Laviny

Lavina je náhlý sesuv sněhu po svahu. Nebezpečí se hodnotí pětistupňovou stupnicí a nejvíc ho zvyšuje nový sníh, vítr, oteplení a slabé vrstvy uvnitř sněhové pokrývky.

Sněhová pokrývka na svahu není jednolitá hmota. Skládá se z vrstev, které napadly při různém počasí a liší se hustotou, tvrdostí a tím, jak pevně drží na vrstvě pod sebou. Dokud je soudržnost větší než tíha sněhu, svah drží. Když se rovnováha poruší, ať přitížením, nebo oslabením některé vrstvy, sníh se dá do pohybu. Podle toho, jak se utrhne a jaký sníh v ní je, se rozlišuje několik druhů lavin.

Druhy lavin

  • desková lavina: soudržná vrstva sněhu se odtrhne naráz po celé ploše a sjede po slabé vrstvě pod sebou. Nejnebezpečnější druh pro lyžaře a turisty, ve velké většině případů ji uvolní sám postižený nebo někdo z jeho skupiny,
  • lavina z volného sněhu: začíná v jednom bodě a rozšiřuje se dolů do tvaru hrušky, typická po čerstvém sněžení nebo při oblevě,
  • prachová lavina: suchý sníh se za pohybu zvíří do oblaku, který se řítí rychlostí přes 200 km/h a ničí tlakovou vlnou,
  • lavina z mokrého sněhu: těžký provlhlý sníh teče pomalu, má ale velkou hmotnost a po zastavení ztvrdne jako beton,
  • základová lavina: sesune se celá pokrývka až na podklad, typicky na travnatých svazích na jaře.

Co zvyšuje nebezpečí

  • nový sníh: přitíží svah a potřebuje dva až tři dny, než se s podkladem spojí. Kritické bývá už 30 cm za den, při větru a mrazu i méně,
  • vítr: přenáší sníh z návětrných svahů na závětrné a ukládá ho tam do tvrdých, křehkých desek. Vítr je nejúčinnějším stavitelem lavin, i když vůbec nesněží,
  • oteplení a déšť: voda prosakuje sněhem a ruší vazby mezi zrny. Rychlé oteplení, sluneční svit na jaře nebo fén zvyšují nebezpečí během hodin,
  • slabé vrstvy: zasněžené jíní, vrstva hranatých zrn u země po dlouhých mrazech nebo ledová krusta, po které nový sníh klouže. Mohou ve sněhu přetrvat týdny,
  • terén: nejvíc lavin padá na svazích se sklonem 30 až 45°. Na mírnějších sníh drží, ze strmějších se průběžně sesouvá.

Velkou roli hraje orientace svahu. Stinné severní svahy zůstávají studené, sníh na nich sedá pomalu a slabé vrstvy tam vydrží nejdéle. Na jižních svazích se sníh zpevňuje rychleji, zato na jaře odpoledne provlhne.

Stupně lavinového nebezpečí

  • 1, nízké: pokrývka je dobře zpevněná, lavina hrozí jen na ojedinělých extrémních svazích při velkém přitížení,
  • 2, mírné: na některých strmých svazích je pokrývka zpevněná jen mírně, lavinu může uvolnit hlavně velké přitížení,
  • 3, značné: na mnoha strmých svazích stačí k uvolnění jediný lyžař, možné jsou i samovolné laviny,
  • 4, vysoké: pokrývka je slabě zpevněná na většině strmých svahů, samovolné laviny jsou pravděpodobné,
  • 5, velmi vysoké: pokrývka je nestabilní všeobecně, velké samovolné laviny i v mírnějším terénu, ohrožena jsou údolí a silnice.

Stupnice je jednotná pro celou Evropu a nebezpečí s ní neroste rovnoměrně, každý stupeň znamená zhruba dvojnásobek předchozího. Lavinová předpověď se v horských oblastech vydává denně a kromě stupně říká, v jakých výškách a na kterých orientacích svahů je problém největší.

Stupně lavinového nebezpečí 5 velmi vysoké ohrožena údolí a silnice 4 vysoké samovolné laviny pravděpodobné 3 značné lavinu uvolní jediný lyžař 2 mírné hlavně při velkém přitížení 1 nízké jen ojedinělé extrémní svahy
Stupnice má pět stupňů a neroste rovnoměrně, každý další znamená zhruba dvojnásobné nebezpečí. Nejvíc nehod se stává při 3. stupni, protože se ještě zdá být přijatelný a přitom k uvolnění laviny stačí jeden člověk.

Laviny v českých horách

V Česku jsou lavinovým terénem hlavně Krkonoše, kde laviny padají v ledovcových karech a na strmých stěnách údolí pod hřebeny, a Hrubý Jeseník. Vítr tu fouká přes ploché hřebeny a na závětrných hranách ukládá sníh do převějí a desek. České laviny jsou menší než alpské, dráha měří stovky metrů, zasypaného člověka ale pohřbí stejně spolehlivě. Na krajině je jejich působení vidět i v létě: v lavinových drahách neroste les a udržují se tam druhově bohaté louky a kleč.

Co rozhoduje o přežití

Zasypaný člověk se sám nevyprostí, sníh po zastavení laviny ztuhne. Většinu zachráněných vyhrabou během prvních minut lidé z téže skupiny. Do lavinového terénu proto patří lavinový vyhledávač, sonda a lopata a nikdo tam nemá chodit sám. Nejúčinnější ochranou je ale lavině se vyhnout: znát aktuální stupeň, vybrat trasu podle sklonu a orientace svahů a umět se otočit.

Časté otázky

Při jakém stupni se nemá chodit do terénu?

Od 4. stupně je pohyb mimo zajištěné trasy vyhrazen jen velmi zkušeným a v 5. stupni se do lavinového terénu nechodí vůbec. Většina nehod se ale stává při 3. stupni, který zní jako prostřední, a přitom už znamená značné nebezpečí.

Padají laviny i v Česku?

Ano, každou zimu. Hlavně v Krkonoších, v ledovcových karech a na strmých svazích údolí, a v Jeseníkách. Jsou menší než v Alpách, k zasypání člověka ale stačí.

Jak dlouho se dá pod lavinou přežít?

Šance rychle klesá s časem. V prvních zhruba 15 minutách přežívá většina zasypaných, potom pravděpodobnost prudce padá kvůli udušení. Proto rozhoduje okamžitá pomoc lidí, kteří jsou na místě, ne příjezd záchranářů.

Jak vzniká lavina?

Sněhová pokrývka se skládá z vrstev různé pevnosti. Když zatížení svahu překročí pevnost nejslabší vrstvy, sníh nad ní se utrhne a sjede dolů. Spouští ji nový sníh, vítr, oteplení nebo váha člověka.

Kolik stupňů má lavinová stupnice?

Pět: 1 nízké, 2 mírné, 3 značné, 4 vysoké a 5 velmi vysoké nebezpečí. Nejvíc nehod se stává při 3. stupni.

Co je desková lavina?

Desková lavina vzniká, když se soudržná vrstva sněhu odtrhne naráz po celé ploše a sjede po slabé vrstvě pod sebou. Je to nejnebezpečnější druh pro lyžaře a většinu jich uvolní sám člověk.

Na jakém svahu padají laviny nejčastěji?

Na svazích se sklonem 30 až 45°. Na mírnějších sníh drží, ze strmějších se průběžně sesouvá a nestačí se nahromadit.

Kolik nového sněhu je pro laviny kritické?

Kritických bývá už 30 cm nového sněhu za den, při větru a mrazu i méně. Nový sníh potřebuje dva až tři dny, než se spojí s podkladem.

Související pojmy

Kategorie: Výstrahy a povodně. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.