Koloběh uhlíku

Koloběh uhlíku je výměna uhlíku mezi atmosférou, oceánem, rostlinami, půdou a horninami. Určuje, kolik oxidu uhličitého je ve vzduchu, a tím i sílu skleníkového efektu.

Uhlík je základem živé hmoty a ve formě oxidu uhličitého a metanu také hlavní příčinou skleníkového efektu vedle vodní páry. Není ho stále stejně ve vzduchu. Neustále se přesouvá mezi atmosférou, oceánem, rostlinami, půdou a horninami. Tomuto oběhu se říká koloběh uhlíku. Podobá se koloběhu vody, jen probíhá ve velmi rozdílných rychlostech: část se otočí za rok, část za miliony let.

Kde uhlík je

  • atmosféra: necelých 900 miliard tun uhlíku, hlavně jako oxid uhličitý. Je to nejmenší z velkých zásobáren, proto se v ní změny projevují nejrychleji,
  • rostliny: několik set miliard tun, většina ve dřevě lesů,
  • půda: dvakrát až třikrát víc než rostliny, ve formě humusu a rašeliny. Velká část leží ve věčně zmrzlé půdě severu,
  • oceán: kolem 38 000 miliard tun, tedy asi čtyřicetkrát víc než atmosféra. Naprostá většina je rozpuštěna v hlubokých vodách,
  • fosilní paliva: uhlí, ropa a zemní plyn, uhlík uložený před miliony let,
  • horniny: vápence a další usazeniny obsahují nesrovnatelně nejvíc uhlíku, vyměňují ho ale nesmírně pomalu.

Rychlý koloběh

Rostliny při fotosyntéze odebírají oxid uhličitý ze vzduchu a ukládají uhlík do svých těl. Dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem odumřelé hmoty a požáry se vrací zpět. Suchozemské rostliny takto ročně vymění s atmosférou přes sto miliard tun uhlíku. Podobně velká výměna probíhá na hladině oceánu: studená voda oxid uhličitý rozpouští, teplá ho uvolňuje, a mořský plankton ho váže stejně jako rostliny na souši.

Tyto toky jsou obrovské, ale téměř vyrovnané. Během roku je vidět jejich dech: na jaře a v létě, v době vegetačního období na severní polokouli, koncentrace oxidu uhličitého klesá, na podzim a v zimě roste.

Pomalý koloběh

Malá část uhlíku z rychlého koloběhu uniká. Zbytky organismů klesají na dno moří a jezer, zanášejí se usazeninami a během milionů let se mění v horniny a fosilní paliva. Zpět do atmosféry se uhlík vrací sopečnou činností. Opačným směrem působí zvětrávání hornin, které oxid uhličitý ze vzduchu váže. Tyto děje jsou asi stokrát pomalejší než dnešní lidské emise, na dlouhých časových škálách ale fungují jako termostat planety.

Zásah člověka

Spalováním fosilních paliv se do atmosféry během dvou století vrací uhlík, který se ukládal miliony let. Přidává se výroba cementu a kácení lesů. Dohromady jde asi o 11 miliard tun uhlíku ročně, tedy kolem 40 miliard tun oxidu uhličitého. Proti přirozeným tokům je to málo, jenže přirozené toky se vyrovnávají a tento přídavek ne.

  • necelá polovina zůstává v atmosféře. Koncentrace oxidu uhličitého proto vzrostla z asi 280 ppm před průmyslovou érou na více než 420 ppm,
  • asi čtvrtinu pohltí oceán. Rozpuštěný oxid uhličitý tvoří kyselinu uhličitou a mořská voda se okyseluje, což ztěžuje život korálům a živočichům s vápnitou schránkou,
  • necelou třetinu pohltí rostliny a půda. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého a delší vegetační období růst podporují.

Oceán a pevnina tak zatím tlumí zhruba polovinu emisí. Není jisté, že to tak zůstane. Teplejší voda rozpouští méně plynu, sucha a požáry uvolňují uhlík z lesů a tání věčně zmrzlé půdy otevírá rozkladu zásoby, které byly tisíce let zamrzlé.

Kam mizí oxid uhličitý z emisí atmosféra necelá polovina oceán asi čtvrtina rostliny, půda necelá třetina Oxid uhličitý ve vzduchu asi 280 ppm před rokem 1750 přes 420 ppm dnes
Oceán a rostliny pohlcují víc než polovinu oxidu uhličitého, který lidé vypustí. Zbytek zůstává ve vzduchu a hromadí se, proto jeho koncentrace od začátku průmyslové éry vzrostla o polovinu.

Metan

Druhým důležitým plynem koloběhu uhlíku je metan. Vzniká při rozkladu bez přístupu vzduchu: v mokřadech, na rýžových polích, v trávicím ústrojí přežvýkavců, na skládkách a uniká při těžbě uhlí, ropy a plynu. Ve vzduchu ho je mnohem méně než oxidu uhličitého, jeho molekula ale zadržuje teplo mnohonásobně účinněji. Na rozdíl od oxidu uhličitého se v atmosféře rozkládá poměrně rychle, zhruba za deset let. Jeho koncentrace je dnes víc než dvaapůlkrát vyšší než před průmyslovou érou.

Uhlík a klima minulosti

Ledovcová jádra ukazují, že koncentrace oxidu uhličitého a teplota se v posledních statisících let měnily společně. V dobách ledových bylo oxidu uhličitého kolem 180 ppm, v meziledových kolem 280 ppm, viz doby ledové. Chladnější oceán pohltil víc plynu a tím ochlazení zesílil, teplejší ho uvolnil a zesílil oteplení. Koloběh uhlíku tedy není jen příčinou změn klimatu, ale i jejich zesilovačem.

Časté otázky

Proč množství oxidu uhličitého během roku kolísá?

Kvůli rostlinám severní polokoule, kde je většina pevniny. Na jaře a v létě rostou a oxid uhličitý ze vzduchu odebírají, na podzim a v zimě se listí a zbytky rostlin rozkládají a vracejí ho zpět. Koncentrace proto každý rok v květnu vrcholí a do září klesne o několik ppm.

Příroda vypouští mnohem víc oxidu uhličitého než lidé. Proč tedy vadí emise?

Přirozené toky jsou velké, ale vyrovnané: co rostliny a oceán vydají, zhruba také pohltí. Emise ze spalování fosilních paliv jsou přídavek navíc, který se nemá čím vyrovnat, a proto se ve vzduchu hromadí.

Jak dlouho zůstane oxid uhličitý v atmosféře?

Jednotlivá molekula jen několik let, než ji pohltí rostlina nebo oceán. Jiná se ale mezitím uvolní. Zvýšená koncentrace jako celek klesá velmi pomalu: část přebytku zmizí za desítky let, podstatná část přetrvá staletí až tisíciletí.

Co je koloběh uhlíku?

Koloběh uhlíku je výměna uhlíku mezi atmosférou, oceánem, rostlinami, půdou a horninami. Určuje, kolik oxidu uhličitého je ve vzduchu, a tím i sílu skleníkového efektu.

Kolik oxidu uhličitého je v atmosféře?

Přes 420 ppm, tedy 420 molekul na milion molekul vzduchu. Před začátkem průmyslové éry to bylo asi 280 ppm.

Kam se dostane oxid uhličitý, který lidé vypustí?

Necelá polovina zůstává v atmosféře, asi čtvrtinu pohltí oceán a necelou třetinu rostliny a půda.

Kde je na Zemi nejvíc uhlíku?

V horninách, hlavně ve vápencích, které ho ale vyměňují nesmírně pomalu. Z rychle se měnících zásobáren je největší oceán s asi 38 000 miliardami tun, tedy čtyřicetkrát víc než atmosféra.

Co znamená ppm?

Počet částic na milion, z anglického parts per million. Hodnota 420 ppm znamená, že oxid uhličitý tvoří 0,042 % objemu vzduchu.

Související pojmy

Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.