Vodní stav a průtok

Vodní stav je výška hladiny v centimetrech nad nulou vodočtu. Nula je pevná značka zvolená při zřízení stanice, obvykle pod nejnižší očekávanou hladinou, aby stav nebyl záporný. Měří se snadno, dříve na vodočetné lati odečítáním okem, dnes automatickými snímači každých několik minut. Vodní stav ale nejde porovnávat mezi řekami, protože každý vodočet má jinak položenou nulu. Sto centimetrů na horské bystřině znamená něco úplně jiného než sto centimetrů na dolním Labi.

Průtok a měrná křivka

Průtok udává, kolik vody proteče profilem za sekundu, a měří se v metrech krychlových za sekundu. Je srovnatelný mezi řekami a lépe vypovídá o množství vody. Průběžně se ale změřit nedá, odvozuje se z výšky hladiny podle měrné křivky. Tu pro každý profil sestavuje ČHMÚ z opakovaných přímých měření, při kterých se v profilu změří rychlost vody v mnoha bodech a vynásobí plochou průřezu. Po velkých povodních, které přeloží koryto, se křivka musí přeměřit, protože stejná hladina pak odpovídá jinému průtoku.

Měrnou křivku zkresluje i led. Když řeka zamrzá, led v korytě vzdouvá hladinu a vodní stav ukazuje víc, než odpovídá skutečnému průtoku. Proto se v zimě při ledových dnech průtoky na menších tocích berou s rezervou. Podobně působí zarůstání koryta vegetací v létě nebo naplavené dřevo pod mostem.

N-letá voda

Velikost povodní se vyjadřuje N-letým průtokem, tedy průtokem, který je v průměru dosažen nebo překročen jednou za N let. Stoletá voda je statistická hodnota, ne předpověď. Neznamená, že přijde jen jednou za sto let, dvě stoleté povodně můžou přijít i v po sobě jdoucích letech. Pro každý profil se N-leté průtoky počítají z dlouhé řady měření a slouží k plánování protipovodňové ochrany a k vymezení záplavových území.

Řeky na tomto webu

Na stránce řek uvádíme u profilů vodní stav i průtok z měření ČHMÚ. Povodňové stupně vztahujeme k prahům konkrétního profilu, ne k jedné společné hodnotě. Na hladině se projevuje srážkový úhrn v povodí se zpožděním, na horních tocích za hodiny, na dolních za dny.