Povodeň
Povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny toku, při kterém voda vystupuje z koryta a zaplavuje okolí. Podle příčiny se rozlišuje povodeň dešťová, z tání sněhu, ledová a blesková.
Řeka v korytě odvádí jen určité množství vody. Když jí do toku přiteče víc, hladina stoupne, voda se rozlije do okolí a nastává povodeň. Je to přírodní děj, který k řekám patří: údolní niva, tedy rovina podél toku, vznikla právě opakovaným rozléváním. Škodou se povodeň stává tam, kde v nivě stojí domy, silnice a pole. Jednotlivé povodně se liší příčinou, rychlostí nástupu, dobou trvání a rozsahem.
Druhy povodní
- dešťová povodeň z trvalých srážek: několik dnů vydatného deště na velkém území. Stoupají velké řeky, vlna trvá dny až týdny a postupně se přesouvá po proudu. Typické pro léto a pro tlakové níže, které se nad střední Evropou zastaví, viz janovská cyklóna,
- blesková povodeň: krátký přívalový déšť z bouřky na malém území. Stoupají potoky a voda teče i mimo koryta, nástup během desítek minut,
- povodeň z tání sněhu: rychlá obleva, často s deštěm, rozpustí sněhovou pokrývku. Typická pro konec zimy a jaro, zasahuje toky pod horami a s postupem tání i velké řeky,
- ledová povodeň: při oblevě se led na řece láme, kry se hromadí v zúžených místech a u mostů a vzniklá ledová zácpa vzdouvá vodu. Hladina stoupá i při malém průtoku a po prolomení zácpy přijde náhlá vlna,
- zvláštní povodeň: způsobená poruchou nebo protržením hráze rybníka či přehrady.
Jak povodeň probíhá
Voda ze srážek se do toku dostává třemi cestami: po povrchu, mělce pod povrchem a pomalu přes podzemní vodu. O tom, kolik jí půjde rychlou povrchovou cestou, rozhoduje intenzita deště, sklon terénu, půda, porost a hlavně to, jak je půda nasycená z předchozích dnů. Proto se při povodňových situacích sleduje nejen předpověď srážek, ale i takzvaná nasycenost povodí.
Voda z mnoha potoků se slévá a korytem postupuje povodňová vlna. Cestou po proudu se zplošťuje, protože se část vody rozlije do nivy a vrátí se do koryta později. Vrchol vlny, kulminace, je proto na dolním toku nižší a delší, než by odpovídalo prostému součtu přítoků. Nejhorší situace nastává, když se vlny z několika přítoků potkají ve stejnou chvíli. Stav toku se během povodně popisuje vodním stavem a průtokem a míra ohrožení stupni povodňové aktivity.
Jak se velikost povodně udává
Povodně se porovnávají podle kulminačního průtoku a ten se vyjadřuje dobou opakování. Pětiletá voda je průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jednou za pět let, stoletá jednou za sto let. Je to statistický údaj, ne perioda. Stoletá povodeň má každý rok pravděpodobnost jedno procento a může přijít dva roky po sobě. Hodnoty se pro každé místo na toku určují z dlouhých řad měření a s novými povodněmi se zpřesňují. Podle stoleté vody se vymezují záplavová území a navrhuje se většina protipovodňových opatření.
Povodně v Česku
Historicky byly na velkých českých řekách nejčastější zimní a jarní povodně z tání a ledu. Stavbou přehrad a mírnějšími zimami jejich význam klesl a největší novodobé povodně byly letní, z několikadenních dešťů, v letech 1997, 2002, 2013 a 2024. Každý rok se navíc objevují místní bleskové povodně po bouřkách. Česko leží na rozvodí a všechny větší řeky tu pramení, povodně tedy vznikají ze srážek spadlých na vlastním území a čas na varování je kratší než na dolních tocích velkých evropských řek.
Ochrana a předpověď
Protipovodňová ochrana stojí na třech věcech: zadržet vodu v krajině a v nádržích, nepustit ji do zástavby hrázemi a mobilními stěnami a nestavět tam, kam se řeka rozlévá. Žádné opatření nechrání neomezeně, každé je navrženo na určitý průtok. Předpověď povodní vychází z předpovědi srážek a z modelů odtoku. U velkých řek dává náskok jednoho až několika dnů, u malých toků jen hodiny a u bleskových povodní desítky minut. Aktuální stav toků je na stránce řek, srážky ukazuje radar.
Časté otázky
Proč stejný déšť jednou způsobí povodeň a jindy ne?
Záleží na tom, kolik vody se vsákne. Po několika deštivých dnech je půda nasycená a skoro všechno odteče do řek. Po suchém období pojme půda desítky milimetrů, než začne voda odtékat. Roli hraje i roční doba, v létě hodně vody spotřebují rostliny.
Co je kulminace?
Okamžik, kdy průtok a hladina v daném místě dosáhnou nejvyšší hodnoty a začnou klesat. Na horním toku nastává hodiny po dešti, na dolním o jeden až několik dnů později, protože povodňová vlna postupuje korytem.
Zabrání přehrady povodním?
Menší povodně dokážou zachytit úplně a velké zmírnit a zpozdit. Jejich volný prostor je ale omezený. Když se nádrž naplní, odtéká z ní tolik, kolik přitéká, a na průběh dál nemá vliv.
Co je povodeň?
Povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku, při kterém voda vystupuje z koryta a zaplavuje okolí. Způsobuje ji déšť, tání sněhu, led na řece nebo porucha vodního díla.
Co je stoletá voda?
Stoletá voda je průtok, který je na daném místě řeky dosažen nebo překročen v průměru jednou za sto let. V každém roce má pravděpodobnost 1 %. Není to pravidelný interval, může přijít i dvakrát krátce po sobě.
Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou?
Povodeň je zvýšení průtoku a hladiny v řece. Záplava je zatopení území vodou, ať už z rozvodněné řeky, z přívalového deště, nebo ze stoupající spodní vody.
Jaké jsou druhy povodní?
Dešťová z trvalých srážek, blesková z přívalového deště, povodeň z tání sněhu, ledová povodeň a zvláštní povodeň po poruše hráze rybníka nebo přehrady.
Co je kulminace?
Kulminace je okamžik, kdy průtok a hladina řeky při povodni dosáhnou nejvyšší hodnoty. Potom začíná hladina klesat. Kulminace postupuje po toku dolů a na dolním toku nastává o hodiny až dny později.
Související pojmy
Kategorie: Výstrahy a povodně. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.