Sníh a sněžení

Sníh jsou srážky z ledových krystalků, které v oblaku vyrostly z vodní páry a při pádu se spojily do vloček. Tvar krystalků určuje teplota a vlhkost, ve kterých vznikaly.

Sníh není zmrzlý déšť. Vločka nevzniká zmrznutím kapky, ale roste přímo z vodní páry, která se usazuje na ledovém zárodku. Zárodkem bývá drobná částice prachu, na které voda v oblaku zmrzne při teplotě hluboko pod nulou. V oblaku jsou vedle sebe přechlazené kapičky a ledové krystalky, a protože nad ledem je nasycení vodní párou nižší než nad vodou, krystalky rostou a kapičky se vypařují. Když se krystalek zvětší natolik, že ho výstupný proud neudrží, začne padat. Stejným způsobem začíná i většina deště, jen vločky cestou roztají.

Proč má krystalek šest ramen

Molekuly vody se v ledu skládají do šestiúhelníkové mřížky, proto má každý sněhový krystalek šestičetnou souměrnost. Jakou podobu dostane, závisí na teplotě a vlhkosti v místě, kde roste:

  • kolem -2 °C: tenké šestiúhelníkové destičky,
  • kolem -5 °C: jehlice a duté sloupky,
  • kolem -15 °C: velké rozvětvené hvězdice, takzvané dendrity, zvlášť ve vlhkém vzduchu,
  • pod -22 °C: znovu destičky a sloupky, většinou drobné.

Krystalek při pádu prochází vrstvami s různou teplotou a vlhkostí a jeho ramena rostou ve všech šesti směrech stejně, protože jsou ve stejných podmínkách. Odtud souměrnost hvězdic. To, co dopadá na zem, bývá ale shluk: krystalky se cestou srážejí a slepují do vloček. Nejlépe se lepí při teplotě blízko nuly, kdy mají na povrchu tenkou vrstvu vody, proto jsou největší vločky při sněžení kolem bodu mrazu a při silném mrazu padá jen jemný prach.

Tvar krystalku podle teploty kolem -2 °C šestiúhelníkové destičky kolem -5 °C jehlice a duté sloupky kolem -15 °C velké rozvětvené hvězdice pod -22 °C drobné destičky a sloupky
Každý krystalek má šest ramen nebo stran, protože tak se uspořádávají molekuly vody v ledu. Jestli vyroste destička, jehlice, nebo hvězdice, určuje teplota a vlhkost v oblaku. Největší a nejhezčí hvězdice vznikají kolem -15 °C.

Prachový a mokrý sníh

Vlastnosti čerstvého sněhu určuje hlavně teplota při sněžení. Za mrazu padá suchý prachový sníh, lehký, s hustotou kolem 50 až 100 kg/m³, který vítr snadno přenáší a tvoří z něj závěje a sněhové jazyky. Při teplotě kolem nuly padá mokrý těžký sníh s hustotou i přes 200 kg/m³, který se lepí na větve a dráty a láme je. Pro převod na vodu se orientačně počítá, že 1 cm čerstvého sněhu odpovídá 1 mm srážek, u mokrého sněhu je vody víc, u prachového méně. Jak se sníh po dopadu mění a měří, popisuje sněhová pokrývka.

Vedle sněhu existují příbuzné srážky. Sněhové krupky jsou bílé neprůhledné kuličky, které vznikají namrzáním kapiček na vločku a padají z přeháněk. Sněhová zrna jsou drobná zrnka z nízké oblačnosti, zimní obdoba mrholení. Déšť se sněhem je směs tajících vloček a kapek těsně pod hranicí sněžení.

Kdy v Česku sněží

Sněžení přinášejí nejčastěji dvě situace. První je fronta nebo tlaková níže, při které do studeného vzduchu nad Českem přichází vlhký vzduch a sněží souvisle na velkém území. Druhou je chladné severozápadní proudění za studenou frontou, kdy sněží v přeháňkách, nejvíc na návětrných svazích hor. Nejvydatnější sněžení přichází s tlakovými nížemi od Středomoří, když se vlhký vzduch nasouvá nad mrazivý. V nížinách sněží hlavně od prosince do února, na horách od října do dubna, vločky se ale mohou objevit i v květnu.

Co sníh dělá s počasím

Sněhová pokrývka mění teplotu vzduchu nad sebou. Čerstvý sníh odráží 80 až 90 % slunečního záření, takže se povrch přes den skoro neohřívá. V noci naopak dobře vyzařuje a zároveň izoluje vzduch od tepla půdy. Nad sněhem proto za jasných nocí klesají teploty mnohem níž než nad holou zemí a nejsilnější mrazy přicházejí zpravidla až po nasněžení. Pro půdu a rostliny je táž izolace ochranou: pod souvislou vrstvou sněhu promrzá půda mnohem méně a mělčeji než při holomrazu.

Na radaru se sněžení jeví slaběji než stejně vydatný déšť, protože led odráží radarové vlny hůř než voda. Suché sněžení tak může být na snímku jen slabě modré, i když venku hustě sněží. Před vydatným sněžením, závějemi a sněhovými jazyky se vydávají výstrahy, přehled sněhových sezon v minulosti je na stránce sněhu.

Časté otázky

Může být na sněžení příliš velká zima?

Ne, sněžit může při jakémkoli mrazu. Velmi studený vzduch ale obsahuje málo vodní páry, takže při silných mrazech sněží slabě a v drobných krystalcích. Nejvíc sněhu padá při teplotách od nuly do zhruba -10 °C.

Proč sněží, i když je nad nulou?

Vločka pod nulovou izotermou netaje okamžitě a tání i odpařování ji ochlazuje. Při teplotě 1 až 2 °C proto běžně sněží, v suchém vzduchu i při vyšší. Na zemi se takový sníh udrží jen na chladném povrchu.

Jsou opravdu všechny vločky jiné?

Jednoduché malé krystalky si mohou být k nerozeznání podobné. Velké rozvětvené hvězdice se skládají z obrovského počtu molekul a každá prošla oblakem jinou cestou, takže dvě úplně stejné jsou krajně nepravděpodobné.

Jak vzniká sníh?

V oblaku s teplotou pod nulou se vodní pára usazuje přímo na drobných ledových krystalcích, které tím rostou. Při pádu se krystalky srážejí a spojují do vloček. Když je cestou k zemi vzduch dost studený, dopadnou jako sníh.

Proč má sněhová vločka šest cípů?

Molekuly vody se v ledu skládají do šestiúhelníkové mřížky. Krystalek proto roste do šesti stran a podle teploty a vlhkosti z něj vznikne destička, sloupek, nebo hvězdice.

Při jaké teplotě sněží?

Nejčastěji při teplotách kolem nuly a mírně pod ní. Sněžit může i při 1 až 3 °C nad nulou, když je vzduch suchý a vločky se cestou ochlazují vlastním táním a výparem.

Kolik centimetrů sněhu je 1 mm srážek?

U čerstvého sněhu odpovídá 1 cm výšky zhruba 1 mm vody. Lehký prachový sníh dá ze stejného množství vody víc centimetrů, mokrý sníh méně.

Jaký je rozdíl mezi prachovým a mokrým sněhem?

Prachový sníh padá za mrazu, je suchý, lehký a nelepí. Mokrý sníh padá při teplotách kolem nuly, obsahuje kapalnou vodu, je těžký a lepí se na větve, dráty a silnice.

Související pojmy

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.