Družicové snímky

Družicové snímky ukazují oblačnost z vesmíru. Pořizují je meteorologické družice ve viditelném a infračerveném světle a umožňují sledovat počasí i nad oceány a místy bez měření.

Až do druhé poloviny 20. století znali meteorologové počasí jen z míst, kde stála stanice nebo plula loď. Nad oceány, pouštěmi a polárními oblastmi byla mapa prázdná a tlaková níže se mohla objevit bez varování. Družice to změnily. Vidí oblačnost nad celou polokoulí najednou a každých několik minut pořídí nový snímek. Dnes z nich pochází naprostá většina dat, která vstupují do numerických modelů, a pro sledování počasí v reálném čase jsou spolu s radarem hlavním nástrojem.

Dva druhy družic

  • geostacionární družice: obíhají ve výšce asi 36 000 km nad rovníkem stejnou úhlovou rychlostí, jakou se otáčí Země, takže visí stále nad stejným místem. Vidí celou polokouli a snímek obnovují po 5 až 15 minutách. Směrem k pólům je jejich pohled čím dál šikmější a rozlišení horší,
  • družice na polární dráze: létají ve výšce kolem 800 km přes oba póly a Země se pod nimi otáčí. Stejné místo vidí jen dvakrát denně, zato s mnohem jemnějšími podrobnostmi a i ve vysokých zeměpisných šířkách.
Dva druhy družic polární dráha asi 800 km podrobný snímek geostacionární 36 000 km nad rovníkem snímek každých 5 až 15 minut
Geostacionární družice obíhá stejně rychle, jak se otáčí Země, takže stojí nad jedním místem rovníku a snímá stále stejnou polokouli. Družice na polární dráze létá mnohem níž, vidí víc podrobností, nad stejné místo se ale vrací jen dvakrát denně. Vzdálenosti nejsou v měřítku.

V čem družice snímají

  • viditelné pásmo: sluneční světlo odražené od oblaků a povrchu. Snímek vypadá jako černobílá fotografie. Tlusté oblaky jsou zářivě bílé, tenké průsvitné, moře tmavé. Funguje jen ve dne,
  • infračervené pásmo: tepelné záření. Měří teplotu svrchní plochy oblaků, a protože teplota s výškou klesá, i jejich výšku. Vysoké oblaky jsou studené a zobrazují se bíle, nízké šedě. Funguje ve dne i v noci,
  • pásmo vodní páry: záření, které pohlcuje vodní pára ve střední a horní troposféře. Ukazuje vlhké a suché proudy vzduchu i tam, kde nejsou žádná oblaka, a prozrazuje polohu tryskového proudění,
  • barevné kompozice: spojením několika pásem vznikají snímky, na kterých se barvou odliší led od vody, mlha od sněhu, prach nebo popel.

Co se na snímku pozná

Tlaková níže vypadá na snímku jako spirála oblačnosti, do jejíhož středu se stáčí pás studené fronty. Teplá fronta je široký hladký štít vysoké a střední oblačnosti. Za studenou frontou bývá pole drobných kupovitých buněk, podobné včelí plástvi. Bouřky se poznají jako jasně bílé kulaté skvrny s ostrým okrajem na návětrné straně a rozplizlou kovadlinou po větru, na infračerveném snímku velmi studené. Mlha a nízká sloha mají ve viditelném pásmu hladký povrch a ostré okraje, které kopírují údolí.

Porovnáním obou pásem se dá určit druh oblačnosti. Co je ve viditelném světle jasné a v infračerveném studené, je mohutný oblak sahající vysoko. Co je jasné, ale teplé, je nízká oblačnost nebo mlha. Co je ve viditelném světle skoro neviditelné a v infračerveném studené, je tenká řasa.

Co družice nevidí

Družice se dívá shora a vidí jen svrchní vrstvu. Pod souvislou vysokou oblačností nepozná, jestli je níž další vrstva, mlha, nebo čisto. V noci je mlha a nízká oblačnost v infračerveném pásmu skoro neodlišitelná od povrchu, protože má podobnou teplotu. Sníh na zemi se ve viditelném pásmu plete s oblaky a rozliší se až na sérii snímků, protože se nehýbe. Srážky družice přímo neměří, jen se z vlastností oblaků odhadují. Proto se družicové snímky čtou spolu s radarem: na stránce radaru je možné obě vrstvy zobrazit přes sebe.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi družicovým snímkem a radarem?

Družice vidí oblaka shora, radar srážky uvnitř nich. Oblak na družicovém snímku nemusí pršet a naopak pod souvislou vysokou oblačností družice nevidí, co se děje níž. Oba pohledy se doplňují.

Proč je na snímku v noci vidět oblačnost?

Noční snímky jsou v infračerveném pásmu. Neukazují odražené světlo, ale tepelné záření, tedy teplotu toho, na co družice hledí. Studené vrcholky vysokých oblaků se zobrazují světle, teplý povrch země tmavě.

Pozná se z družice, kde prší?

Jen přibližně. Velmi studené a hrbolaté vrcholky oblaků ukazují na bouřky a silné srážky, hladká nízká oblačnost obvykle neprší. Přesně srážky ukáže radar.

Co ukazují družicové snímky?

Oblačnost při pohledu z vesmíru. Ve viditelném pásmu je vidět sluneční světlo odražené od oblaků, v infračerveném teplota jejich svrchní plochy, a tím i jejich výška.

Co je geostacionární družice?

Geostacionární družice obíhá ve výšce asi 36 000 km nad rovníkem stejně rychle, jak se otáčí Země. Stojí proto stále nad stejným místem a nový snímek pořizuje každých 5 až 15 minut.

Jaký je rozdíl mezi viditelným a infračerveným snímkem?

Viditelný snímek vypadá jako černobílá fotografie a vzniká jen ve dne. Infračervený měří tepelné záření, funguje ve dne i v noci a vysoké studené oblaky na něm vycházejí nejjasněji.

Jak často se družicové snímky obnovují?

Geostacionární družice pořizuje nový snímek každých 5 až 15 minut. Družice na polární dráze vidí stejné místo jen dvakrát denně.

Co družicový snímek neukáže?

Co se děje pod oblačností. Z družice není přímo vidět, jestli z oblaku prší, ani nízká oblačnost schovaná pod vyšší vrstvou. Srážky proto sleduje radar.

Související pojmy

Kategorie: Měření a modely. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.