Slovensko je z českého pohledu především hory. Není to destinace k moři a nemá subtropické klima, zato má na malé ploše největší výškový rozdíl ve střední Evropě: od nížiny u Dunaje ve sto třiceti metrech k Gerlachovskému štítu ve dvou tisících šesti stech pětapadesáti metrech. Právě ten rozdíl dělá zemi zajímavou po celý rok, protože zatímco v Bratislavě mají v srpnu třiatřicet stupňů, na hřebeni Tater je v tu dobu deset.
Podnebí země se dělí zhruba na tři pásma. Jihozápad kolem Bratislavy a Podunajská nížina jsou nejteplejší a nejsušší část Slovenska, ročně tu spadne kolem pěti set padesáti milimetrů srážek a léta jsou dusná. Střední Slovensko s kotlinami kolem Banské Bystrice má klasické vnitrozemské podnebí s velkými rozdíly mezi dnem a nocí a s teplotními inverzemi v zimě, kdy je v údolí mlha a mráz a na hřebeni nad ním slunce. Horské pásmo od Malé Fatry přes Nízké Tatry po Vysoké Tatry má srážek přes tisíc pět set milimetrů a v nejvyšších polohách drží sníh od listopadu do června.
Vysoké Tatry jsou nejmenší velehory světa. Celý hřeben měří vzdušnou čarou jen asi šestadvacet kilometrů, přesto v něm jsou vrcholy nad dva a půl tisíce metrů, ledovcová jezera zvaná plesa, žulové stěny a kosodřevina. Právě ta kompaktnost je důvod, proč se dá z Popradu vyjet ráno a být v poledne na hřebeni. Počasí se v nich ale mění rychleji než v Alpách a odpolední bouřky v létě jsou pravidlem, ne výjimkou, takže se výstupy plánují na ráno.
Sezona má dvě části. Zimní trvá od prosince do konce března, ve vyšších střediscích jako Štrbské Pleso i do dubna, a lyžuje se v Jasné pod Chopkem, v Tatranské Lomnici i na Štrbském Plese. Letní běží od června do září a chodí se po značených cestách kolem ples, přičemž od listopadu do poloviny června jsou vysokohorské chodníky v Tatranském národním parku uzavřené kvůli ochraně přírody i bezpečnosti.
Mimo hory má Slovensko dvě věci, které jinde v okolí nejsou. Termální koupaliště napájená geotermální vodou, například Bešeňová, Oravice nebo Podhájska, fungují po celý rok a jsou obvyklou náhradou za deštivý den. A jeskyně, kterých je zpřístupněná dvanáctka včetně Demänovské jeskyně slobody a ledové Dobšinské, která je na seznamu UNESCO a má i v létě pod nulou.
Prakticky je Slovensko nejjednodušší zahraniční cesta, jaká z Česka existuje. Schengen, euro, jazyk bez potřeby překladu a z Prahy do Popradu je to autem zhruba pět a půl hodiny, z Ostravy dvě. Na dálnice je potřeba elektronická známka, kupuje se online. V Tatrách jezdí zubačka a elektrická železnice mezi středisky, takže se dá nechat auto v Poprade.