Blesková povodeň

Blesková povodeň vzniká, když na malé území spadne během krátké doby tolik vody, že ji půda nestačí vsáknout a stéká po povrchu. Typicky jde o přívalový déšť ze silné bouřky, který za hodinu nebo dvě dá 50 až 100 mm i víc. Voda se během desítek minut soustředí do potoků, roklí a údolnic a hladina stoupne o metry. Zasáhne i místa, kde žádná větší řeka neteče, třeba obce pod svahem s polem nad sebou. Stejně rychle, jak přišla, obvykle i opadne, často během několika hodin.

Proč přichází tak rychle

Rozhoduje intenzita deště, ne celkové množství. Stejný srážkový úhrn rozložený do celého dne se vsákne, ale když spadne za půl hodiny, většina vody odteče po povrchu. Půda pojme jen určité množství vody za hodinu a vyschlá ztvrdlá půda po suchém období ještě méně. Na polích bez vegetace navíc voda strhává ornici a vzniká bahnotok, který ucpává mosty a propustky. Ucpaný most pak funguje jako hráz a po jejím protržení přijde vlna ještě větší.

Malá povodí reagují na déšť okamžitě. Velká řeka sbírá vodu z tisíců kilometrů čtverečních a vlna na ní roste dny, potok s povodím pár kilometrů čtverečních odvede bouřkový liják za desítky minut. Svou roli hraje i sklon terénu a zástavba. Strmé svahy a zpevněné plochy ve městech vodu zrychlují, kanalizace přívalový déšť nepojme a voda teče ulicemi.

Kdy a kde hrozí

• roční doba: hlavně od května do srpna, kdy jsou bouřky nejsilnější,
• situace: pomalu se pohybující nebo stále se obnovující bouřky, které prší pořád na stejné místo,
• místa: malé potoky v kopcovitém terénu, údolnice pod poli, obce pod svahy a podchody ve městech.

Nejnebezpečnější jsou bouřky, které se nehýbou nebo se nad jedním místem opakovaně tvoří znovu. Běžná bouřka přejde za hodinu a dá několik desítek milimetrů, stacionární bouřka může na stejném místě pršet tři hodiny v kuse. V Česku jsou bleskové povodně častější než velké říční povodně a postihují každé léto několik obcí. Protože jsou bouřky malé, každý rok udeří jinde a těžko se předem říká, které místo bude příští.

Varování a ochrana

Stupně povodňové aktivity na bleskové povodně většinou nestačí. Malé toky nemají hlásné profily a voda stoupne dřív, než se stupně stihnou vyhlásit. Varování proto stojí hlavně na výstrahách ČHMÚ na silné bouřky a přívalové srážky a na sledování radaru, kde je vidět, nad kterým místem bouřka stojí. Kdo bydlí u potoka nebo pod svahem, má při silné bouřce hlídat hladinu a nevstupovat do proudící vody ani autem. Už 30 cm proudící vody dokáže odnést auto.