk míří, a úkryt bývá daleko. Proto se túry v létě plánují na dopoledne a z hřebenů se schází ve chvíli, kdy začnou rychle růst kupovité mraky. Bouřka se také nemusí ohlásit deštěm, blesk umí udeřit i několik kilometrů před jejím čelem.

Jak bouřky sledovat

Bouřky jsou malé a rychlé, takže jejich přesnou polohu ani numerický model předem neurčí. Na den dopředu se dá říct, že budou, v jaké oblasti a jak silné. Kde přesně a v kolik hodin, ukáže až meteorologický radar, na kterém je bouřka vidět jako jádro vysoké odrazivosti. Před silnými bouřkami vydává ČHMÚ výstrahy ve třech stupních podle očekávané síly.

Časté otázky

Jak daleko je bouřka?

Stačí počítat sekundy mezi bleskem a hromem a vydělit je třemi, výsledek je vzdálenost v kilometrech. Při prodlevě pod 10 sekund je bouřka blíž než 3 km a blesk může udeřit i v místě, kde ještě neprší.

Proč bývají bouřky hlavně odpoledne?

Slunce během dne prohřeje zem a přízemní vzduch, který pak stoupá a vytváří kupovité mraky. Nejvíc energie je k dispozici mezi polednem a večerem. Bouřky na studené frontě ale můžou přijít kdykoli, i v noci.

Je v autě při bouřce bezpečno?

Ano. Kovová karoserie funguje jako Faradayova klec a proud vede po povrchu do země. Bezpečno je i v budově. Naopak nebezpečné je otevřené prostranství, osamělý strom, vrchol kopce a voda.

Související pojmy

Kategorie: Bouřky a nebezpečné jevy. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.