Ze Ženevy do Curychu je to dvě a půl hodiny vlakem, a přesto se mezi tím dá projet přes průsmyk, kde v červnu ještě leží sníh. Švýcarsko má rozlohu poloviny Česka a vejde se do něj šest set vrcholů nad 3 000 m.
Alpy zabírají skoro dvě třetiny země a rozdělují ji na tři různá počasí. Sever za hlavním hřebenem je vlhčí a chladnější, jih v Ticinu má středomořský ráz s palmami u Luganského jezera, a údolí Valais na jihozápadě je nejsušší část země, v Sionu spadne kolem 600 mm srážek za rok.
Föhn je místní jev, který stojí za to znát. Když se vzduch přehoupne přes hřeben a klesá do údolí, ohřeje se a vysuší, takže teplota vyskočí i o 10 stupňů během několika hodin. Přináší jasno a daleké výhledy, ale i bolení hlavy a v zimě zvyšuje lavinové nebezpečí.
Léto v horách trvá od konce června do září, kdy jsou průsmyky otevřené a chaty v provozu. Zima je dlouhá a spolehlivá, střediska jako Zermatt nebo Saas-Fee mají ledovcové lyžování i v létě.
Doprava je švýcarská specialita. Vlaky, poštovní autobusy a lodě jezdí podle jednoho jízdního řádu a na sebe navazují na minutu, takže se dá cestovat do vysokých hor bez auta. Trasy typu Glacier Express nebo Bernina jsou samy o sobě cílem.
Ceny jsou vysoké, u jídla a ubytování počítejte se dvojnásobkem až trojnásobkem českých cen.