Ledovce a věčně zmrzlá půda
Ledovec je masa ledu, která vznikla ze sněhu nahromaděného za mnoho let a vlastní vahou se pohybuje. Věčně zmrzlá půda je půda, která nerozmrzá ani v létě. Obojí citlivě reaguje na změny klimatu.
Počasí se mění ze dne na den, ledovec si pamatuje desetiletí. Jeho velikost je výsledkem toho, kolik sněhu napadlo a kolik ho roztálo za mnoho let po sobě. Proto jsou ledovce jedním z nejnázornějších ukazatelů klimatu. Podobně pomalu reaguje půda, která je trvale zmrzlá. Obojí leží mimo běžnou předpověď počasí, v horách a ve vysokých šířkách ale rozhoduje o vodě v řekách, o bezpečnosti cest i o podobě krajiny.
Jak ledovec vzniká a žije
Ledovec vzniká tam, kde přes léto neroztaje všechen sníh. Zbytky se rok za rokem vrství, vlastní vahou se stlačují, sníh se mění ve zrnitý firn a po desítkách let v kompaktní led. Když je vrstva dost silná, začne led téct dolů údolím, rychlostí metrů až stovek metrů za rok.
- oblast hromadění: horní část, kde za rok napadne víc sněhu, než roztaje,
- oblast tání: dolní část, kde roztaje víc, než napadne. Led sem doteče shora,
- rovnovážná čára: hranice mezi nimi. Odpovídá sněžné čáře, tedy výšce, nad kterou sníh přetrvá léto. V Alpách leží kolem 2 800 až 3 200 m.
Ledovec je v rovnováze, když se přírůstek nahoře vyrovná úbytku dole. Když se sněžná čára posune výš, oblast hromadění se zmenší, čelo ledovce ustoupí a led se ztenčí. Na teplé léto reaguje ledovec táním hned, na dlouhodobou změnu délkou až se zpožděním let až desítek let. O bilanci rozhoduje hlavně letní teplota, výška nulové izotermy a to, jak dlouho vydrží na ledu světlý zimní sníh, který ho chrání před sluncem.
Ústup ledovců
Alpské ledovce dosáhly posledního velkého rozsahu kolem roku 1850, na konci chladnějšího období známého jako malá doba ledová. Od té doby ztratily víc než polovinu objemu a ústup se v posledních desetiletích zrychlil. Podobný vývoj je vidět ve většině pohoří světa. Menší a níže položené ledovce mizí úplně. Z čel ledovců vznikají jezera hrazená morénou, která se mohou protrhnout, a odkryté svahy jsou nestabilní.
Ledovce jsou zásobárnou vody. V létě, kdy je v nížinách sucho, dodávají do alpských řek tavnou vodu. Dokud ledovec rychle taje, průtok roste. Až se zmenší, začne klesat a řeky ztratí letní posilu. To se dotýká i velkých evropských toků, které v Alpách pramení.
Věčně zmrzlá půda
Věčně zmrzlá půda, odborně permafrost, je půda nebo hornina, jejíž teplota zůstává pod nulou aspoň dva roky po sobě. Pokrývá velkou část Sibiře, Aljašky a severní Kanady, místy do hloubky stovek metrů. V létě rozmrzá jen svrchní vrstva silná decimetry až několik metrů, pod ní zůstává led. V horách mírných šířek se vyskytuje ve vysokých polohách, v Alpách zhruba od 2 500 m výš, hlavně na stinných svazích a ve skalních stěnách.
Led v trhlinách drží skálu pohromadě. Když se hornina prohřeje, tmel povolí. Ve vysokých horách proto po horkých létech přibývá skalních řícení a sesuvů, některé horské chaty a stanice lanovek musely být přestavěny nebo opuštěny a klasické výstupové cesty jsou v létě nebezpečnější než dřív. V Arktidě tání bortí silnice, potrubí a domy postavené na zmrzlém podkladu. Rozmrzlá půda navíc obsahuje velké množství zbytků rostlin, které se začnou rozkládat a uvolňují skleníkové plyny.
Stopy ledu v Česku
Dnešní Česko ledovce ani věčně zmrzlou půdu nemá. V poslední době ledové byly na nejvyšších horách malé ledovce, které vyhloubily kary, tedy kotle se strmou zadní stěnou. V Krkonoších jsou to Obří důl, Labský důl a Kotelní jámy, na Šumavě kary s ledovcovými jezery, v Jeseníkách Velká kotlina. Dodnes se v nich drží sníh nejdéle a padají v nich laviny. Zbytek území byl tehdy bez ledu, ale s půdou promrzlou do hloubky, což zanechalo kamenná moře a mrazové sruby na hřebenech.
Časté otázky
Jsou v Česku ledovce?
Ne. Nejvyšší české hory jsou příliš nízké, sníh na nich každé léto roztaje. V poslední době ledové tu ale malé horské ledovce byly a zanechaly po sobě kary a jezera v Krkonoších, na Šumavě a v Jeseníkách.
Proč ledovce ustupují, i když v zimě hodně sněží?
O ledovci rozhoduje bilance za celý rok. Zimní sníh musí přečkat léto. Když je léto teplejší a delší, roztaje sníh i část ledu pod ním a ledovec ubývá, i kdyby zimní srážky zůstaly stejné.
Co se stane, když roztaje věčně zmrzlá půda?
V horách ztratí skalní stěny a sutě tmel, který je držel pohromadě, a přibývá skalních řícení. V Arktidě se propadá povrch a z rozmrzlé půdy se uvolňuje oxid uhličitý a metan, které tam byly uloženy tisíce let.
Jak vzniká ledovec?
Ledovec vzniká tam, kde za rok napadne víc sněhu, než roztaje. Sníh se rok za rokem vrství, vlastní vahou se stlačuje na firn a potom na led, který začne pomalu téct po svahu dolů.
Co je permafrost?
Permafrost, česky věčně zmrzlá půda, je půda nebo hornina, která nerozmrzá ani v létě. V létě taje jen tenká svrchní vrstva. Pokrývá velkou část Sibiře, Kanady a Aljašky a vyskytuje se i ve vysokých horách.
Co je sněžná čára?
Sněžná čára je výška, nad kterou sníh přetrvá léto. V Alpách leží kolem 2 800 až 3 200 m.
Kolik ledu ztratily alpské ledovce?
Od roku 1850 asi 60 % objemu. Ústup se v posledních desetiletích zrychlil.
Jak rychle se ledovec pohybuje?
Horské ledovce tečou rychlostí desítek až stovek metrů za rok. Rychleji se pohybuje střed a povrch ledovce, pomaleji okraje a spodní vrstva, kterou brzdí tření o podloží.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.