Globální oteplování
Globální oteplování je růst průměrné teploty zemského povrchu. Od druhé poloviny 19. století stoupla o více než 1 °C, hlavně kvůli skleníkovým plynům ze spalování fosilních paliv.
Globální oteplování je růst průměrné teploty zemského povrchu, který trvá desítky let. Průměr se počítá za celou planetu a celý rok, z teploty vzduchu nad pevninou a teploty hladiny oceánů. Proti druhé polovině 19. století je dnes vyšší o více než 1 °C. Globální oteplování je hlavním projevem změny klimatu, což je širší pojem zahrnující i změny srážek, ledu, moří a extrémů počasí.
O kolik se oteplilo
Oteplení se udává proti průměru let 1850 až 1900, tedy proti době, ze které už existují měření a kdy spalování fosilních paliv teprve začínalo. Dnes je průměrná teplota planety vyšší o více než 1 °C a nejteplejší jednotlivé roky se blíží hodnotě 1,5 °C. Vzestup nebyl rovnoměrný. Do 70. let 20. století byl pomalý a přerušovaný, od té doby teplota roste zhruba o 0,2 °C za desetiletí.
Jednotlivé roky se od trendu liší o desetiny stupně. Teplejší bývají roky s jevem El Niño, kdy Tichý oceán uvolňuje teplo do atmosféry, chladnější roky s La Niñou a roky po velkých sopečných erupcích, viz El Niño a La Niña. O oteplování proto vypovídá průměr za desítky let, ne srovnání dvou po sobě jdoucích roků.
Jak se měří teplota planety
Globální teplota není údaj jednoho teploměru. Skládá se z tisíců meteorologických stanic na pevnině a z měření teploty mořské hladiny, která dodávají lodě, bóje a družice. Pro každé místo se spočítá odchylka od jeho vlastního dlouhodobého průměru a teprve odchylky se průměrují přes celou planetu. Díky tomu nevadí, že stanice leží v různých nadmořských výškách a že jich je někde víc a jinde méně. Na stejném principu stojí odchylka od normálu u jednotlivých míst. Řadu sestavuje nezávisle několik pracovišť a jejich výsledky se shodují na desetiny stupně.
Proč se otepluje
Země přijímá energii ze Slunce a stejné množství vyzařuje zpět jako teplo. Některé plyny v atmosféře část tohoto tepla zadržují, což je skleníkový efekt. Spalováním uhlí, ropy a zemního plynu vzrostlo množství oxidu uhličitého v atmosféře proti době před průmyslovou revolucí o polovinu a přibylo i metanu a dalších plynů, viz koloběh uhlíku. Atmosféra proto zadržuje víc tepla a planeta se ohřívá, dokud se příjem a výdej energie znovu nevyrovnají.
Přirozené vlivy působí dál, vzestup ale nevysvětlují. Sluneční činnost se za poslední desetiletí nezvýšila a sopečné erupce planetu ochlazují. Naprostou většinu přebytečného tepla pohltily oceány, vzduch jen malou část.
Neotepluje se všude stejně
- pevnina: ohřívá se rychleji než oceán, protože voda teplo ukládá do hloubky a ochlazuje se výparem,
- Arktida: otepluje se několikrát rychleji než svět jako celek. Ubývá tam sněhu a mořského ledu, tmavší povrch pohlcuje víc slunečního záření a oteplení se tím zesiluje,
- Evropa: otepluje se zhruba dvakrát rychleji, než je světový průměr,
- noci a zimy: ve většině oblastí se oteplují víc než dny a léta.
Globální průměr 1 °C tak pro konkrétní místo na pevnině znamená víc. Důsledky pro počasí, vodu a krajinu, včetně Česka, popisuje pojem změna klimatu.
Co znamená 1,5 a 2 °C
O oteplení se často mluví ve vztahu k hodnotám 1,5 a 2 °C. Pocházejí z mezinárodní dohody uzavřené v Paříži v roce 2015, ve které se státy zavázaly udržet oteplení výrazně pod 2 °C a usilovat o to, aby nepřesáhlo 1,5 °C. Nejsou to fyzikální prahy, za kterými se klima skokem změní. S každou desetinou stupně ale přibývá horkých extrémů, rychleji tají led a stoupá hladina moří. Hodnoty se vztahují k průměru za dvacet až třicet let, ne k jednomu teplému roku.
Od čeho závisí další vývoj
Oxid uhličitý zůstává v atmosféře stovky let, takže oteplení je dáno součtem všeho, co se dosud vypustilo. Teplota proto poroste, dokud budou emise pokračovat, a přestane růst přibližně ve chvíli, kdy klesnou na nulu. Na dosažené úrovni pak zůstane velmi dlouho. Jak se teploty měnily na jednotlivých místech, ukazuje historie počasí a klimatické grafy.
Časté otázky
Otepluje se všude stejně?
Ne. Pevnina se otepluje rychleji než oceán a Arktida několikrát rychleji než svět jako celek. Evropa se otepluje zhruba dvakrát rychleji, než je světový průměr.
Může za oteplování Slunce nebo sopky?
Ne. Sluneční činnost se za poslední desetiletí nezvýšila a velké sopečné erupce planetu naopak na rok až dva ochlazují. Navíc se otepluje jen spodní vrstva atmosféry a stratosféra chladne, což odpovídá skleníkovým plynům, ne silnějšímu Slunci.
Proč je 1 °C hodně, když se teplota během dne mění o 10 °C?
Protože jde o průměr za celou planetu a celý rok. Rozdíl mezi dnešním klimatem a poslední dobou ledovou byl v globálním průměru jen několik stupňů. Posun průměru o 1 °C navíc výrazně zvyšuje počet mimořádně horkých dnů.
Co je globální oteplování?
Globální oteplování je dlouhodobý růst průměrné teploty zemského povrchu, tedy vzduchu nad pevninou a hladiny oceánů. Od druhé poloviny 19. století stoupla o více než 1 °C.
Co způsobuje globální oteplování?
Hlavně přibývání skleníkových plynů v atmosféře, především oxidu uhličitého ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu, a také metanu. Tyto plyny zadržují teplo, které by jinak uniklo do vesmíru.
O kolik se Země oteplila?
O více než 1 °C proti druhé polovině 19. století. Většina vzestupu připadá na posledních 50 let a nejteplejší roky se blíží hodnotě 1,5 °C.
Jaký je rozdíl mezi globálním oteplováním a změnou klimatu?
Globální oteplování je růst průměrné teploty planety. Změna klimatu je širší pojem a zahrnuje i důsledky: změny srážek, sucho, tání ledu, vzestup hladiny moří a posun ročních období.
Jak se měří teplota celé Země?
Z tisíců meteorologických stanic na pevnině a z měření teploty mořské hladiny loděmi, bójemi a družicemi. Nepočítá se průměr samotných teplot, ale odchylek od dlouhodobého průměru každého místa.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.