Blesk
Blesk je mohutný elektrický výboj v bouřkovém oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Trvá zlomky sekundy a ohřeje vzduch v kanálu na desítky tisíc stupňů.
Blesk je obří jiskra, která vyrovnává elektrický náboj nahromaděný v bouřkovém oblaku. Uvnitř mohutného kumulonimbu se při srážkách ledových krystalků, krupek a podchlazených kapek oddělují náboje. Lehčí krystalky s kladným nábojem vynáší výstupný proud nahoru, těžší krupky se záporným nábojem zůstávají níž. Když napětí mezi těmito oblastmi nebo mezi oblakem a zemí dosáhne stovek milionů voltů, vzduch přestane izolovat a projde jím výboj. Trvá jen zlomky sekundy, ale proud v něm dosahuje desítek tisíc ampér.
Druhy blesků
- v oblaku: výboj mezi částmi téhož oblaku, nejčastější druh, ze země je vidět jen jako záblesk,
- mezi oblaky: výboj mezi dvěma sousedními bouřkovými oblaky,
- do země: výboj mezi oblakem a zemí, jen menšina všech blesků, ale právě ten působí škody a zranění.
Blesk do země začíná slabým vůdčím výbojem, který se po krocích prodírá od oblaku k zemi. Když se přiblíží, vyrazí mu vstříc vstřícný výboj z vyčnívajících předmětů, stromů nebo hromosvodů. Ve chvíli, kdy se spojí, proběhne kanálem hlavní výboj, který je vidět jako jasná čára. Často následuje několik dalších výbojů stejnou cestou rychle za sebou, a proto blesk na pohled bliká.
Proč hřmí
Hlavní výboj ohřeje vzduch v kanálu během mikrosekund až na 30 000 °C, víc než je teplota povrchu Slunce. Vzduch se prudce rozepne a vznikne tlaková vlna, kterou slyšíme jako hrom. Světlo dorazí prakticky okamžitě, zvuk urazí kilometr zhruba za 3 sekundy. Z prodlevy mezi bleskem a hromem se tak dá spočítat vzdálenost bouřky. Hrom je slyšet obvykle do 15 až 20 km, dál ho přehluší okolní zvuky a zeslabí terén.
Jak se před bleskem chránit
Blesk dokáže udeřit i několik kilometrů před čelem bouřky, ještě než začne pršet. Proto se doporučuje schovat se, jakmile je slyšet hrom, a vyčkat aspoň 30 minut po posledním zahřmění.
- bezpečné úkryty: zděná budova, auto, autobus nebo vlak s kovovou karoserií,
- nebezpečná místa: vrcholy a hřebeny, osamělé stromy, okraje lesa, vodní hladina, kovové ploty a stožáry,
- v otevřeném terénu: přidřepnout se snožmo co nejníž, nelehat si a držet se dál od ostatních lidí,
- doma: nesprchovat se a nedotýkat se kovových rozvodů a zařízení připojených ke kabelům.
Lehnout si na zem je chyba, protože proud se po zásahu šíří i povrchem půdy a tělo ležící na zemi ho zachytí na větší délce. Stromy přitahují blesky a v bouřce se pod ně neschovává, zásah stromu navíc může rozmetat kůru a větve. Na horách je riziko největší, proto se letní túry plánují na dopoledne a z hřebenů se schází včas.
Blesky na tomto webu
Blesky v Evropě snímá z vesmíru přístroj Lightning Imager na geostacionární družici MTG. Zachycuje záblesky opticky a nerozlišuje mezi výboji do země a v oblaku. Na stránce radaru se dá zapnout vrstva blesků, která ukazuje plochu zasaženou výboji za poslední interval, ne jednotlivé údery. Spolu se srážkami z radaru tak je vidět, které bouřky jsou elektricky nejaktivnější. Před nebezpečnými bouřkami varují výstrahy ČHMÚ.
Časté otázky
Jak daleko je bouřka?
Stačí počítat sekundy mezi bleskem a hromem a vydělit je třemi, výsledek je vzdálenost v kilometrech. Když je prodleva kratší než 30 sekund, bouřka je blíž než 10 km a blesk už může zasáhnout.
Kde se během bouřky schovat?
Nejbezpečnější je zděná budova nebo auto s kovovou karoserií. Venku je potřeba se vyhnout vrcholům, osamělým stromům, vodě a kovovým plotům a vyčkat aspoň 30 minut po posledním zahřmění.
Udeří blesk dvakrát do stejného místa?
Ano, a často. Vysoké stavby, stožáry a vrcholy zasahuje opakovaně, protože vyčnívají nad okolí a blesk si hledá nejkratší cestu k zemi.
Související pojmy
Kategorie: Bouřky a nebezpečné jevy. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.