Coriolisova síla

Coriolisova síla je zdánlivá síla způsobená otáčením Země, která stáčí pohybující se vzduch na severní polokouli doprava a na jižní doleva. Díky ní vítr nefouká přímo z vysokého tlaku do nízkého, ale podél izobar.

Kdyby se Země neotáčela, proudil by vzduch nejkratší cestou z oblastí vysokého tlaku do oblastí nízkého a tlakové rozdíly by se rychle vyrovnaly. Neexistovaly by tlakové níže a výše v dnešní podobě, západní větry mírných šířek ani pasáty. Otáčení Země všechno mění. Vzduch, který se dá do pohybu, se vůči povrchu stáčí stranou. Tento účinek popsal v roce 1835 francouzský fyzik Gaspard Gustave de Coriolis a nese jeho jméno.

Odkud se bere

Povrch Země se otáčí k východu. Bod na rovníku při tom urazí za den celý obvod Země a pohybuje se rychlostí kolem 1 670 km/h, bod na 50. rovnoběžce opisuje menší kruh a pohybuje se rychlostí asi 1 070 km/h, pól stojí na místě. Vzduch, který se vydá od rovníku k severu, si svou vyšší rychlost k východu nese s sebou a předbíhá povrch pod sebou. Z pohledu pozorovatele na Zemi se stáčí doprava. Vzduch proudící k jihu naopak zaostává a stáčí se také doprava, vzhledem ke směru svého pohybu. Stejně se stáčí i pohyb k východu a k západu.

  • směr: na severní polokouli doprava od směru pohybu, na jižní doleva,
  • zeměpisná šířka: největší je na pólech, k rovníku slábne a na rovníku je nulová,
  • rychlost: roste s rychlostí pohybu. Na vzduch v klidu nepůsobí,
  • účinek: mění jen směr pohybu, ne rychlost.
Vítr se stáčí doprava N V nižší tlak vyšší tlak bez otáčení Země skutečný vítr severní polokoule
Vodorovné čáry jsou izobary. Bez otáčení Země by vzduch proudil přímo z vyššího tlaku do nižšího. Coriolisova síla ho na severní polokouli stáčí doprava tak dlouho, až vane podél izobar s nízkým tlakem po levé ruce.

Vítr podél izobar

Vzduch uvádí do pohybu rozdíl tlaku. Jakmile se rozproudí směrem k nižšímu tlaku, začne ho Coriolisova síla stáčet doprava. Stáčí ho tak dlouho, až fouká rovnoběžně s izobarami a obě síly jsou v rovnováze. Ve výšce nad jedním až dvěma kilometry, kde nepůsobí tření o povrch, se skutečný vítr této rovnováze velmi blíží. Proto vítr obíhá kolem tlakových útvarů, místo aby do nich nebo z nich proudil přímo, a proto tlakové níže a výše vydrží dny až týdny.

U země vítr brzdí tření. Pomalejší vítr je stáčen méně, takže fouká šikmo přes izobary směrem k nižšímu tlaku, nad pevninou pod úhlem kolem 30°, nad mořem kolem 10 až 15°. Vzduch se tak při zemi sbíhá do tlakové níže, kde stoupá a tvoří oblačnost, a z tlakové výše vytéká, klesá v ní a oblačnost se rozpouští.

Z toho plyne staré pravidlo pro severní polokouli: postaví-li se člověk zády k větru, má nižší tlak po levé ruce a trochu vpředu, vyšší po pravé.

Kde je vidět

  • oběh kolem tlakových útvarů: kolem níže proti směru hodinových ručiček, kolem výše po směru, na jižní polokouli obráceně,
  • západní větry mírných šířek: vzduch proudící ve výšce od subtropů k pólu se stáčí k východu a vytváří tryskové proudění,
  • pasáty: vzduch proudící při zemi k rovníku se stáčí k západu, proto vanou pasáty od severovýchodu a jihovýchodu,
  • tropické cyklóny: nevznikají blíž než asi 5° od rovníku, protože tam chybí síla, která by vzduch roztočila, viz tropická cyklóna,
  • mořské proudy: velké oceánské koloběhy se otáčejí na severní polokouli po směru hodinových ručiček, na jižní proti němu, viz mořské proudy.

Záleží na měřítku

Coriolisova síla je slabá a potřebuje čas. Projeví se u pohybů, které trvají hodiny a déle a zabírají stovky kilometrů. Proudění kolem tlakové níže jí podléhá zcela, mořská bríza se během odpoledne stáčí jen zvolna a u vichru pod bouřkou, tornáda nebo víru v umyvadle nehraje přímou roli žádnou. Tornáda se sice většinou točí stejným směrem jako tlakové níže, je to ale dáno střihem větru v prostředí, kde vznikají, ne přímým působením otáčení Země.

Časté otázky

Točí se voda ve výlevce na každé polokouli jinak?

Ne. Umyvadlo je příliš malé a voda z něj odteče příliš rychle na to, aby se otáčení Země stihlo projevit. O směru víru rozhoduje tvar nádoby a to, jak se voda hýbala před vytažením zátky.

Proč se tlaková níže točí proti směru hodinových ručiček?

Vzduch proudí ze všech stran do středu níže a Coriolisova síla ho na severní polokouli stáčí doprava. Výsledkem je oběh proti směru hodinových ručiček. Kolem tlakové výše, ze které vzduch vytéká, je oběh opačný. Na jižní polokouli je to celé obráceně.

Je Coriolisova síla skutečná?

Je to zdánlivá síla. Vzniká tím, že pohyb pozorujeme z otáčející se Země. Při pohledu z vesmíru by se vzduch pohyboval přímo a Země by se pod ním otáčela. Její účinky na proudění jsou ale zcela skutečné.

Co je Coriolisova síla?

Coriolisova síla je zdánlivá síla způsobená otáčením Země. Pohybující se vzduch a vodu stáčí na severní polokouli doprava a na jižní doleva. Mění jen směr pohybu, ne jeho rychlost.

Kterým směrem se točí tlaková níže?

Na severní polokouli proti směru hodinových ručiček, na jižní po směru. Kolem tlakové výše proudí vzduch opačně.

Kde je Coriolisova síla největší?

Na pólech. Směrem k rovníku slábne a na rovníku je nulová. Roste také s rychlostí pohybu, na vzduch v klidu nepůsobí.

Proč vítr nefouká přímo z tlakové výše do níže?

Protože ho Coriolisova síla stáčí. Vzduch se rozběhne směrem k nižšímu tlaku, postupně se ale stočí tak, že vane podél izobar. Jen u země ho tření přibrzdí a stáčí mírně k níži.

Proč u rovníku nevznikají hurikány?

Na rovníku je Coriolisova síla nulová a chybí tak síla, která by vzduch roztočila. Tropické cyklóny proto nevznikají blíž než asi 5° od rovníku.

Související pojmy

Kategorie: Vítr. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.