Chorvatsko je pro Čechy nejdostupnější moře a to určuje skoro všechno ostatní. Z Prahy je to na Istrii zhruba osm set kilometrů, do střední Dalmácie o dvě stě víc, takže se jezdí autem a rodina si veze vlastní program. Dovolená proto nemusí trvat týden, dá se vyrazit i na čtyři dny, a sezona se díky tomu protahuje do května a září mnohem víc než u destinací, kam se létá a kde se kupuje celý zájezd.
Zemi tvoří dva úplně jiné světy, které od sebe dělí jediný horský hřeben. Vnitrozemí kolem Záhřebu má středoevropské podnebí s dusnými bouřkovými léty a mrazivými zimami, prakticky stejné jako jižní Morava. Pobřeží je naopak středomořské, ale ten pás je překvapivě úzký. Dinárské hory se zvedají hned za městy a na řadě míst nechávají mezi vrcholem a hladinou sotva pár kilometrů. Sto kilometrů od moře už roste smrk a v lednu leží sníh.
Pobřeží se pro plánování dělí na tři části. Istrie na severu má nejkratší cestu, nejmírnější léto a moře, které se prohřívá pomaleji, protože je tu Jadran mělký a otevřený severním vpádům vzduchu. Kvarner s ostrovy Krk, Rab a Cres leží v závětří Velebitu a je z celého pobřeží nejzelenější. Dalmácie od Zadaru na jih je nejteplejší a nejsušší, sezona tu začíná o dva až tři týdny dřív a stejně o tolik později končí. Nejjižnější Dubrovník má v říjnu ještě přes dvacet stupňů.
S Jadranem jsou spojené dva větry, které stojí za to znát dopředu. Bóra padá z hor k moři, je nárazovitá a studená, dokáže během hodiny rozbouřit hladinu, zavřít mosty a zrušit trajekt. Nejčastěji fouká od podzimu do jara, ale pod Velebitem a v Kvarneru se objeví i v létě. Jugo je opak, vlhký jižní vítr, který přináší oblačnost a vytrvalý déšť, zato zvedá dlouhou pravidelnou vlnu místo krátkého sekaného chaosu. Rybáři říkají, že bóra bere střechy a jugo bere náladu.
Voda je v Chorvatsku čistá až nezvykle a má to prostý důvod. Do Jadranu neústí velké špinavé řeky, dno je většinou kamenité, a proto se nekalí. Cenou za to jsou oblázkové a skalnaté pláže, na které se hodí boty do vody. Písek najdete jen na pár místech, největší je Rajská pláž na Rabu a pláže na Pagu a v okolí Nina.
Kromě moře má země hustou nabídku toho, co se dá stihnout za jeden den výletu. Plitvická jezera a vodopády Krky jsou přírodní parky s dřevěnými chodníky nad vodou, Diokleciánův palác ve Splitu je antické město, ve kterém se dodnes bydlí, pulská aréna patří mezi šest nejzachovalejších římských amfiteátrů na světě a hradby Dubrovníku se dají obejít dokola za dvě hodiny. Vnitrozemská Istrie s Motovunem a hledáním lanýžů vypadá jako Toskánsko, jen s kratší cestou.
Prakticky je dnes cesta jednodušší než dřív. Chorvatsko je od ledna 2023 v Schengenu i v eurozóně, takže se na hranici nestaví a neplatí se kunami. Dálnice A1 vede až k Pločím a je zpoplatněná mýtem podle ujetých kilometrů. Na ostrovy vozí trajekty Jadrolinija a v hlavní sezoně se na ně čeká, u aut se rezervace vyplatí. Poslední úsek do Dubrovníku se dá objet po mostě přes Pelješac, takže se už neprojíždí bosenským Neumem.