Ledový den
Ledový den je den, kdy nejvyšší teplota vzduchu zůstala pod 0 °C. Mrzne tedy nepřetržitě, ve dne i v noci.
Ledový den patří mezi takzvané charakteristické dny, kterými klimatologie popisuje ráz zimy nebo léta jedním číslem. Rozhoduje denní maximum teploty vzduchu měřené ve 2 m nad zemí, nikoli teplota v určitou hodinu. Když maximum za celý den zůstane pod nulou, je den ledový bez ohledu na to, jak hluboko teplota klesla v noci. Ledový den je proto vždy zároveň mrazovým dnem, opačně to ale neplatí. Mrazový den stačí na jednu mrazivou noc, po které odpolední slunce vytáhne teplotu nad nulu.
Charakteristické dny v zimě
- mrazový den: minimum teploty pod 0 °C,
- ledový den: maximum teploty pod 0 °C, mrzne tedy celý den,
- arktický den: maximum teploty pod -10 °C.
Ledové dny přicházejí v Česku hlavně od prosince do února, v chladnějších letech už v listopadu nebo ještě v březnu. Typicky je přináší studený vzduch od severovýchodu nebo východu, kdy tlaková výše nad Ruskem a Skandinávií posílá do střední Evropy suchý kontinentální mráz. Druhou cestou je zimní teplotní inverze. Při ní se studený vzduch drží v nížinách a kotlinách pod vrstvou mlhy nebo nízké oblačnosti a nemrzne jen na horách, které z inverze vyčnívají. Ledový den pak může být v nížině pod mlhou, zatímco na horách nad ní je slunečno a teplota nad nulou.
Ledových dnů ubývá
Počet ledových dnů za rok je citlivý ukazatel toho, jak tuhá zima byla, a na oteplení reaguje výrazněji než průměrná teplota. Stačí, aby se zimní maxima posunula o stupeň nebo dva výš, a velká část dnů, které by dřív zůstaly pod nulou, se přehoupne nad ni. V posledních desetiletích ledových dnů na všech dlouhodobých stanicích v Česku zřetelně ubylo a mírné zimy s jediným nebo žádným ledovým dnem už v nížinách nejsou výjimkou.
Nejvíc ledových dnů mají hory a vrchoviny, nejméně velká města, kde jejich počet snižuje tepelný ostrov. Mezi jednotlivými zimami jsou přitom velké rozdíly, jedna tuhá zima jich může mít víc než několik předchozích dohromady. Počty pro jednotlivé roky a města jsou v historii počasí.
Co ledový den znamená v praxi
Když nerozmrzne ani přes den, nemá led na silnicích a chodnících šanci roztát a posyp funguje hůř, protože sůl při nízkých teplotách ztrácí účinnost. Sněhová pokrývka se v sérii ledových dnů drží beze změny, jen pomalu sesedá. Menší toky a stojaté vody zamrzají. Led v korytě vzdouvá hladinu, takže vodní stav ukazuje víc, než odpovídá skutečnému průtoku, a měření na takových profilech je potřeba brát s rezervou.
Časté otázky
Je ledový den zároveň mrazový?
Ano. Když denní maximum zůstane pod nulou, musí pod nulou být i minimum, takže každý ledový den je zároveň mrazový. Opačně to neplatí, mrazovému dni stačí jedna mrazivá noc.
Jaký je rozdíl mezi ledovým a arktickým dnem?
Oba se počítají z denního maxima teploty. U ledového dne zůstane pod 0 °C, u arktického pod -10 °C. Arktické dny jsou v nížinách Česka vzácné a přicházejí jen při silném vpádu mrazivého vzduchu.
Kdy ledové dny v Česku bývají?
Hlavně od prosince do února, v chladnějších zimách i v listopadu nebo v březnu. Nejčastěji při mrazivém vzduchu od východu nebo při zimní inverzi, kdy pod mlhou a nízkou oblačností nerozmrzne ani přes den.
Počítá se ledový den podle teploty u země?
Ne. Rozhoduje teplota vzduchu ve 2 m nad zemí. U země může mrznout i ve dnech, kdy ve 2 m teplota vystoupí nad nulu, to popisuje přízemní mráz.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.