Stupně oblačnosti

Oblačnost popisuje, jakou část oblohy pokrývají mraky. Odedávna se vyjadřuje v osminách oblohy, protože pozorovatel dokáže odhadnout osminy spolehlivěji než procenta. Nulová oblačnost znamená zcela jasnou oblohu, osm osmin oblohu úplně zakrytou. Pro předpovědi a běžnou řeč se osminy převádějí na slovní stupně, které všichni znají z rozhlasu a televize. Stejnou stupnici používají meteorologické služby v celé Evropě, jen se slova v jednotlivých jazycích liší.

Slovní stupně

• jasno: 0/8, obloha bez mraků,
• skoro jasno: 1/8 až 2/8,
• polojasno: 3/8 až 4/8,
• oblačno: 5/8 až 6/8,
• skoro zataženo: 7/8,
• zataženo: 8/8, obloha úplně zakrytá.

V předpovědi se často objevuje kombinace, například polojasno až oblačno. Znamená proměnlivé podmínky během dne nebo rozdíly mezi místy, kdy se mraky tvoří a rozpadají. Typicky jde o letní den s kupovitou oblačností, která ráno chybí, odpoledne pokryje polovinu oblohy a večer se zase rozpadne.

Oblačnost v modelech

Numerické modely počítají oblačnost v procentech a odděleně po vrstvách: nízkou, střední a vysokou. Celková oblačnost z nich se pak skládá různými způsoby, a když je nízká oblačnost nulová a vysoká devadesátiprocentní, celková vyjde vysoká. Obloha přesto může působit skoro jasně, jen skrz tenké řasy prosvítá mléčné slunce. Naopak tenká vrstva nízké oblačnosti nebo mlhy pod inverzí bývá pro modely obtížná a často ji podceňují. Proto se předpověď oblačnosti v zimě v nížinách mýlí častěji než předpověď teploty.

Oblačnost a teplota

Na množství oblačnosti hodně závisí teplota. Za jasné noci povrch vyzařuje teplo do vesmíru a rychle chladne, oblačnost funguje jako přikrývka a část tepla vrací zpátky. Rozdíl mezi jasnou a zataženou nocí bývá i 8 °C. Jasné noci proto přinášejí na jaře a na podzim přízemní mrazy, zatímco pod mraky teplota klesá jen málo. Přes den je to naopak: oblačnost brání slunečnímu záření, a zatažený letní den bývá o několik stupňů chladnější než slunečný.